(17.00 hodin)
(pokračuje Kopicová)
Prosím, respektujme akademické svobody. Držme si chladnou hlavu. To, o čem se tady bavíme, je, kam až můžeme jít v rámci vysokoškolského zákona, v rámci vysokého školství jako takového. My jsme odkryli a já jsem teď tady zmínila např. tu vazbu senát a děkan, víme o těch disproporcích. A bavme se o tom, jak správně nastavit systém, až sem přinese někdo z mých nástupců hotovou reformu nebo až se o ní budeme bavit jako o věcném záměru zákona, protože to jsou věci, na které musíme reagovat a budeme je muset velmi obezřetně řešit, ale nechoďme z jedné strany na druhou. Dnes jsou akademické svobody veliké, ale jsou to svobody, které jsou uzákoněné. Musíme si dávat pozor na to, kam až můžeme jít.
Já bych byla ráda, abychom nezobecňovali to, co se stalo v Plzni. My tím diskreditujeme, tak jako jsou teď diskreditováni studenti té právnické fakulty, tak tím podrýváme autoritu celého vysokého školství, když zobecníme tuto věc. To přece nemůžeme udělat. Vždyť já vás ujišťuji, že zatím všechna ta zjištění, která jsou, jsou chyby nebo zatím nevysvětlené případy krátkých studií nebo krátkého získání titulu, ale nejsou tam zatím žádné systémové chyby, jaká se našla tady. Pokračujeme dál, třeba se najdou, jak jsem řekla, dovíte se to. Ale prosím, buďme v tom opravdu velmi vážní.
A jestli mě podezíráte, že nechci nějakou vyšetřovací komisi, tak to není! Já jsem řekla ve výboru, že pokud ta komise bude, že bych jenom byla ráda, aby se nestala tím, na koho se pak bude příslušná skupinka odvolávat, že komise ještě nedošetřila, neudělala prohlášení atd. Dejte jí, prosím, pravomoci a jasný mandát časový, aby také měla nějakou zodpovědnost a aby se nám třeba nedostala do zdržení celého toho procesu. O to vás jenom prosím.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, paní ministryně. S faktickou poznámkou pan poslanec Prosek.
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé dámy, vážení pánové, dovolte mi jenom krátkou poznámku k tomu, co tu pronesl pan předseda Sobotka.
Já nesouhlasím s tím, že kauza plzeňské právnické fakulty má celospolečenský dopad v tom, že devalvuje hodnotu vzdělání. Já jsem totiž přesvědčen o tom, že pokud je pravda, že někteří studenti získali titul během několika týdnů, aniž by dokonce navštívili nějaké přednášky, nezískali vzdělání. Oni se o něj ochudili. Oni získali titul.
Rovněž nemohu souhlasit s tím, že v naší společnosti neexistuje ten relikt, kdy za společenskou hodnotu samu o sobě se považuje titul před nebo za jménem. Jsou rozvinuté demokratické společnosti, v nichž se dokonce nesluší si tituly psát na vizitku, protože ta společnost hodnotí lidi podle skutečného vzdělání, skutečné úrovně, skutečné kvalifikace a skutečných lidských kvalit.
