(13.00 hodin)
(pokračuje Šidlo)
V důvodové zprávě předkladatelky je uvedeno, že návrh zákona je slučitelný s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a s právními akty Evropských společenství. Zde mi dovolte malé zastavení. Jsem přesvědčen o tom, že uvedená novela zákona zpochybňuje směrnici Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech, neboť nutnou podmínkou pro získání řidičského oprávnění je totiž prokázání, že žadatel na území České republiky žije, anebo alespoň přechodně žije za účelem studia. Proto je vcelku lichý argument z důvodové zprávy o odstranění bezdůvodného znevýhodnění občanů České republiky při získání řidičského oprávnění, kteří se trvale zdržují mimo území České republiky.
Proto mi dovolte, abych jako součást zpravodajské zprávy uvedl, že navrhuji zamítnutí této novely zákona již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, a ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím kromě paní navrhovatelky. Takže paní poslankyně Eva Dundáčková v obecné rozpravě. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Já jsem se samozřejmě zabývala i onou směrnicí, kterou citoval pan zpravodaj, ale jsem přesvědčena, že se jedná o nedorozumění a že ta eventualita, kterou se teď máme zabývat, nebyla vůbec zvažována. Že se jedná ve směrnici o to, abychom umožnili občanům, kteří mají jiné státní občanství, ale po přechodnou dobu se zde zdržují a naplňují všechny formální znaky toho, čemu říkáme právo na trvalý či přechodný pobyt, aby oni měli možnost získat u nás řidičské oprávnění. Také na to pamatuje § 82 písm. d), kde se právě předpokládá trvalý či přechodný pobyt pro cizince na území České republiky. Jsem přesvědčena o tom, že to není v rozporu, a pokud by daná směrnice o něčem takovém vůbec neuvažovala, prosím, abychom to vzali v úvahu, abychom si dokázali představit situaci, že dotyčný nemá u nás trvalý nebo přechodný pobyt, který je zároveň vázán na celou řadu dalších předpisů, např. o sociálním a zdravotním pojištění, a může existovat celá řada důvodů, pro které pro něho není žádoucí, nebo potřebné a nezbytné, aby byl také v České republice účasten těchto pojištění, protože je např. účasten na území jiného státu Evropské unie. Já myslím, že chceme-li spolupracovat na území Evropské unie, tak je nezbytné vyjít vstříc, vycházíme-li vstříc cizincům, také občanům České republiky, byť mají momentálně trvalé bydliště hlášené jinde, a znovu podotýkám, že typicky třeba u jednoho z rodičů v jiném členském státu EU. Prosím, aby se tím zabývaly garanční výbory a abychom to neodmítali hned v prvém čtení a tu myšlenku filozoficky nějak uchopili. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Do obecné rozpravy pan ministr dopravy, pan Gustáv Slamečka, ministr dopravy ČR. Pane ministře, máte slovo v obecné rozpravě.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka (Zčásti slovensky.) Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím vyjádřit se k tomu, co tu bylo řečeno, abychom si to trošku věcně rozebrali. Návrh paní poslankyně Dundáčkové doslova říká, že řidičské průkazy je možné vydávat státním občanům České republiky nebo občanům, kteří mají na území České republiky trvalý nebo přechodný pobyt. Jinými slovy, kdybychom to přeložili, tak občan České republiky, který nemá na území České republiky trvalý nebo přechodný pobyt, by podle tohoto mohl řidičský průkaz dostat. Na druhé straně občan cizího státu, který má na území České republiky trvalý nebo přechodný pobyt, ten ho může dostat i podle současně platné úpravy. Jsem rád, že na to kýváte, protože je velmi důležité, abychom si to uvědomili.
