(10.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji poslanci Zdeňku Škromachovi a teď bych požádal pana poslance Bohuslava Sobotku. Připraví se Ladislav Skopal.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych přednesl druhý ze tří klíčových návrhů, které předkládá sociální demokracie k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Třetí návrh posléze přednese kolega Skopal.
Rozhodli jsme se jako sociální demokraté, že se chceme soustředit na omezené množství priorit v rámci změn ve struktuře státního rozpočtu. Je zřejmé, že nelze uspokojit všechny zájmy a všechny požadavky, které se týkají změn návrhu zákona o státním rozpočtu. Já bych si dokázal představit celou řadu dalších změn, které by jistě byly ve prospěch jednotlivých kapitol státního rozpočtu, například vysokých škol, akademie věd, vědy a výzkumu. Určitě by se našly i jiné priority, např. podpora nájemního bydlení. Nicméně platí, že jsme v prvém čtení schválili základní parametry návrhu zákona o státním rozpočtu; jsou dány výdaje, jsou dány příjmy a je dán schodek státního rozpočtu. Každá změna uvnitř struktury musí být vybilancována.
Rozhodli jsme se tedy, že předložíme tři klíčové návrhy. První představil pan poslanec Škromach a týká se otázky dofinancování sociálních služeb. Já za malou chvíli představím druhý návrh, který se týká problematiky platů zaměstnanců veřejného sektoru, a třetí prioritou je otázka posílení prostředků na přímé platby pro zemědělce. Tyto tři priority, pokud by byly uspokojeny v rámci hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu ve třetím čtení, tak jejich celkový objem představuje 1 % výdajů státního rozpočtu v příštím roce. To znamená celkový objem změn, o kterých hovoříme jako sociální demokraté, představuje 1 % výdajů zákona o státním rozpočtu. Domnívám se, že to není žádná revoluce, není to žádné překopávání zákona o státním rozpočtu, je to v zásadě legitimní využití práva daného Ústavou a zákony republiky o tom, že rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna, a logicky také z jednacího řádu, jak o tom už hovořil kolega Škromach, mají členové Poslanecké sněmovny právo na to, předkládat pozměňovací návrhy. A Sněmovna je suverén, který jako jediný v této zemi rozhoduje o podobě státního rozpočtu na následující rok.
Návrh, který chci odůvodnit, se týká platů zaměstnanců veřejného sektoru. Kdo jsou to zaměstnanci veřejného sektoru? Je to zhruba 450 tisíc lidí. 450 tisíc lidí v ČR, jejichž platy jsou přímo ovlivňovány výdaji státního rozpočtu skrze jednotlivé rozpočtové kapitoly, skrze jednotlivé příspěvkové a rozpočtové organizace. 450 tisíc lidí, možná i 450 tisíc rodin.
O koho se jedná typově? Největší skupinu z těchto zaměstnanců veřejného sektoru tvoří zaměstnanci regionálního školství. Jsou to učitelé základních škol a jsou to učitelé středních škol, jejichž platy jsou prostřednictvím krajských rozpočtů financovány ze státního rozpočtu. Jedná se také o učitele a učitelky mateřských škol a jedná se také o nepedagogické pracovníky, kteří působí v mateřských školách, středních školách a základních školách. Toto je vlastně statisticky největší skupina veřejných zaměstnanců, o jejichž platech v tuto chvíli hovořím.
Druhou statisticky nejvýznamnější skupinou zaměstnanců veřejného sektoru jsou policisté a hasiči. Jejich platy jsou rovněž financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly Ministerstva vnitra. Pak jsou tady další významné skupiny zaměstnanců veřejného sektoru, které jsou sice početně nižší, nicméně v rámci systému státní správy a zajišťování funkcí státu plní důležité role. Chci jmenovitě mluvit o zaměstnancích finančních úřadů, kterých je možná něco málo přes 15 tisíc a kteří nesou na svých bedrech odpovědnost za to, abychom vůbec měli na příjmové straně státního rozpočtu nějaké daňové příjmy. Ale nejsou to jenom oni. Jsou to zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení, jsou to zaměstnanci v oblasti kultury, jsou to zaměstnanci organizací, které jsou zřizovány státem v oblasti sociální péče. Je to velká skupina občanů ČR. Nejsou to jenom úředníci. Velmi často když se vede debata i mediální diskuse o zaměstnancích veřejného sektoru, tak se říká "to jsou úředníci" a zní to jakoby pejorativně. Já si myslím, že pojem úředník by pejorativně znít neměl. Koneckonců máme úřednickou vládu a úřednická vláda je do značné míry také tvořena státními úředníky nebo lidmi, kteří dlouhou dobu působili jako státní úředníci, a koneckonců je to úřednická vláda, která má významnou důvěru velké části české veřejnosti. Čili pojem úředník není pejorativní. Nicméně platí, že 450 tisíc lidí, jejichž platy se odvíjejí od státního rozpočtu, to nejsou jenom úředníci. Jsou to učitelé, jsou to hasiči, jsou to policisté, jsou to další zaměstnanci této veřejné sféry.
