(12.20 hodin)
Poslanec Petr Rafaj: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím si, že k tomuto návrhu tady bylo řečeno už dosti. Proto jenom v krátkosti. Jedná se o odstranění problémů při krachu kampeliček, jak se jim lidově říká. Tento materiál dnes projednáváme a máte ho na stole.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám. A nyní prosím pana poslance Doktora, aby uvedl nebo odůvodnil stanovisko rozpočtového výboru k tisku, který jsem před chviličkou zmínil.
Poslanec Michal Doktor: Zástupce předkladatelů pan poslanec Rafaj s lehkostí obešel základní fakt, s nímž se musel vyrovnat rozpočtový výbor při svém jednání, a sice neoddělitelný důraz na potřebu zvýšení oprávnění o vydání emise státních dluhopisů, tedy zvýšení státního dluhu České republiky o zhruba 1,8 mld. Kč, které by přijetí tohoto návrhu znamenalo.
Myslím, že mou rolí zpravodaje není uvádět zde osobní postoje a osobní hodnocení té věci, to jsem uvedl v minulosti již několikrát. Tento návrh není návrhem novým. Jedná se o jakýsi folklór v projednávání Poslanecké sněmovny.
Zdůrazňuji, že předkladatelé tímto návrhem chtějí zvýšit odškodnění klientů - zdůrazňuji: spoluvlastníků družstevních záložen - až do výše 2 mil. Kč, tedy 100 %, resp. nejvýše 2 mil. Kč, a že celkový nárok a tlak na zvýšení dluhu státu představuje už onu vyřčenou částku 1,8 mld. Kč. To byly podle mého názoru základní argumenty a základní důvody, které ovlivnily průběh projednávání rozpočtového výboru, z jehož projednávání vám mohu říci pouze to, že rozpočtový výbor po zvážení všech argumentů nepřijal žádné usnesení, čímž jsem vám vaši situaci jistě neulehčil. Na druhou stranu při naladění a rozdělení sil v rozpočtovém výboru, které je koneckonců obdobné tomu, jak jsou naladěny jiné výbory, tedy 50 % zástupců vládnoucí koalice a 50 % zástupců opozice, to byl výsledek vcelku předem dopočitatelný.
Netroufám si odhadnout, nakolik bude mít vliv případná změna rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně, která je zjevná v tuto chvíli. Já jako zpravodaj od samého začátku a do konce projednávání této věci budu vždy sdílet pouze tu výhradu spočívající v tom, že bude-li tento návrh přijat, státní dluh České republiky bude zvýšen o 1,8 mld. Kč. To není částka vůbec zanedbatelná. Budu zdůrazňovat a neustále budu opakovat i fakt, že to není jediná generace nebo jediné vytváření státního dluhu spojené s příběhem odškodnění členů družstevních záložen. A věřím, že každý z těch, kteří budou hlasovat v závěrečném hlasování tohoto sněmovního tisku, si je vědom zjevného kvalifikovaného rozdílu mezi vlastníky, spoluvlastníky firmy, tedy kampeličkáři, a tím příkladem, který je velmi často spoluužíván k vytváření příběhu, podle něhož je třeba toto odškodnění zajistit, tedy klientů bank. Tento rozdíl je zjevný. Klient banky vkládá do banky své peníze s výrazně omezenými instrumenty pro zasahování do jejího obhospořadování a výrazně ovlivněnými instrumenty pro kontrolu jejího hospodaření, zatímco klient kampeličky, člen družstva je spoluvlastníkem se všemi povinnostmi - zdůrazňuji, se všemi právy na přerozdělený zisk, ale také s veškerou povinností, neoddělitelnou povinností podílet se na úhradě vzniklé ztráty.
Tolik, myslím, vše k mé roli zpravodaje Sněmovny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. V tuto chvíli mám jednu přihlášku, a to od pana poslance Petra Wolfa, takže mu uděluji slovo.
Poslanec Petr Wolf: Pane předsedající, dámy a pánové. Přestože o tom bylo již hovořeno hodně, jak říkal pan poslanec Doktor, já bych si dovolil opět shrnout ještě několik faktů. Budu se snažit být velmi stručný.
Chci říci, že schválením novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a tedy retroaktivním navýšením výplaty náhrad postiženým nárokovatelům zkrachovalých družstevních záložen ze stávajících 90 %, maximálně však 400 tis. Kč, na 100 %, maximálně však 2 mil. Kč, by došlo k definitivnímu uzavření problematiky odškodnění klientů družstevních záložen s tím, že by nezvratně odpadlo riziko desítek tisíc podaných žalob ze strany družstevníků, a to jak před domácími soudy, tak i soudy ve Štrasburku, a zároveň by došlo k tolik očekávanému ukončení incidenčních sporů v konkurzech na majetek družstevních záložen a v důsledku toho i ukončení konkurzů samotných s následkem, okamžitým návratem peněžních prostředků do státního rozpočtu.
Poškození členové zkrachovalých družstevních záložen se již navíc dočkali prvního rozsudku štrasburského Evropského soudu pro lidská práva, který řešil případ družstevní záložny PRIA proti České republice. V tomto rozsudku Evropský soud mj. vyzývá českou vládu a stěžovatele, aby během tří měsíců, počítáno ode dne 31. července 2008, podali své písemné komentáře k předmětné problematice a zejména aby sdělili soudu, zda mezi nimi došlo k dohodě. Tento rozsudek, který mám k dispozici, tedy jednoznačně rozhodl o tom, že došlo k porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto rozsudku lze tedy předjímat následující sankce soudu v případě, že si žalobci se státem během tří měsíců nedohodnou výši finančního odškodnění poškozeným členům družstevních záložen. Schválení předmětné novely zákona, tedy zpětné vyplácení náhrad ve výši 100 %, maximálně 2 mil. Kč poškozeným věřitelům družstevních záložen, by však mohl Evropský soud pro lidská práva vnímat jako snahu o narovnání s poškozenými členy zkrachovalých družstevních záložen a jistě by tak došlo k ukončení všech dalších žalob, které byly poškozenými členy družstevních záložen podány u tohoto evropského soudu. Česká republika by rovněž byla ušetřena dalších tahanic a mezinárodní ostudy.
Ze zhruba 100 tisíc členů postižených družstevních záložen jich mělo 99 % uloženy vklady do výše 2 mil. Kč. Vklady nad 2 mil. Kč představují tedy zhruba několik desítek vkladatelů.
Schválení zpětného vyplácení výplaty náhrad poškozeným věřitelům konkrétních družstevních záložen Zajišťovacím fondem družstevních záložen by tak skutečně představovalo definitivní uzavření velice nešťastné éry problémových družstevních záložen, ukončení desítek tisíc incidenčních žalob a zabránění sankčním poplatkům vycházejícím z předmětného rozsudku a případných dalších rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Pokud stát převzal zodpovědnost za vytunelované banky v průběhu deseti let minulého století, pak je tento krok pouze logickým završením sanace celého peněžního sektoru, i když se v této otázce s panem poslancem Doktorem v této chvíli neshodneme.
Dovolil bych si shrnout tyto body:
1) Odstranění nerovnoměrného postavení mezi klienty bank a členy družstevních záložen, definitivní narovnání této diskriminace.
2) Definitivní odstranění žalob proti státu o náhradu škody.
3) Ukončení incidenčních sporů.
Chápu, že jde o navýšení dluhu státního rozpočtu v této těžké době, nicméně, i řekl bych s těžkým srdcem, žádám Sněmovnu, aby tento návrh schválila. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Wolfovi. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Hlásí se pan poslanec Doktor, dávám mu slovo. ***