A nyní jaká je souvislost s tou směrnicí. Já si dovolím ocitovat, aby to bylo úplně přesné, z vyjádření vlády, které tvrdí následovné: Ta směrnice říká, že v čl. 7 odst. 1 písm. b) se stanoví, že řidičský průkaz může být vydán pouze žadatelům, kteří mají obvyklé bydliště na území členského státu, který řidičský průkaz vydal, nebo kteří mohou doložit, že tam alespoň šest měsíců studují. Obvyklým bydlištěm se pak v souladu s čl. 9 směrnice rozumí místo, kde se určitá osoba obvykle zdržuje, to je nejméně 185 dnů v kalendářním roce, z důvodů osobních a profesních vazeb, s tím, že za obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než osobní vazby a která tedy střídavě pobývá ve dvou nebo více členských státech, se považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Návrh vyjmout občany České republiky z tohoto obecného režimu činí tak navrhovanou právní úpravu neslučitelnou s právem Evropské unie.
A ještě další poznámka - že my v podstatě nevíme, jakého počtu osob, které jsou občany České republiky a nemají na jiném území trvalý nebo přechodný pobyt, se tato úprava může týkat. To je jedna připomínka.
Druhá připomínka je taková, že ta právní úprava nijak neobsahuje návrh řešení pro případ, kdy osoby s pobytem mimo Českou republiku mohou mít soudním nebo správním orgánem státu, ve kterém trvale žijí nebo kde mají přechodný pobyt, vysloven zákaz řízení motorových vozidel. My v České republice nemáme žádnou evidenci, abychom se o tomto dozvěděli, a můžeme vydat řidičské oprávnění, i když tyto osoby mají na území toho státu vlastně zákaz řízení vozidel.
Takže toto jsou z mé strany - doufám, že věcné - připomínky k tomu. Doufám, že jsme si tu problematiku trošku objasnili i směrem k té směrnici. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Eviduji elektronickou přihlášku pana kolegy Hasila. (Omyl.) Ne. V tom případě se ptám, kdo další se hlásí do rozpravy, protože jinou přihlášku nemám. Ještě paní kolegyně Dundáčková v obecné rozpravě. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Eva Dundáčková: Já děkuji panu ministrovi za onen rozbor, který je bezpochyby v souladu s platnou právní úpravou. Také uznávám, že je pravděpodobně problémem na území Evropské unie obecně, že neexistují ony registry, které by umožnily sledovat, zda nebyl postižen zákazem řízení na území jiného státu kdokoliv. To bych řekla, že je spíš nedostatek, který by bylo žádoucí odstraňovat. Já mám prostě pocit, že v tuto chvíli jsou občané České republiky diskriminováni, pokud mají trvalý pobyt na území jiného státu.
Já jsem původně k té problematice přišla, přiznám se, prostřednictvím poslanecké kanceláře a chlapce, který žije s matkou na území Spolkové republiky Německo. Tam má trvalé bydliště, ale pravidelně, ale to více než 158 dní v roce, tráví u svého otce v České republice. Vzhledem k silné vazbě citové, kterou k tomu otci má, je také občanem České republiky a bylo pro něj samozřejmě při dosažení věku 18 let daleko důležitější, aby při získávání řidičského oprávnění stál jeho otec, pomáhal mu jak finančně, tak při získávání praktických dovedností při řízení motorového vozidla. Nakonec došel k administrativnímu opatření, které mu to neumožňovalo, ač je tím klasickým občanem - řekněme pro ty, kteří jsou eurooptimisté a věří v budoucí občanství, jeden stát a jedno dobro a blaho pro všechny, teď to trochu karikuji, omlouvám se za to, ale myslím to dobře. Připadá mi nepředstavitelné, že tento chlapec nemohl získat to řidičské oprávnění, musí znovu do Německa a tam pravděpodobně pro něho za obtížnějších podmínek znovu řidičské oprávnění získávat, ačkoliv u nás prošel i tou autoškolou.
Tak jsem se tím problémem zabývala dále a dospěla jsem k závěru, že z mého pohledu je to jednoznačně diskriminující, možná to teď není tolik aktuální, možná opravdu musíme počkat, až ty registry budou vzájemně propojeny, ale přinejmenším to držme v hlavě jako něco, co bychom asi na území Evropské unie odstranit chtěli, chceme-li spolupracovat a má-li být Evropská unie spíše prostorem pro odstranění některých administrativních zádrhelů a zlepšení pohybu osob uvnitř této celní a hospodářské unie. ***