A pokud se týká návrhu na zřízení komise, měl jsem příležitost v jedné takové parlamentní komisi pracovat a jsem hluboce přesvědčen, že komise celou záležitost může ještě více zpolitizovat. Všichni, kteří jsme byli svědky debaty k tomuto tématu, si uvědomujeme, jaké se dá dávat politické znaménko věci, která je systémovým pochybením (předsedající upozorňuje na čas) a kterou je třeba jako systémové pochybení řešit. A já oceňuji přístup paní ministryně a děkuji jí za něj. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já jsem přesvědčen o tom, že celou věc už není možné více zpolitizovat. Ona se prostě stala předmětem politické debaty zejména poté, kdy byl řešením celé kauzy pověřen aktivní politik pan Pospíšil a kdy se tento aktivní politik nechal současně zvolit děkanem příslušné fakulty, která je tou krizí zasažena. A pan Pospíšil je aktivní politik, on neoznámil, že by chtěl z politiky odejít a věnovat se akademické dráze. Kdyby včera současně s informací o tom, že byl pan Pospíšil zvolen, obdrželi naši občané informaci, že se rozhodl odejít z politiky a bude se plně věnovat akademické dráze, pak ten problém pravděpodobně nebude tak velký. Problém je v tom, že on současně kumuluje funkci děkana, funkci předsedy ODS v Plzeňském kraji, funkci lídra ODS pro volby do Poslanecké sněmovny, stávajícího poslance Parlamentu České republiky, a současně i problémy fakulty jsou demonstrovány na několika kauzách, které se také týkají členů, a vysoce postavených členů, Občanské demokratické strany. V tom je ten vrchol politizace celé kauzy. Takto byla kauza politizována. Vyšetřovací komise už na tom nemůže nic změnit, je to prostě předmětem politické debaty, a pokud by pan poslanec Pospíšil nechtěl, aby to bylo předmětem takto ostré politické debaty, tak by měl z politiky odejít a věnovat se právnické fakultě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Nyní pan poslanec Šlajs, poté pan poslanec Ohlídal, pokud nechce přednostně vystoupit. Pokud chcete jako zpravodaj, tak samozřejmě jako zpravodaj můžete zasáhnout do rozpravy - ale dáváte přednost panu poslanci Šlajsovi. Prosím.
Poslanec Václav Šlajs: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, občané v České republice se ptají, co všechno je možné. A kauza plzeňských práv otřásla důvěrou ve veřejné instituce, v právo jako takové, ať budeme říkat cokoli. Stav vysokého školství odpovídá stavu společnosti. Společnosti, která směřuje jednoznačně ke konzumu, komercionalizace prolíná všechny sféry a peníze se staly fetišem, staly se hlavním smyslem života. A to se samozřejmě nemůže nedotknout i vysokého školství. Já si netroufnu tvrdit, jaký je stav jinde. V každém případě se situace řešit musí.
Vysoké školství prošlo potřebným, ale zároveň nelehkým procesem. Je přílišně liberalizované, decentralizované a demokratizované. Já vůbec nevolám po omezování akademických svobod, ale jde o to, aby byl nastaven vyvážený funkční systém především v oblasti kontroly. Slyšíme, že selhali jednotlivci. Ano, selhali jednotlivci, ale selhali mimo jiné i proto, že jim to umožnil nefunkční systém. Zřízení vyšetřovací komise vzhledem k tomu, co všechno se odehrálo a odehrává, považuji za potřebné.
K osobě pana dr. Pospíšila jenom krátce. Řada věcí tady zazněla. Včera byl zvolen děkanem a já volbu respektuji. Mohu si myslet leccos, ale považuji tu volbu, toto řešení za nešťastné. A zase, důvody tady zazněly, nebudu je opakovat. Ta kauza se více a více politizuje. Dnes tady rovněž zaznělo, že pan dr. Pospíšil jako poslanec se nezúčastnil řady jednání v měsíci říjnu. Já jsem se na sjetině podíval na výsledky hlasování. Pan dr. Pospíšil byl před pěti týdny pověřen výkonem funkce děkana. Od té doby se uskutečnily tři schůze, teď probíhá třetí, a uskutečnilo se celkem 339 hlasování. A pan dr. Pospíšil se zúčastnil pouze 27 %. Čili on pracuje na čtvrtinu výkonnosti. Nevím, jakou má účast ve výborech, případně v komisích. Já nebudu říkat, že by měl brát čtvrtinu platu, to vůbec, k tomu se nesnížím. Ale měl by skutečně zvážit, zda v danou chvíli má vykonávat funkci poslance, protože tyto dvě funkce lze těžko spojit. Nejen z hlediska určitého morálního střetu, ale i z hlediska časového. Prostě odpovědný a kvalitní výkon těchto dvou významných funkcí nelze spojit. Myslím si, že z jeho strany, vzhledem k tomu, jaké slíbil univerzitě a fakultě, že by měl toto zvážit, a opravdu se věnovat té práci na akademické půdě. Děkuji. ***