(10.20 hodin)
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych velice stručně navázal na úvodní slovo pana ministra. Myslím si, že bylo obsahem plné informací o tom, co změna zákona o dráhách obnáší, která je nám dneska předložena ke schválení.
Mohu konstatovat pouze to, že prostá implementace evropského nařízení by v současných podmínkách ČR znamenala problémy nejen pro jednotlivé železniční dopravce, protože už je zčásti liberalizován železniční trh v ČR a dopravců je více, nejenom ten jeden největší a v podstatě státní, jsou tady ještě další subjekty, ale znamenalo by to i velké problémy pro státní dopravní infrastrukturu, protože ta není zcela připravena na to, aby zvládla veškerá opatření týkající se zlepšení kultury cestování a zlepšení služeb pro jednotlivé občany členských států EU tak, jak je nařízeno Evropským parlamentem a Radou ve třetím železničním balíčku, který se k nám dostává v podobě směrnice 1371.
Jsem přesvědčen, že to, jak bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady vytvořeno, dává prostor právě k výjimce, která může být pětiletá. V podstatě, když si přečtete důvodovou zprávu k tomuto tisku, zjistíte, že ČR chce využít pouze jedné varianty, to znamená pětileté výjimky na to, aby se naši dopravci i státní dopravní infrastruktura dokázali připravit na plnou implementaci nařízení 1371. Přestože toto nařízení umožňuje ještě prodloužení této lhůty výjimek, neuvažuje se o tom a já si myslím, že to je velice seriózní přístup ze strany Ministerstva dopravy k implementaci tohoto evropského nařízení. Jsem přesvědčen o tom, že články, které podléhají výjimce, je bezpodmínečně nutné respektovat, protože bez těchto výjimek nejsme schopni v současné době dostát pravidlům, která nám nařízení Evropského parlamentu dává.
Týká se to čl. 8 - podávání cestovních informací, jak zde bylo již řečeno, článku 10 - rezervačních a informačních systémů, článku 17 - odškodňování z ceny cestovního dokladu, článku 18 a 32 - zajišťování jídla, občerstvení a ubytování dopravci v případě různých nedodržení jízdních řádů a různých abnormalit v jízdním řádu. A poslední zde je podléhání přepravních smluv ujednání CIV. To je otázka samozřejmě toho, jakým způsobem mají být smlouvy uzavírány a jaké přepravní smlouvy obsahují podmínky pro plošné uplatnění v celé EU.
Jsem přesvědčen, že pětileté období, které má obsahovat tato výjimka, kterou my schválíme změnou zákona o dráhách, je dostatečné pro přípravu na evropské podmínky, jak jsem zdůraznil, jak pro jednotlivé dopravce, tak i pro nás jako pro stát. Doporučil jsem klubu KSČM, aby v tomto případě podpořili projednání podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a současně abychom odsouhlasili i změnu tohoto vládního návrhu zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do této rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku, ani z místa se do této rozpravy nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím.
Nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.
Přednesu vám návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním projednávání o sněmovním tisku 899 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 113 a táži se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti návrhu? Děkuji vám.
Z přítomných 80 poslankyň a poslanců pro návrh 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.
Zahajuji tedy rozpravu podrobnou. Ani do této rozpravy se nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Táži se ještě pana ministra, zdali si přeje přednést závěrečné slovo před hlasováním. Není tomu tak.
Přednesu vám návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 899."
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 114 a táži se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti ? Děkuji vám.
Z přítomných 81 poslankyň a poslanců pro návrh 66, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Než zahájím projednávání následujícího bodu, dovolím si pro ty z vás, kterým na informační tabuli chybí dnes zařazený tisk 855, oznámit, že bohužel tento tisk nelze projednávat, neboť neuplynuly lhůty nutné k vašemu seznámení se s pozměňovacími návrhy.
Nyní tedy přikročíme ke čtvrtému pevně zařazenému bodu pro dnešní dopoledne. Je jím bod
51.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 900/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Opět je zde navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas právě již v prvém čtení. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedli postupně páni ministři Slamečka a Vondruška. Pane ministře Slamečko, máte slovo.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účelem předloženého návrhu novely stavebního zákona je odstranění problémů, které vznikají v souvislosti s aplikací platné právní úpravy podávání žádostí o stavební povolení při výstavbě veřejně prospěšných pozemních staveb, zejména staveb liniových.
Platné a účinné znění § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona požaduje, aby stavebník v žádosti o stavební povolení mj. doložil, že k příslušným pozemkům má vlastnické právo nebo právo odpovídající věcnému břemeni, popř. jiné právo, které mu umožňuje provést stavbu. Na rozdíl od územního řízení tedy zákon požaduje, aby se před zahájením stavebního řízení stavebník a vlastník dotčené nemovitosti buď dohodli, nebo proběhlo vyvlastnění. Tento nesporně oprávněný požadavek však nebere do úvahy přece jen specifické postavení podzemních staveb, tak jak to činil § 58 předchozího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., který byl účinný až do 1. ledna 2007. Vlastnické právo a možnosti využití pozemků nacházejících se nad podzemní stavbou přitom zpravidla není omezeno. Výjimkou jsou zde např. pozemky, kde součástí podzemní stavby jsou například průduchy, únikové východy, které vystupují na povrch.
Ve vztahu k podzemním stavbám vyvolává striktní požadavek § 110 odst. 2 stavebního zákona velmi složité, až neřešitelné situace, zejména pokud jde o podzemní liniové stavby, například tunel, a jestli je tato stavba vedena zastavěnou oblastí, kde jsou stovky nebo i tisíce pozemků a staveb s různými vlastníky. Stavebník je pak povinen před zahájením stavebního řízení se dohodnout nebo zahájit vyvlastňovací řízení s každým z těchto vlastníků, i s těmi, jejichž vlastnická práva nejsou podzemní stavbou omezena. Takovýto postup stavbu minimálně velmi zkomplikuje a prodlouží, ale může ji zcela zablokovat. Ohroženo je tak například rozšíření metra v Praze nebo stavby v rámci třetího železničního koridoru: tunely Rokycany-Plzeň, Praha-Smíchov-Beroun, kde je ohroženo i jejich financování z fondů EU.
Předkládaný návrh novely stavebního zákona reaguje na uvedené problémy tím, že v určitých případech vyjímá stavebníka z povinnosti dokládat vlastnické nebo jiné právo k nemovitostem u podzemních staveb. Zároveň však neprolamuje ochranu vlastnického práva podle čl. 11 Listiny, neboť podzemní stavby nevyjímá z povinnosti podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona paušálně, ale pouze veřejně prospěšné stavby, které nesouvisí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a nemohou mít vliv na užití pozemku k účelu, pro který je určen. ***