(14.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Jenom bych si tady dovolil ocitovat jeden nádherný kreslený vtip našeho jihočeského rodáka Slávy Martenka, který vyšel v několika médiích, jak s takovým velkým srdcem z lásky k české justici jde český občan k soudu, nese to tomu soudu, a pod tím je, že děkuje pan Krejčíř, Pitr a další. Myslím si, že to na něco ukazuje, a jsem přesvědčen, že v tomto ohledu vláda neposoudila to, co občany České republiky opravdu, ale opravdu na české politické scéně rozčiluje.
Pokud jde o otázku zahraniční politiky, dovolte mi říci, tak jak jsem vyjádřil přesvědčení o tom, že předsednictví zvládne tato vláda lépe než vláda Mirka Topolánka, tak mne velmi mrzí, že zahraniční politika je v programovém prohlášení oznámena tak, jako by nemělo dojít k žádnému zásadnímu posunu, přestože o tento posun jsme žádali už vládu minulou, a to zejména v oblasti ekonomické diplomacie, která byla silně podceněna na úkor některých avantýr, kterých jsme byli svědky od roku 2007. Jsem přesvědčen, že ekonomická diplomacie je jedním z prostředků, které vláda může použít pro řešení krize, pro možnost zapojení našich výrobců do širší ekonomické spolupráce se zeměmi nejen Evropské unie, ale na celém světě. V tomto ohledu jsem sice vítal některé kroky bývalé vlády, ale žel všechny skončily jenom u slov a činů jsme se nedočkali. Jsem přesvědčen, že v tomto ohledu vláda má ještě co dohánět, a podle mého soudu profesionální vláda napovídá tomu, že by alespoň některé kroky mohla udělat už nyní a nemusela by čekat na to, jakým způsobem dopadnou volby do Poslanecké sněmovny na podzim letošního roku. Je to v rukou exekutivy a exekutiva může učinit takové kroky, které prospějí českému průmyslu, českým službám, občanům České republiky jako celku.
Nad některými částmi programového prohlášení jsem byl trochu rozčarován, protože, ač rozumím tomu, že za čtyři měsíce vládnutí není možné dokázat to co za čtyři roky, tak přece jen si myslím, že mohl mít materiál větší věcný obsah, než být spíše frázovitý nebo v oblasti vágních přání nebo nejasných vizí. Říkám, chápu ono slohové cvičení, ale přece jen bych byl rád, kdyby některé věci byly jasnější, srozumitelnější a také za čtyři měsíce dosažitelné. V tomto ohledu bych mohl hovořit jak v oblasti reformy vysokých škol, kde vůbec nechápu, co ta věta znamená, jestli se budou řešit například problémy s financováním univerzit třetího věku, anebo jakou podobu to bude mít, nebo jestli přesuneme ty prostředky někam jinam, nebo jestli podlehne vláda tomu volání a opět odloží státní maturity, nebo jakým způsobem bude postupovat. Rád bych, aby při jednání vlády jak v Poslanecké sněmovně, tak ve výborech Poslanecké sněmovny toto ještě bylo ujasněno. Stejně tak jsem trochu zklamán tím, když vím, s jakým humbukem do toho šla vláda Mirka Topolánka v oblasti vědy a výzkumu a jaké nečiny následovaly po těch velkých slovech... Není mi jasné, jestli v tomto ohledu bude v onom rozpočtu přece jen na vědu a výzkum, na aplikovaný výzkum, převedeno více prostředků.
Mohl bych pokračovat, ale v tomto ohledu bych přece jen zdůraznil to základní. My jsme se nepodíleli na sestavení vlády. Vláda si na nás neudělala čas. A protože věříme, že si ten čas bude schopna najít v průběhu vládnutí, tak uděláme onen vstřícný krok, který bychom vůči vládě velké koalice nedělali, a to ten, že klub Komunistické strany Čech a Moravy bude neutrální k této vládě. Budeme vstřícní k jednotlivým krokům, které bude vláda činit a bude nosit do Poslanecké sněmovny. Budeme je věcně projednávat. Nebudeme se stranit jednání s vládou, ale také nebudeme této vládě nadbíhat.