Vláda v návrhu zákona o státním rozpočtu navrhla, aby se snížil objem prostředků na platy ve veřejném sektoru o 4 procentní body. Vláda nenavrhla zatím snížení tarifů, ale navrhla, aby se snížil celkový objem rozpočtovaných prostředků s tím, že jednotlivé úřady, ministerstva to mají řešit, jak uznají za vhodné. Někde tedy budou propouštět, někde budou hledat dodatečné finanční prostředky, někde nevyplatí žádné odměny a někde možná budou muset snižovat tarify. To si myslím, že je největší riziko tohoto opatření. Mohlo by se zdát, že návrh na snížení objemu prostředků ve veřejném sektoru o 4 % neohrožuje základní jistotu, kterou zaměstnanci veřejného sektoru mají, a tou je tarifní plat. Zdálo by se na první pohled, že tarifní plat tímto opatřením ohrožen není. Nicméně tím, že vláda zkombinovala dva kroky, tady jistá rizika pro snižování tarifního platu existují a já cítím povinnost na ně upozornit.
Vláda zrušila neobsazená tabulková místa. To je legitimní úsporné opatření. Ale tím, že vláda toto opatření zkombinovala se snížením objemu prostředků na platy o 4 %, tak v některých resortech vytvořila velmi komplikovanou situaci. Jedním z těchto resortů, který bych chtěl uvést jako příklad, je resort, který zajišťuje platy pro hasiče a policisty. Tam hrozí reálné riziko, že v případě, že Poslanecká sněmovna schválí rozpočet beze změn v platové oblasti, bude muset dojít s vysokou pravděpodobností ke snížení tarifních platů. Ale jsou i jiné organizace, kde teď velmi pečlivě počítají a hledají vůbec peníze na to, aby zaplatili holé tarify v příštím roce, tak aby nedošlo k porušení zákona nebo aby vláda nemusela celkově snížit tarifní platy. A je otázka, jestli vůbec i celkové snížení tarifních platů je pro příští rok zcela vyloučeno.
My nenavrhujeme jako sociální demokraté, aby se platy v příštím roce zvyšovaly. Respektujeme rozpočtovou realitu, respektujeme také situaci, která je v komerční sféře, v privátním sektoru, a je zřejmé, že ani zaměstnavatelé a zaměstnanci se pro příští rok ve většině případů nedohodli na navyšování platů. Hledají se taková opatření, aby se zachovalo co nejvíce pracovních míst. Hovořím o privátním sektoru. Je tedy zřejmé, že vláda ani Parlament nemohou mít ambici platy v příštím roce ve veřejném sektoru zvyšovat. To, k čemu směřuje náš návrh, není zvýšení platů, ale je zakonzervování objemu prostředků na platy na úrovni roku 2009. To je velký rozdíl. Navrhujeme, aby z hlediska objemu prostředků na platy pro zaměstnance veřejného sektoru v příštím roce byl tento objem zachován na úrovni státního rozpočtu na rok 2009, to znamená na úrovni, jak byl rozpočtován ještě minulou vládou v letošním státním rozpočtu.
Znamená to, že chceme, navrhneme a navrhujeme posílit objem prostředků na platy o částku necelých 7 mld. korun. V tom jsou také odvody na sociální a zdravotní pojištění. To bych chtěl zcela jasně připomenout, že toto navýšení prostředků neznamená nějaký čistý výdaj ze strany státního rozpočtu, ale současně z tohoto navýšeného objemu mzdových prostředků bude přirozeně také zaplaceno sociální a zdravotní pojištění, čili část z těchto necelých 7 mld. korun se zpět do veřejných rozpočtů vrátí, byť to nebude přímo státní rozpočet, ale bude to důchodový účet a budou to bilance zdravotních pojišťoven. V tomto směru je toto opatření zčásti pozitivní pro veřejné rozpočty***