(12.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Tady je přece zásadní spor mezi úmyslem státu, který chtěl, aby to nebylo zboží, aby to bylo něco, co bude potom za nějakých přijatelných podmínek předáno těm nájemníkům, a tím úmyslem toho, kdo postupně vypověděl první podmínku smlouvy, abychom dneska nakonec slyšeli, že vypověděl i tu poslední, to znamená ten závazek přednostního prodeje v případě, že to bude prodávat. To znamená že vypovídá i tu poslední podmínku té smlouvy, aby to mohl buď třeba celé prodat, nebo s tím normálně zacházet na trhu jako s každým běžným zbožím, nebo si na to půjčit z banky jako na standardní podnikání. Čili ten spor je v tom, že stát dělal všechno pro to, aby se z toho zboží nestalo, a ten dotyčný dneska úspěšně likviduje jednu překážku po druhé, aby se z bytů stalo běžné zboží. To je podle mě to, v čem by stát měl stát na tom svém původním úmyslu, na tom, že toto nemělo být běžné zboží, s těmi lidmi se nemělo zacházet jako s někým, kdo bydlí v bytech, které někomu normálně patří. To je podstata toho.
Já právě tvrdím, že stát se musí postavit proti tomu, že ty podmínky smlouvy jsou zpochybňovány, že je porušována privatizační smlouva. My to dneska už stoprocentně víme, protože ten vlastník sdělil, dokonce už oficiálně v červnu, Ministerstvu financí, že vypovídá čtvrtou podmínku smlouvy, takže není pochyb, že toto je jeho strategie. A stát se proti tomu musí ohradit. To je to, co my tady vlastně zvedáme.
A já tedy trvám na tom, jak vidím výsledky auditu, že je to pro mě další potvrzení ve formulaci, kterou jsem tady četl, že ani Allen and Overy není schopna napsat, že podmínky smlouvy nebyly porušeny, ale pouze říká, že to není důvod pro podání žaloby, neb Ministerstvu financí nevznikla škoda. To je podle mě jen další z mnoha potvrzení toho, že smlouva byla porušena.
Já jsem proto požádal Sněmovnu, aby hlasovala o usnesení, že Poslanecká sněmovna konstatuje, že rozdělením společnosti OKD a vyčleněním bytového fondu do realitní společnosti RPG Byty, s. r. o., došlo k porušení smluvních závazků a Sněmovna požaduje, aby Ministerstvo financí uplatnilo veškeré smluvní sankce. To je to, co za sebe považuji za výsledek dnešního jednání. Zároveň ale podporuji i návrh, který byl předložen panem poslancem Carbolem, protože stejně tak se už dlouho stavím za to, aby Ministerstvo financí dalo návrh na předběžné opatření - manipulaci s bytovým fondem společností RPG Byty.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Váš návrh usnesení, prosím, potom ještě budete muset přečíst v podrobné rozpravě. Zároveň vás požádám, protože jste vystupoval jako první, zda byste byl tak laskav a ujal se role zpravodaje v této věci.
A nyní prosím o slovo pan kolegu Jaroslava Krupku.
Poslanec Jaroslav Krupka: Paní předsedající, já bych měl v tom případě, když jsem slyšel ten plamenný projev před chvílí pana kolegy Zaorálka o porušování smlouvy a s tím spojenými problémy, jednoduchou otázku. Prostřednictvím paní předsedající pane kolego Zaorálku, proč jste to tedy prodávali? Nic méně, nic více. Vy jste totiž připravili tu smlouvu s těmito problémy. Takže se ptám: Proč jste to tedy prodávali? Byly tam jiné motivace, že jste to chtěli prodat? Nebo proč? Dneska tady slyšíme celý den, nebo, pardon, hodinu o tom, jaké problémy jsou se smlouvou, jak to dopadá na nájemníky, jak duch smlouvy byl o tom, že měl ochránit nájemníka. Já s tím naprosto souhlasím. Bydlení je přece jednou ze základních podmínek spokojeného života. A vy jste toto bydlení prodali. Nutil vás někdo? Vyhrožoval vám někdo? Platil vás někdo? Proč jste to prodávali? Vy jste prodali nájemníky. Vám to v dané chvíli bylo úplně jedno, protože jste dostali peníze. Tedy doufám, do státní pokladny. Ale - prodali jste. Prosím vás, hledejte ty problémy tedy u sebe.
A druhá věc. Já jsem právní laik. Chci jenom panu kolegovi Cyrilu Svobodovi vysvětlit, že přestože jsem právní laik, byla to nadsázka. Samozřejmě jsem si vědom a jako pravicový politik bych nikdy nemohl připustit, že by tato podmínka tam existovala. Ale právě proto, že velice často se operuje s jakýmsi visícím mementem, že byty se mají prodat stávajícím nájemníkům, mnohdy to bývá srovnáváno s tím, jako kdyby museli. A v tuto chvíli, tak jak je smlouva podepsaná, bohužel ve vztahu k nájemníkům je to v plné moci vlastníků. Tak jak byla koncepčně postavena smlouva, vlastníci jsou těmi, kteří rozhodnou, jestli ty byty prodají ve smyslu smlouvy prvotním, tedy stávajícím nájemníkům, nebo někomu jinému. Ale to někomu jinému, pochopitelně, už by bylo porušení smlouvy.
