(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě? Ano, vidím. Pan navrhovatel také v rozpravě, nebo v závěrečném slovu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Bohatec: Dobrý podvečer. Snad jen velmi krátce. Mluvilo se tady o tom, že podnikatelé vyhrožují a tvrdě prosazují své zájmy. A také by se mohlo mluvit o tom, že různí, možná by se slušelo říci také ochránci přírody docela sprostě vydírají a říkají, pokud tak a tak, nezaplatíte, tak my to nestáhneme a jinak to stáhneme. To se prostě reálně děje a to není nic, před čím bychom měli zavírat oči.
V Hradci Králové trvá stavební povolení na jakoukoliv stavbu, ať velkou nebo malou, tři a půl roku v průměru. Řekněte mi, jestli jsou tam tedy tak neschopní lidé, anebo jestli se jedná o systémovou vadu tohoto právního předpisu. Já si myslím, že tak neschopní lidé tam nejsou, a kdyby tam i byli, tak by se za tu řadu let už snad vyučili. Možná že část je v aplikaci, ale podstatná část je také vada systémová. Tu bychom měli odstraňovat a na to bychom měli slyšet.
Doporučuji, aby se tato věc předala do standardního druhého čtení a do standardního projednání. Vždyť trochu debaty na toto téma nemůže nikomu vadit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohatcovi za jeho vystoupení. Pokud má zájem ještě někdo? Není tomu tak, rozpravu končím a žádám o vystoupení se závěrečným slovem zástupce navrhovatelů, už jediného z těch původních. Pan poslanec Melčák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloš Melčák: Děkuji, pane místopředsedo. Nechci tady nahrazovat zpravodaje, nebudu rekapitulovat, nicméně na některé ty příspěvky reagovat musím.
U těch, které víceméně souhlasily s tím, abychom se tím zabývali ve druhém čtení, bych uvedl jenom dokument toho, co tady řekla kolegyně Konečná. A znovu opakuji, ať si občané Zlínského kraje dají pozor, protože ta dlouho očekávaná rychlostní komunikace R49 byla zastavena těsně před vydáním stavebního povolení a Zlín de facto přišel o plánovaných 300 mil. korun, které na tuto stavbu byly pro rok tuším 2008 plánovány. Vzhledem k tomu, že jste dávali velmi dobrý pozor na projednávání věcí, které jsou ke státnímu rozpočtu a rozpočtu SFDI, je všem jasné, že dlouho a dlouho na výstavbu R49 peníze nebudou, a nechci tady dělat reklamu té organizaci, která se o to zasloužila, nicméně jejich působení bylo úplně někde jinde než ve Zlínském kraji.
Pokud jde o vystoupení kolegyně Jakubkové, kolegy Ambrozka a Bursíka, dovolím si citovat pouze jednu věc, abych je uspokojil, protože jsem viděl jakýsi nesouhlas s tím, že neuvádím ty námitky, které byly vzneseny. Uvedu aspoň námitku, kterou já mám číslovanou jako námitku č. 2, že návrh je v rozporu s článkem č. 6 Aarhuské úmluvy, to je č. 124/2004 Sbírky mezinárodních smluv, na kterou koneckonců ve svém vystoupení odkazoval pan kolega Bursík. Nebudu číst celé několikastránkové znění toho článku 6, nicméně v článku 6 je odstavec 4, který i já bez svého právnického vzdělání si umím přeložit do češtiny docela jasně. Já vám ho tady budu citovat: "Každá strana zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kde účast veřejnosti může být účinná." Celou dobu tady slyšíme odvolávání se na článek 6 Aarhuské úmluvy, ale nikdy se do té úmluvy pořádně nepodíváme a necháme se s prominutím oblbovat tím, že Brusel to tak chce. Není to pravda. Je potřeba to pořádně číst a překládat si to do češtiny a nenechat se uvádět v omyl.
Děkuji kolegovi Aubrechtovi za to, že vysvětlil, co to je kácení stromů a jaký vliv to má na tento zákon, když si myslí, že je jasné, jakým způsobem se argumentuje, aby se občanská veřejnost uvedla v omyl, když se chce zabránit tomu, aby se stavby, na kterých mnohdy životně záleží našim občanům, zpomalovaly.
Nedávno jsem se zúčastnil prezentace na Úřadu vlády, ve kterém byli i zástupci z Rakouska a z Německa, a tam nám jasně říkali, jakým způsobem se oni vypořádali se zněním Aarhuské úmluvy, a jednoznačně to odpovídá tomu, že je plněn článek 6 odstavec 4. To znamená vše se děje v počátečním stadiu a není umožněno jednotlivcům, kteří nemají vztah ani k té lokalitě, aby stavbu zdržovali.
Já vás všechny prosím o to, abyste při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zvážili a umožnili, aby byl vpuštěn do druhého čtení a abychom si o tom mohli ještě více popovídat, protože ten šanon zkušeností a skutečností z různých aktivit, který jsem k tomu shromáždil, možná by stál za to, aby aspoň některé konkrétní případy, jakým způsobem se postupuje, a nejsou to jednotlivá pochybení, je to skutečně určitý byznys toho, že se zneužívá § 70 tohoto zákona, jakým způsobem se některé ty skupiny doslova dopouštějí, nechci to nazvat teroristických, ale velmi násilnických činů vůči jednotlivým stavbám a stavebníkům.
Děkuji vám za pozornost a znovu žádám, abyste zvážili jednak zamítnutí a jednak přístup k tomuto paragrafu, abychom si o tom mohli ještě popovídat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji. Pan poslanec Böhnisch, prosím.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem si v průběhu obecné diskuse dělal pár poznámek, tak se k nim dovolím vrátit, než udělám nějaké závěrečné shrnutí.
Já bych rád řekl vlastně už k tomu úvodnímu slovu pana předkladatele, že letos už jsme jednou zákon č. 114/1992 Sb. novelizovali. Ta změna je vtělena do zákona č. 349/2009 Sb. a ta úprava odstranila specialitu zákona o ochraně přírody a krajiny například vůči stavebnímu zákonu. Já osobně tuto úpravu z hlediska dnešního návrhu považuji za dostatečnou, možná více než dostatečnou. Zákon č. 114/1992 Sb. se i díky, dovolím si říci, destruktivní činnosti Senátu dostal do takového stavu, že je zralý na komplexní revizi, ale revizi rukou legislativců Ministerstva životního prostředí nebo vlády. Já bych opravdu varoval před poslaneckými iniciativami ve stavu, v jakém teď zákon o ochraně přírody a krajiny je. Ano, můžeme sáhnout do budoucna třeba k německé verzi, kterou tady nepřímo zmínil pan kolega Aubrecht. Proti tomu bych nic neměl. Tam by se sloučila některá řízení, došlo by k výraznému zkrácení lhůt, ale v každém případě to nechme v rukou vládních nebo ministerských legislativců a ne na poslaneckých iniciativách.
V tomto momentu bych zmínil třeba vystoupení pana poslance Kalouska, který zmínil onu tehdejší iniciativu k dálnici D5, která nakonec stejně nebyla v praxi užita, a vznikla tady situace, kdy díky mizivé činnosti úředníků vznikl v Poslanecké sněmovně pocit, že je nějaká systémová vada v legislativě, či že legislativa chybí. Já když slyším úředníka říkat, že chybí legislativa, tak mi vstávají zbylé vlasy hrůzou na hlavě, protože legislativy máme dost, máme možná legislativy víc, než bychom potřebovali. ***