(12.30 hodin)
(pokračuje Mertinová)
Za druhé: Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah. Týdenní úvazek podle § 23 odst. 4, takzvané přespočetné hodiny.
Navrhované znění zásadně mění pohled na přespočetné hodiny. Zatímco dosud musela být každá skutečně odučená přespočetná hodina proplacena, nyní by měla být splněna i další podmínka, že pedagogický pracovník v daném týdnu splnil celý stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti. Návrh změny nebere v úvahu například doby, kdy se podle zákoníku práce jako výkon práce posuzují a běžně aplikují při posuzování výkonu práce přesčas. Jako příklad uvedu: V pondělí mají žáci prázdniny nebo je státní svátek. V úterý odučí pedagog svoji přespočetnou hodinu, ale protože v tomto týdnu nesplnil stanovený rozsah, tato hodina nebude považována za přespočetnou a nebude mu proplacena. Příklad srozumitelně ilustruje, že taková úprava zákona bude znamenat spíše zhoršení pracovních podmínek pedagogických pracovníků.
Za třetí: Návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, neumožňuje vzájemnou prostupnost a využitelnost mezi speciálními pedagogy, kteří si svou odbornou kvalifikaci jako absolventi magisterských učitelských studijních programů v oblasti pedagogických věd rozšířili takzvaným rozšiřujícím studiem speciální pedagogiky v programu celoživotního vzdělávání realizovaného vysokou školou. Tento návrh na vzájemnou prostupnost mezi speciálními pedagogy iniciovala rovněž Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden v České republice v rámci svých profesních aktivit.
Novela předkládaného zákona rovněž neumožňuje těmto speciálním pedagogům absolvovat takzvané zkrácené studium k doplnění odborné kvalifikace speciálního pedagoga v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako u ostatních kategorií pedagogických pracovníků, což může být v kontextu navrhované novely, která má znamenat větší prostupnost a využitelnost, vnímáno právě speciálními pedagogy s rozšířenou pedagogickou způsobilostí jako limitující až diskriminační, ve vztahu k vysokým školám, které umožňují a realizují formy rozšiřujícího studia speciální pedagogiky prostřednictvím akreditovaných programů, až znevažující. V § 18 novely zákona zůstává nadále jediná možnost získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga absolvováním magisterského studijního programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku.
Z pohledu zaměstnavatele speciálních pedagogů zákon v praxi znevýhodňuje a bude znevýhodňovat zaměstnance pedagogicko-psychologických poraden s dlouhodobější praxí v poradenství a odbornou zkušeností s didaktikou vzdělávání. Tito lidé navrhují pedagogům škol vhodné postupy, metody a formy práce nejen s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Tito lidé si svou pedagogickou způsobilost rozšířili tříletým rozšiřujícím studiem speciální pedagogiky na vysoké škole.
Dámy a pánové, omlouvám se za svůj dlouhý projev, ale chtěla jsme na těchto příkladech ilustrovat, že vládní návrh zákona, který již od jara čeká na to, až bude projednáván, má mnoho nedostatků, které je třeba vyřešit. Proto v podrobné rozpravě navrhnu postoupit tento zákon k projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Děkuji vám.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Než otevřu obecnou rozpravu, uvedu, že ke mně dorazila omluvenka paní poslankyně Dundáčkové. Omlouvá se na dnešní den.
Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí paní poslankyně Zelenková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, jenom velmi krátce zareaguji nebo navážu na zpravodajskou zprávu několika svými poznámkami.
Zákon o pedagogických pracovnících nepochybně potřebuje své úpravy, protože doba tuto potřebu přinesla. Nicméně některé záležitosti, které se týkají především kvalifikací, nejsou dle mého názoru provedeny dostatečně promyšleně a citlivě, a pokud by takto zůstaly, mohly by způsobit dle mého názoru více škody než užitku.
Bylo tady řečeno, že otázka kvalifikací je jednou z klíčových částí tohoto zákona. Zlepšovat prostupnost - ano, určitě v mnoha případech to potřeba je. Někdy ale se tento zákon ubírá cestami dosti problematickými, hledá cesty únikové, úlevy, výjimky a možnosti, a to v míře, která je dle mého názoru příliš velká. Je tedy třeba, abychom nesklouzli k tomu, že, s trochou zjednodušení, bude každý moci učit všude. To by asi nebylo to, co chceme.
Jenom bych chtěla ještě zmínit institut zkráceného studia, o kterém je řeč v tomto zákoně. Dle mého názoru je tam skryt také určitý problém, už proto, že toto zkrácené studium - o kterém my nic nevíme, které není blíže specifikováno, které má specifikovat vyhláška 317, o které já nevím, jestli existuje, já jsem ji nečetla - tedy toto zkrácené studium podle této vyhlášky by mohly poskytovat nejen pedagogické fakulty, ale i jiné instituce zřizované ministerstvem i další instituce dalšího vzdělávání. Domnívám se, že bychom takto kupovali zajíce v pytli.
Nebudu tyto věci dále rozvíjet. Jen bych chtěla upozornit na to, že přece jen oblast kvalifikací na mě působí dost chaoticky a že doposud jasně definované kvalifikační požadavky na učitele dostávají v tomto zákoně, tak jak je navržen, poměrně mlhavé obrysy. Přesto se domnívám, že tyto nedostatky nejsou zásadní natolik, aby nešly při projednávání ve školském výboru, případně v podvýboru pro školství, korigovat a upravit. To bude tedy naše práce do budoucna v souvislosti s tímto zákonem.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. O slovo se přihlásila paní poslankyně Šojdrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu velmi stručná. Chci doporučit propuštění tohoto zákona do druhého čtení a očekávám zapracování některých změn. Přesto ale si dovolím rovněž připojit několik poznámek.
Tento zákon je totiž základním zákonem pro velkou profesní skupinu, tedy skupinu učitelů, a já bych si velmi přála, aby ten zákon byl přehlednější. Zákon by měl také umožnit lepší prostupnost pro učitele mezi jednotlivými stupni a měl by také umožnit získat kvalifikaci pro to, aby učitelé mohli učit a mohli si své kvalifikace rozšiřovat. To ovšem není problém tohoto zákona. To je problém nabídky vzdělávacích programů, která je naprosto nedostatečná, a to je věcí řešení Ministerstva školství, jednání s příslušnými fakultami a finanční motivace pro vysoké školy, aby otevíraly dostatečnou nabídku pro to, aby zákon, který je náročný pro splnění kvalifikací, mohli učitelé také naplnit. A konečně, je to věc finančního zajištění - aby učitelé, kteří splní náročné kvalifikační předpoklady, byli také finančně ohodnoceni.
Předpokládám, že diskuse na výboru bude přínosem a že se nám zákon podaří dopracovat do rozumné podoby.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášku neregistruji, proto končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova paní zpravodajky, pana ministra. Paní zpravodajka chce závěrečné slovo, pan ministr nechce. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. ***