A mám třetí a už jenom stručnou poznámku. Směrem k panu kolegovi Zaorálkovi. Průběžně, jak toto jednání probíhá, slýcháváme velice často jeho fundované právní názory. Já jsem laik a nedovolil bych si nikdy takto odsuzovat tu někdy mezinárodní auditorskou firmu, tu vykládat něco o právnících na ministerstvu a tu podávat nějaké návrhy, které skutečně jsou, domnívám se, v rozporu, jsou-li vůbec hlasovatelné. I když tady padalo možná i minulý týden nebo tento týden několikrát, Sněmovna je svéprávná. Nicméně ty právní vývody... Kolikrát nám je představují tak, jako kdyby to byl nějaký rychlokurz z nejmenované právní fakulty. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Lubomír Zaorálek, místopředseda Sněmovny, má opět slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já teď nevím, jestli to spíš není zdržování jednání, ale cítím povinnost, cítím, že reagovat bych měl. Připomněl bych jenom možná ta základní fakta.
V roce 2004 prodával stát menšinový podíl akcií ve společnosti OKD. Nebylo to tak, že by byl vlastníkem bytů. Prodával menšinový podíl a řešil tím situaci, jejíž základy jsou v roce 1991, kdy ministr Dlouhý jako ministr tehdy rozhodl o tom, že byty se stanou součástí majetku OKD. To bylo rozhodnutí možná dokonce tehdy protizákonné. Nejsem schopen teď stopovat celou tu historii od roku 1991. A v tom roce 2004, když se tedy stát rozhodl prodat menšinový podíl akcií společnosti OKD, my jsme se tehdy snažili, aby součástí tohoto rozhodnutí byly podmínky, které by vázaly nového majitele tím, aby zacházel s bytovým fondem způsobem, který umožní potom transfer bytů do rukou nájemníků nějakým způsobem, který bude určitým kompromisem. Připomínám, že v té době představa státu se stala součástí privatizační smlouvy. A připomínám, že pan Bakala, který se stal potom vlastníkem společnosti OKD, vlastně veřejně deklaroval, že on je připraven toto skutečně dodržet a že tři roky bude pracovat na nějakém projektu a pak navrhne způsob prodeje a předání bytů těm, kteří v nich bydlí. Já osobně jsem se tehdy s panem Bakalou sešel a ten mi potvrdil, že skutečně byty nejsou jeho byznys, že mu jde o doly a že ty byty se budou do čtyř pěti let nějakým způsobem transferovat těm občanům.
Vy tady samozřejmě můžete dlouze tvrdit, že někdo měl dělat více a podobně. Možná že ani nemá cenu se přít. Vždycky se dá udělat více. Já vám ale prostě říkám, že tady jde pořád o pokračování stejné snahy, aby se ty byty nestaly předmětem normálního podnikání v situaci, kdy to vypadá, že ten, kdo je dneska vlastní, nemá ani prostředky na to, aby je řádně udržoval. A my jsme vždy byli proti tomu, aby s nimi prostě jen tak podnikal. Možná s důsledky, které pro ty lidi mohou být velice nešťastné. Je to pro ně prostě riziko.
Snaha v tomto držet pozici státu, ten původní úmysl, to je jediné, co tady dělám. Vy nemusíte hlasovat pro žádný z mých návrhů, nemusíte přijímat žádný z mých argumentů, ale já to cítím jako povinnost a snažím se dělat všechno pro to, abychom toto dokončili, abychom zvětšili úroveň ochrany lidí, ale podle mě také státu. Já jsem přesvědčen, že to je zájem státu, protože v případě, že se stane, že lidé o ty byty přijdou, podobně jako jsem to třeba viděl na Kladně, tak budou podávat žaloby na stát. A to jsou všechno důsledky jak na občany, tak na stát. A v té kauze kdo chce pomoci, může, kdo má pocit, že se v tom nechce angažovat, ať se neangažuje. To já tady nikomu poručit nemohu. Mně je jen líto, že tady tím musím všechny zatěžovat. Já si ale myslím, že toto není malá věc. Představte si sto tisíc lidí. Vždyť to je jako velké město! To není jenom nějaká prkotina. A můžete mi stokrát tady říkat, že to je předvolební. Já se tím zabývám dva roky. Tak kvůli tomu, že jsou volby, o tom nepřestanu tady mluvit!
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím, končím rozpravu obecnou.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní se hlásí pan kolega Carbol. Prosím.
Poslanec Jiří Carbol: Dámy a pánové, já se přihlásím k tomu usnesení, které jsem přečetl. Krátce zopakuji: "Poslanecká sněmovna ukládá vládě České republiky ve věci plnění závazků ze strany společnosti RPG Industries, s. r. o., týkajících se bytů OKD, aby podala, resp. Ministerstvo financí, návrh na předběžné opatření, které by vlastníkovi bytů RPG Industries SE, RPG Byty, s. r. o., ukládalo zákaz nakládání s předmětnými byty jinak, než umožňuje smlouva o prodeji z roku 2004, tj. přednostně je nabídnout nájemníkům za podmínek ve smlouvě uvedených." ***