(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní zpravodajko. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím, takže přistoupíme k hlasování o usnesení, které paní poslankyně Jacques právě přečetla, takže doufám, že ho nemusím opakovat. Přeje si někdo, abych ho opakoval? Není tomu tak.
Kdo souhlasí s usnesením zahraničního výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano v hlasování pořadové číslo 204, které jsem právě zahájil. Děkuji. Kdo je proti tomu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 90 poslanců, pro 66, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministru Petru Šimerkovi, paní zpravodajce Kateřině Jacques.
Přistoupíme k dalšímu bodu
107.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou
o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní
z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Jerevanu dne 6. července 2008
/sněmovní tisk 581/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal ministr financí Eduard Janota.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Pane předsedající, dámy a pánové, tato smlouva byla projednána ve výborech Poslanecké sněmovny s doporučením dát souhlas k její ratifikaci. Byla rovněž projednána ve výborech Senátu se stejným výsledkem. Souhlas k ratifikaci této mezinárodní daňové smlouvy dal Senát v prosinci minulého roku.
Smlouva upravuje zdaňování všech druhů příjmů i majetku a řeší vyloučení dvojího zdanění, a to metodou prostého zápočtu. Nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnost vyplývající z vnitrostátních předpisů upravuje. Řeší případy, kdy právo vybrat daň mají ve svém vnitrostátním právu zakotvené oba signatářské státy. V těchto situacích je smlouva zajisté nadřazena vnitrostátnímu předpisu. Upravuje standardně formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí, upravuje rovněž zásadu nediskriminace a neformálního řešení sporů vzniklých při realizaci a zároveň zajišťuje relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států.
Nebude mít žádný přímý dopad na státní rozpočet a napomůže k rozvoji vzájemné výhodné hospodářské spolupráce. Navrhuji proto, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s ratifikací této smlouvy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím nyní předsedu zahraničního výboru pana poslance Jana Hamáčka, aby se ujal funkce zpravodaje svého výboru.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru k tisku 581. Toto usnesení bylo přijato na 37. schůzi dne 8. dubna 2009.
Zní následovně: Zahraniční výbor po odůvodnění náměstka ministra financí Ing. Tomáše Zítka, zpravodajské zprávě poslance Miroslava Souška a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Jerevanu dne 6. července 2008. Další body usnesení jsou standardní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane předsedo. Otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Pokud se nikdo do rozpravy nehlásí, myslím, že poslední, co zaznělo, byl návrh usnesení, takže ho nemusím opakovat. Předpokládám, že si ho všichni pamatujeme.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 205. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 89 poslanců, pro bylo 69, nikdo proti. Tento návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zeptám se členů vlády, kdo bude odůvodňovat smlouvu se Švédským královstvím. Pan ministr Pecina, výborně.
Budeme se věnovat bodu
109.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Bezpečnostní smlouva mezi Českou republikou
a Švédským královstvím o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací
/sněmovní tisk 600/ - druhé čtení
Z pověření vlády návrh odůvodní pan ministr vnitra Martin Pecina.
Ministr vnitra vlády ČR Martin Pecina Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové.
Vzhledem k neexistenci multilaterální smlouvy o výměně a vzájemné ochraně národních utajovaných informací je jediným nástrojem pro zajištění náležité ochrany vyměňovaných utajovaných informací bilaterální smlouva. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, navíc předpokládá sjednání mezinárodní smlouvy pro určité úkony v rámci mezinárodní spolupráce, poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku, uznávání bezpečnostních oprávnění vydaných úřadem cizí moci a podobně.
Vzájemné vztahy obou zemí byly zásadním způsobem ovlivněny vstupem České republiky do Evropské unie a dále pak procesem přezbrojování nadzvukového letectva Armády České republiky, který 17. prosince 2003 vyústil v rozhodnutí vlády o pronájmu 14 stíhacích letounů JAS-39 Gripen. V souvislosti s tímto procesem byla již v roce 2000 podepsána všeobecná bezpečnostní dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Švédského království týkající se vojenských utajovaných skutečností. Změna právní úpravy ochrany utajovaných skutečností ve Švédsku a v České republice, prohlubující se spolupráce mezi oběma státy i v nevojenských oblastech a příliv švédských investic do České republiky samozřejmě vede k nutnosti nahradit výše zmíněnou všeobecnou bezpečnostní smlouvu smlouvou o ochraně utajovaných informací, která umožní výměnu i nevojenských utajovaných informací. Závazky, které sjednáním smlouvy vznikají, jsou obdobné těm, které jsou obsaženy v již platných smlouvách o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací a které jsou v současné době aplikovány. Smlouva upravuje standardní instituty v oblasti ochrany utajovaných informací.
Smlouva byla podepsána v Praze dne 30. května 2008 ředitelem Národního bezpečnostního úřadu Ing. Dušanem Navrátilem a velvyslankyní Švédského království v Praze.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Šplíchala, aby odůvodnil usnesení výboru, které máme k dispozici jako tisk 600/1.
Poslanec Karel Šplíchal: Dámy a pánové, zahraniční výbor na své schůzi dne 4. března 2009 po odůvodnění ředitele Národního bezpečnostního úřadu Ing. Dušana Navrátila doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Bezpečnostní smlouvy mezi Českou republikou a Švédským královstvím o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Ostatní jako vždy. Usnesení bylo rozdáno.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane zpravodaji. Ke slovu se přihlásil v rozpravě, kterou právě otevírám, pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, návrh této smlouvy, respektive podepsaná smlouva byla projednána v prvním čtení i ve výboru. Všichni s tím souhlasíme, schvalujeme tyto smlouvy o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací do určité míry jako na běžícím pásu. Přesto se domnívám, že je potřeba upozornit především ty, co budou připravovat další podobné smlouvy, na některé dílčí problémy, které v této smlouvě jsou.
Za prvé v definici utajované smlouvy, a to se v několika smlouvách opakuje, není výslovně uvedeno, že tak musí být označena. Sama ani nemusí mít stupeň utajení. Je to v článku 1. V důvodové zprávě k článku 9 se o takovém označení hovoří, ale textem smlouvy to nakonec není zajištěno.
Podobně informace, že poskytovaná informace vyžaduje ochranu podle této smlouvy, tu má poskytující strana poskytnout a tím pak být také zajištěna jen v případě nutnosti. To mě trochu překvapuje. Mluví o tom článek 5 odstavec 1 písm. b). ***