Problém, který jsem zdůraznil na začátku, totiž vládu provází. Strach z onoho rozdělení moci v rámci velké koalice, z přikrytí různých korupčních afér té nebo oné strany, která se podílela na sestavení vlády, je mezi lidmi všudypřítomný. Prosím tedy předsedu vlády, aby se k tomu ještě před hlasováním vlády vyjádřil, protože klub KSČM v tuto chvíli podle písemných dokumentů, podle zatímních vystoupení nemůže učinit nic jiného, než se zdržet v hlasování o důvěře vládě hlasování.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců poslaneckého klubu KSČM.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní vystoupí pan poslanec Topolánek, připraví se pan poslanec Gandalovič. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Mirek Topolánek: Děkuji. Pane předsedo Poslanecké sněmovny, pane předsedo vlády, vážená vládo, kolegyně, kolegové, poprvé v historii České republiky tu dnes žádá o důvěru vláda, která nemá jasný politický profil a nereprezentuje program žádné politické strany. Všichni víme, jak k této situaci došlo. Všichni víme, že jsme museli rychle najít řešení ve chvíli, kdy ti, kteří způsobili pád vlády, neměli v dané chvíli v ruce žádný plán, jak dál, žádný plán, jak dokončit české předsednictví v Evropské unii, žádný plán, jak dospět k novému kabinetu, žádný plán, jak co nejrychleji obnovit politickou stabilitu.
Jsem rád, že přes ostré souboje, kampaň a vyhrocenou atmosféru se nám podařilo najít dohodu. Jsem rád, že se nám to řešení podařilo najít rychle. Není to samozřejmě řešení, se kterým bych byl já nebo kdokoli jiný stoprocentně spokojený, ale je to řešení, které v dané chvíli a s kartami, které jsme měli v ruce, znamená minimalizaci negativních dopadů vládní krize na občany. A zejména je to řešení, které brání tomu, aby vládní krize přerostla v krizi ústavní. Není to tedy řešení optimální, ale je to ze všech možných řešení to nejméně špatné. V každém případě je toto řešení nekonečněkrát lepší než neřešení, které by znamenalo protahování doby nestability a nestandardních kroků až do řádných voleb.
Nejdůležitějším prvkem tohoto řešení je dohoda na předčasných volbách, nyní již realizovaná příslušným ústavním zákonem o zkrácení volebního období Sněmovny. Vláda, která dnes před nás předstupuje, je výsledkem a součástí tohoto řešení. Nic více, ale také nic méně.
Co znamená ono nic více? Znamená to, že toto není vláda s plnohodnotným mandátem v tom smyslu, že by disponovala relevantní silou ve Sněmovně, o kterou by se mohla opřít. Nemá žádné své vládní poslance a při prosazování svých návrhů bude plně závislá na politickém vyjednávání se stranami. Rovněž není vládou, za kterou by jakákoli strana přebírala přímou odpovědnost.
Na druhé straně je tu ono nic méně. Tato vláda je výsledkem řešení dohodnutého třemi demokratickými politickými stranami a podporovaného dalšími poslanci čtvrté demokratické politické strany. To znamená, že nikdo z nás, kdo případně dnes vysloví této vládě důvěru, se nemůže zcela zbavit své odpovědnosti, a to odpovědnosti jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu. Odpovědnost v pozitivním slova smyslu znamená, že poslanci, kteří dnes dají této vládě důvěru, se nemohou distancovat od případných excesů jejích členů, nemohou se tvářit, že se jich to netýká, zvláště pak nemohou dělat mrtvé brouky ti, kteří toho kterého konkrétního člena vlády nominovali. Negativní odpovědnost pak znamená, že politické strany, které umožní této nestranické vládě vznik, by neměly nepřiměřeně zasahovat do jejích ústavních pravomocí. Zejména by neměly jejím prostřednictvím skrytě vést svou vlastní kampaň k předčasným sněmovním volbám. Toto jsou tedy obecně pozitivní a negativní mantinely pro vyslovení důvěry této letní překlenovací, či úřednické, či chcete-li Fischerově vládě. ***