(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan poslanec Papež, jestli se nepletu, byl ještě přihlášen do podrobné rozpravy. Pak vidím pana ministra, ale teď se hlásí ještě pan poslanec Papež.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte mi přednést jeden krátký pozměňovací návrh, který zní: V článku 3 Účinnost se slova "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2009." nahrazují slovy "Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.". Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Viděl jsem pana ministra Šebestu. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství vlády ČR Jakub Šebesta Vážený pane předsedající, dámy a pánové, napřed bych odpověděl na otázku, zda spatřujeme větší průhlednost v systému monokratického řízení Pozemkového fondu. Ano, je tomu tak. Za druhé bych chtěl požádat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bychom hlasovali ještě dneska. Ptám se, jestli ještě někdo chce v podrobné rozpravě vystoupit. Pokud v podrobné rozpravě už nikdo nevystupuje, podrobnou rozpravu můžeme ukončit.
Jenom bych si teď se zpravodajem zrekapituloval, že byl podán návrh na zamítnutí, který bude hlasován zřejmě až později. V této chvíli bychom měli hlasovat pouze návrh navrhovatele na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. To je jediné, co bychom měli v této chvíli hlasovat. Takže to je to hlasování, které bychom měli absolvovat.
Opakuji, že pan ministr Šebesta navrhl v podrobné rozpravě, abychom zkrátili lhůtu pro projednávání tohoto návrhu zákona pro třetí čtení na 48 hodin.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, podpořit tento návrh na zkrácení podaný ministrem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 300. Přihlášeno je 161, pro hlasovalo 120, proti 9. Takže návrh na zkrácení lhůty byl přijat.
To bylo zřejmě jediné, co jsme mohli hlasovat, takže já bych ukončil projednávání tohoto bodu 228.
Můžeme se pustit do bodu
29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách
převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby
a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 761/ - druhé čtení
Já bych požádal v tomto druhém čtení tisku 761 znovu pana ministra Šebestu, kdyby i tento tisk 761 uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo po druhé.
Ministr zemědělství vlády ČR Jakub Šebesta Vážený předsedající, dámy a pánové, cílem předkládaného návrhu zákona je zajistit širší uplatnění přednosti oprávněných osob disponujících restitučními nároky původem z dané lokality tím, že pro přednost při prodeji půdy před nájemcem pozemku musí oprávněná osoba uplatnit pouze 50 % restitučních nároků původem z dané lokality. Dosud to bylo 70 %. Dále odstranit možnost různé aplikace zákona při uplatnění přednostního práva na převod pozemků z titulu jejich dlouhodobého nájmu. Maximální hranice pro přednostní převod pozemků, která je 70 %, je nově stanovena z celkové výměry pozemků pronajatých namísto dosud stanovených pozemků nabídnutých k prodeji. Stanovit způsob náhrady za nevydané nemovitosti, které oprávněná osoba získala přídělem od státu, nelze-li zjistit výše uhrazené přídělové ceny, aby bylo možno uspokojit nároky této skupině oprávněných osob. Dále urychlit proces vypořádávání restitučních nároků za nevydané pozemky tím, že se navrhuje povinné započítávání restitučních nároků na kupní cenu pozemků. Dále uzákonit možnost ukončení procesu poskytování peněžitých náhrad za nevydané pozemky. Pokud Pozemkový fond již dříve nabídl oprávněné osobě poskytnutí peněžité náhrady u restitučních nároků, za něž již nelze poskytnout náhradní pozemek, může peněžitou náhradu tato osoba přijmout nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti této novely, jinak právo na tuto náhradu zaniká. Umožnit bezúplatný převod pozemků do vlastnictví obcí, veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor parlamentu dne 10. června 2009. V rámci jeho projednávání bylo schváleno deset pozměňovacích návrhů, z nichž nejdůležitější jsou: Rozšířit možnost převodu zemědělských podniků z fyzických osob podnikatelů, při kterých nezaniká výhoda splátek podle příbuzných v řadě přímé, sourozenců a manželů, i na společníky obchodních společností, členy zemědělských družstev a další zemědělské podnikatele. Dále, omezit předkupní právo státu na pozemky tak, že toto právo zaniká zaplacením kupní ceny pozemků, nejdříve však uplynutím 15 let ode dne vložení vlastnického práva pozemku do katastru nemovitostí. Tato lhůta se vztahuje i na pozemky nabyté osobami před účinností tohoto zákona. A dále, vypustit z návrhu zákona ustanovení, která se týkají arondace lesních pozemků a jejich výměny.
Schválené pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí předkladatele, a proto s nimi vyjadřuji souhlas. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministrovi. I tady jsme to přikázali k projednání zemědělskému výboru a požádal bych pana poslance Ladislava Skopala, jestli k tomu usnesení, které nám bylo rozdáno jako tisk 761/1, by nám ještě něco řekl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Jak již bylo řečeno, zemědělský výbor se tímto tiskem zabýval 10. června, přijal pozměňovací návrhy. Pan ministr k tomu řekl již vše podstatné a já, pokud bude potřeba, samozřejmě odpovím v diskusi jak obecné, tak podrobné. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Gandalovič. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Gandalovič: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, přes všechny útrapy podařilo se nám dostat na půdu Sněmovny na druhé čtení tento důležitý zákon, který si klade za cíl lépe vyvážit při prodeji toho zbytku státní půdy zájmy nájemců zájmy stávajících a ještě existujících restituentů a samozřejmě zájem státu na stabilitě zemědělského podnikání. Není jednoduché tyto zájmy skloubit, a jak probíhá zařazování a vyřazování zákona na program, je vidět, že ani zde nebude jednoduché se na tom shodnout.
Jako bývalý ministr zemědělství vás chci jenom informovat, že na tomto zákonu jsme pracovali ve velmi úzké spolupráci s nevládními organizacemi působícími v oblasti zemědělství. Konkrétně je to Agrární komora, Asociace soukromého zemědělství, Svaz marginálních oblastí, Svaz mladých agrárníků a rovněž jsme spolupracovali se Svazem měst a obcí. Chci toto použít jako argument, abyste skutečně viděli, že tento zákon nebyl připraven jako nástroj někoho proti někomu jinému, ale že to byla snaha nalézt skutečně vyvážené řešení.
V průběhu času při projednávání tohoto zákona v zemědělském výboru - myslím si, většina těch návrhů a změn je realistická - se ovšem stalo to, že vypadla z této rovnováhy jedna velmi důležitá skupina osob našich spoluobčanů a to jsou držitelé stále platných restitučních nároků, které ovšem nejsou v případě toho prodeje z daného nebo sousedního katastru. Já chápu důvod, proč to vypadlo. Protože zde byla obava z tzv. cestování restitučních nároků, ze spekulativního skupování těchto nároků a jejich koncentrace do oblastí příměstských, kde půda je pochopitelně nejatraktivnější. Na druhé straně - představte si, že jste držitel restitučního nároku, vaše rodina nežije v místě té původní farmy, a to ne z důvodu, že by se odstěhovala sama, ale z důvodu, protože ji odtamtud vyhnali komunisti, a tudíž jste držitelem restitučního nároku takzvaně ne z místa. Bohužel poté, co bychom schválili zákon v této podobě, neměli byste jakoukoliv šanci na uplatnění tohoto svého restitučního nároku. ***