(16.00 hodin)
(pokračuje Vlček)
Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 56. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 68 z přítomných 183 poslankyň a poslanců pro návrh 174, proti nula. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.
Ještě než přejdu k jednotlivým bodům, chci oznámit omluvu pana poslance Paroubka. Ten se omlouvá na dnešní jednání od 17.15 hodin do 19 hodin.
Prvním naším dnešním bodem bude
1.
Návrh poslanců Petra Tluchoře, Bohuslava Sobotky a Přemysla Rabase na vydání
ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny
/sněmovní tisk 796/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 796/1.
Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Petr Tluchoř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych jen velice krátce uvedl návrh ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Tento návrh reaguje na vzniklou situaci po vyslovení nedůvěry koaliční vládě v březnu tohoto roku. Vychází z politických dohod, které po tomto vyslovení nedůvěry vládě proběhly a které byly učiněny. Samozřejmě při těchto jednáních Občanská demokratická strana i zbylí dva koaliční partneři navrhovali - a také bychom si raději představovali a raději viděli - abychom tuto situaci řešili nějakým systémovým způsobem, nicméně politická dohoda na tom nebyla možná. Proto předkládáme tento návrh, který ve své podstatě kopíruje návrh nebo zákon, který byl schválen v podobné situaci před několika lety. Pouze jsou zde změněna data. Čili je to návrh, který již v České republice byl uplatněn, nebo způsob a metoda, která byla jednou v České republice použita. Sleduje tedy konání předčasných parlamentních voleb v termínu do 15. října letošního roku. To je na krátký úvod.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Poprosím vás, abyste se posadil ke stolku předkladatelů.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, pan navrhovatel tady uvedl, o jaký návrh se jedná. Vláda projednala na své schůzi 14. dubna 2009 tento návrh zákona a vyjádřila s ním souhlas. Myslím, že všichni zde víme, o co jde. Jde o potřebu rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Dělá se to zvláštním ústavním zákonem, protože v této Sněmovně není možné najít shodu na tom, abychom Sněmovnu rozpustili nějakým obecným principem.
Ústavněprávní výbor na své poslední schůzi projednával onen obecný zákon, který zde byl předložen Senátem jako sněmovní tisk číslo 16. Nenašel shodu v tom, jaké řešení by mělo být přijato. Nebylo přijato k tisku 16 žádné závěrečné usnesení. Pak si myslím, že je správné, abychom propustili tento návrh do jednání ve výborech, protože shoda nad obecným řešením, obávám se, je nepravděpodobná.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Poprosím i vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.
Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jedinou přihlášku, a to pana poslance Jičínského. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova. Poté pan poslanec Paroubek.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, pan poslanec Benda už tu stručně uvedl, že ústavněprávní výbor projednával i ten návrh změny ústavy v podobě návrhu Senátu, který předpokládal, že by se Poslanecká sněmovna mohla dohodnout na zkrácení volebního období. Pokud by tak učinila, prezident republiky by měl možnost Poslaneckou sněmovnu rozpustit. Paní kolegyně Šojdrová dávala návrh, aby tento návrh změny ústavního zákona byl projednán před tímto návrhem. (V sále je rušno.)
Setkáváme se v médiích s názory kritickými vůči tomuto zvláštnímu ústavnímu zákonu, které pocházejí zejména z řad různých ústavních právníků, včetně bývalých členů Ústavního soudu nebo i současných členů Ústavního soudu nebo různých konstitucionalistů. Já se s nimi mohu shodnout v tom, že toto řešení samozřejmě, když bych to bral z hlediska jisté ústavní estetiky, elegantní není, že by bylo výhodnější, kdybychom měli jako součást ústavního uspořádání vztahu nejvyšších orgánů možnost pravidelného ústavního institutu - pravidelného v tom smyslu nikoli povinně, ale jako součást normálního ústavního uspořádání - možnost zkrácení volebního období vedle těch tří, které tam obsaženy jsou.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, poprosím vás, abyste se ztišili. Myslím si, že jsme odvedli kus práce schválením našeho programu, takže teď bychom mohli v programu postupovat a projednávat. Tak umožněte jeho projednávání.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Je dosti zvláštní, že návrh ústavního zákona, který se týká existenčního osudu členů této Sněmovny, se setkává s tak malým zájmem, ale v této Sněmovně jsme si zvykli už na leccos, takže ani toto není důvodem k nějakému zvláštnímu překvapení.
Chtěl bych tedy jenom říci, že - na adresu těch kritiků, kteří vytýkají, že to je neústavní řešení nebo řešení, které obchází ústavu - je třeba brát na zřetel politickou realitu. V minulém volebním období tu pracovala ústavní komise, která přišla k určitým závěrům, ale nakonec, protože už tu byla politika nulové tolerance ze strany ODS, jsme se neshodli ani na takové změně ústavy, jako je zpřesnění kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu ve smyslu rozšíření jeho kontrolní pravomoci na dispozici veřejným majetkem, kam patří dotace z evropských fondů. Prostě chci říci to, že za uplynulá dvě volební období nebyla v Poslanecké sněmovně potřebná vůle k tomu, aby byly provedeny širší změny ústavy.
Připomínám to kolegům, protože určité věci se snadno zapomínají, že návrh na takovouto ústavní změnu tu předložen byl. Byl to návrh číslo 359 z roku 1999. Ten obsahoval toto znění. Článek 17 ústavy se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí takto: Usnese-li se Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou všech poslanců na předčasném ukončení volebního období, konají se volby do 60 dnů. Odstavec 4: Poslanecká sněmovna se může usnést o předčasném ukončení svého volebního období nejpozději tři měsíce před jeho skončením.
To byl tedy návrh ustanovení, které činilo z tohoto institutu součást normálního ústavního uspořádání. Byla to ovšem změna, která byla navržena v rámci smlouvy o stabilním politickém prostředí, čili jinak řečeno, za opoziční smlouvy. Ta se setkávala s kritikou z řad - doufám, že se ty strany neurazí - menších parlamentních stran, které proti opoziční smlouvě měly výhrady. Dokonce si možná pamětníci vzpomenou, že ze strany poslance Výborného, nyní člena Ústavního soudu, se ozýval i názor, že je to protiústavní záležitost. ***