(14.50 hodin)
(pokračuje Skopal)
Bylo teď jasně panu prezidentovi sděleno, že jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát souhlasily s tímto návrhem, protože cítí problémy v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jak v zemědělském, tak potravinářském sektoru, a já doufám, že jakmile tento zákon nabude účinnosti, tak zlepší tyto vztahy v rámci dodavatelsko-odběratelských služeb a činností. Věřím tomu, že Poslanecká sněmovna znovu dá jasně najevo svůj názor. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Chce se ke stanovisku prezidenta republiky vyjádřit zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Plachý? Ano, chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, jako zpravodaj hospodářského výboru považuji za svou povinnost upozornit na zamítavé stanovisko prezidenta republiky k návrhu zákona a pro ty, kteří stanovisko pana prezidenta nečetli, uvádím asi to nejvíce stěžejní z jeho stanoviska.
Největší nebezpečí vidí pan prezident v dopadu na spotřebitele. V případě platnosti tohoto zákona hrozí zvýšení cen i zúžení nabízeného sortimentu, protože obchodníci se velmi pravděpodobně budou snažit vyhnout dopadům zákona a raději budou nakupovat jen u velkých výrobců a dávat přednost dovozům ze zahraničí před nákupy u domácích producentů.
Zákon porušuje principy hospodářské soutěže, vytváří ochranářský systém, omezuje možnost vyjednávání, porušuje důvěrnost obchodních jednání a ve svém dopadu sníží možnosti uplatnění malých českých dodavatelů, kvůli kterým byl zákon navržen.
Je zbytečné dodávat, že se stavím za stanovisko pana prezidenta. Jsem velmi rád, že se s ním shoduji.
Pro ty, kteří bohužel nedostali do svých rukou stanovisko Vysoké školy ekonomické, považuji opět za svou povinnost, abych vás seznámil se stanoviskem Vysoké školy ekonomické v Praze. Stanovisko bylo zpracováno pracovníky Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, která se dlouhodobě věnuje problematice maloobchodního podnikání a je také jedním ze zakládajících členů Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky.
Tedy jejich stanovisko. Návrh zákona vychází z úsilí dát najevo snahu o zlepšení pozice českých dodavatelů vůči velkým maloobchodním společnostem a z úsilí zamezit vytváření nepřiměřeného zisku na úkor dodavatelů a jeho potenciálnímu odlivu do zahraničí. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že žádná maloobchodní společnost na českém trhu nemá dominantní postavení ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Mezi řetězci vládne ostrá soutěž o cenově citlivého zákazníka a zájem na vysoké produktivitě. Dodavatelé mají všude na světě zájem o pravidelné dodávky do velkých řetězců, protože to znamená jistotu zaplacení faktur v dohodnutém termínu a zároveň propagaci značky v regálech známého obchodu. Jsou pak ochotni přistoupit i na tvrdé podmínky v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Extrémním příkladem mohou být takzvané vratky, to znamená vrácení a nezaplacení neprodaného zboží.
Navrhovaný zákon ve snaze pomoci tržně slabším českým dodavatelům reguluje podmínky dodávek významně v jejich prospěch jako slabší vyjednávací strany. V pragmatické rovině to znamená, že pokud bude domácí dodavatel favorizován zákonem, maloobchodní společnost nahradí jeho dodávky dovozem, případně vyřadí dceřinou společnost v úloze velkoobchodu uzavřením smlouvy přímo se zahraniční mateřskou společností. Pokud budou nákupy od českých dodavatelů nezbytné, zvýší se vzhledem k podmínkám nákupní ceny a nárůst se promítne do ceny pro konečného zákazníka. Maloobchodní ceny bezpochyby vzrostou i díky takovým návrhům, jako je zákaz obchodníkovi provádět krátkodobé reklamní akce ve formě dárků nebo ochutnávek, zákaz letákových akcí na zboží ohrožené expirací, povinnost používat faktury mezi dodavatelem a odběratelem i při firemním nákupu drobných předmětů, například kancelářských potřeb.
Z hlediska fungování ekonomiky ponesou důsledky vyřazení lokální dodavatelé a konečný spotřebitel, který je ohrožen potenciálním růstem cen.
Předkládaný návrh zákona je v rozporu s principy vytváření společného evropského ekonomického prostoru jako konkurenční výhody a ve svých efektech může vést k růstu šedé ekonomiky, korupce a byrokratizace obchodních vztahů.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že odůvodnění zákona nepochopitelně nezahrnuje výsledek jakékoliv analýzy hospodárnosti maloobchodu, zpracovatelů, tedy dodavatelů, který by dokládal jeho opodstatněnost a efekty z realizace. Pokud jde o obsah zákona a jeho příloh, je z legislativního hlediska zásadním zásahem do smluvní volnosti, na níž je postavena úprava soukromoprávních podnikatelských vztahů ve všech rozvinutých tržních ekonomikách. Zákonem oktrojované povinnosti odběratelů vrací jejich vztah k dodavatelům do dob, kdy dodavatelsko-odběratelské vztahy byly centrálně plánované.
Z textu zákona je zřejmé, že nebyl připraven odborníky. Pracuje jednak s řadou pojmů, které již platná právní úprava nezná, například s pojmem daně z obratu, která byla zrušena již v 90. letech, jednak nerespektuje ustálené pojmy obsažené v platné právní úpravě, zejména v obchodním a občanském zákoníku, popřípadě zavádí pojmy nové, aniž by byl zřejmý důvod pro novou terminologii - například specifické vymezení a obsah všeobecných obchodních podmínek, pojem odstoupení od smlouvy nahrazuje výrazem výpověď bez výpovědní lhůty, přesně vymezené pojmy týkající se úhrady faktur vymezené v zákonu o cenách nahrazuje nejasnými výrazy typu dá příslušné prostředky k dipozici, platební lhůta, srážky při pozdním placení, nepředvídatelné srážky, pro elektronické dražby zavádí pojem dražby na dálku a podobně.
Kromě toho odkazuje nepřesně, popřípadě neadresně na jiné právní předpisy. Například působnost zákona je vztažena na zemědělské výrobky uvedené v seznamu, který má připravit úřad. Není přitom zřejmé, zda má jít o Úřad na ochranu hospodářské soutěže a jakým způsobem by byl k vytváření seznamu úřad zmocněn.
Přes tvrzení v důvodové zprávě o souladu s evropskou legislativou je návrh v rozporu s direktivou Evropské unie již zakotvenou v našem právním řádu, upravující všeobecnou odpovědnost za vady.
Závěr. K dosažení cílů, které jsou zákonem sledovány, postačuje důsledné dodržování již existujících právních předpisů, zejména zákona na ochranu hospodářské soutěže a obchodního zákoníku, a účinné uplatňování sankcí a odpovědnosti za porušování povinností, které z nich vyplývají. Proto přijetí takto vytvořené právní normy je z pozice odborných kruhů z ekonomického i formálně legislativního hlediska zcela zbytečné a ve svých důsledcích pro podnikatelské vztahy i vztahy ke spotřebitelům škodlivé.
Podepsáni: prof. Ing. Dana Zadražilová CSc., děkanka Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, doc. dr. Zbyněk Švarc, PhDr., vedoucí katedry podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. ***