(pokračuje Jičínský)
Vzpomeňte na ony výroky: Privátní je vždycky lepší než veřejné, čili to, co je veřejné, musíme pokud možno likvidovat a převádět do privátních rukou. V důsledku toho nastala ona doba, také vám připomínám ona známá tvrzení, že je třeba zavřít, nesvítit, přes noc udělat jistá opatření, a teprve potom se starat o to, co se v tomto chaotickém průběhu divokého kapitalismu stalo, dodatečně tomu dávat nějakou právní povahu. To jsou důvody pro to, proč nebyla přijata širší úprava veřejného vlastnictví, respektive toho, co může být jenom ve vlastnictví státu a osob veřejného práva, kterou Listina v článku, který jsem vám četl, předpokládala.
Říkám to proto, abychom tedy teď ve snaze reagovat na dřívější chyby a omyly a bránit jejich pokračování v současné době neargumentovali falešně, když je tu návrh zákona o tom, že určitá důležitá složka majetku, který až dosud privatizován nebyl, že ani nadále privatizován být nemá a že i nadále má zůstat veřejným vlastnictvím. Říkám záměrně veřejným vlastnictvím, protože víte, že svého času i město Praha si dělalo jakési nároky na to, že by mělo mít také nějaké vlastnické atributy.
Pokud tady bylo vzpomínáno dřívějších privatizací, můžeme je posuzovat tak nebo onak, ale spadají do onoho vývoje, který jsem tu charakterizoval. Možná že si vzpomínáte, že v rámci reformy zdravotnictví jsme se právem jako opozice obávali snahy vládní koalice privatizovat základní zdravotnická zařízení, fakultní nemocnice, pojišťovny a podobně. Čili tady je určitá zábrana pro to, že ne všechno má být privatizováno exekutivní mocí, na místě.
Ještě bych tu připomněl, protože i to se také zapomíná, když se dovozuje, že to je výsostné právo exekutivy. Myslím, že právem si často připomínáme historii první republiky, a tam chci říci, že majetkové přesuny za první republiky byly nesrovnatelné, a to nesrovnatelné v tom smyslu, že byly mnohem menší než ta "vlastnická revoluce", nebo kontrarevoluce, nebo reforma, nazvěte to jakkoliv, co nastala po 17. listopadu 1989. Tehdy, za první republiky, zákon o státním rozpočtu každoročně stanovil, do jaké výše může ministr financí rozhodovat o státním majetku, a byla i speciální úprava, která vázala možnost převodu určitého majetku, který převáděla exekutiva, nebo exekutiva chtěla převést, na souhlas parlamentu. Čili představa o té dělbě moci, kterou máme obsaženou ve vládním stanovisku k tomuto návrhu a které se dovolával pan premiér, rozhodně není odpovídající tomu, jak se v parlamentních republikách nebo v parlamentních demokraciích tyto vztahy řeší. Tyto vztahy jsou komplikovanější a parlament v důležitých otázkách rozhodování o veřejném nebo státním vlastnictví může a má mít právo o tom rozhodovat, nebo spolurozhodovat. To už je otázka konkrétní.
Takže je na místě, abychom k těmto věcem přistupovali pokud možno s jistou věcností, pokud možno bez ideologických předsudků a zároveň i poučeni minulostí, kdy některá opatření nepochybně bychom dnes dělali jinak než dříve.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Prosím nyní pana kolegu Pavla Hojdu o slovo.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, možná že teď některé poslance překvapím tím, co budu říkat. Je zapotřebí připomenout, že Komunistická strana Čech a Moravy má ve svém programu to, že vlastnictví, která jsou různá, že je považuje za naprosto rovnocenná. Čili soukromé vlastnictví, společenské vlastnictví, státní vlastnictví, družstevní vlastnictví, ale i vlastnictví samozřejmě výrobních prostředků považuje za naprosto rovnocenné.
Ale tím navazuji i na vystoupení svého předřečníka pana Jičínského. Je doopravdy si zapotřebí uvědomit, že existuje celá řada věcí a celá řada oborů, kde je zapotřebí přistupovat velice rozvážně a opatrně při představě, že jedině soukromé vlastnictví je to správné a to jedinečné a že jedině může zajistit prosperitu. My se domníváme, že to, co patří do dopravní infrastruktury, a letiště jako takové samozřejmě patří do dopravní infrastruktury, by mělo být jak ve vlastnictví státním, nebo ve vlastnictví krajů, což ostatně učinila i vlastně předchozí koaliční vláda pod vedením sociální demokracie. Jsem rád, že sociální demokracie přišla s tímto návrhem, protože kdyby přišla s tímto návrhem Komunistická strana Čech a Moravy, tak by se automaticky řeklo, že my jsme zásadně proti privatizaci a že není nutné ani se o takovémto návrhu vůbec bavit.
Letiště Praha je svým způsobem jedinečné. Je jedinečné i architektonickým přístupem. Já se domnívám, že od počátku, tak jak bylo budováno, bylo budováno velice dobře, a každý, kdo přijede na letiště do Prahy, tak konstatuje, že je to v té velikosti jedno z nejhezčích letišť. Nehovořím samozřejmě o těch supermoderních, která byla budována v poslední době.
Rovněž provoz letiště jako takový nedoznal toho, že bychom hovořili, že pod vedením státu, nebo pod vedením managementu, který jmenoval stát, že by letiště krachovalo, že by se tam postupovalo tak, že by se prokázalo, že státní vlastnictví je špatné. Služby na letišti jsou naprosto v pořádku, i když asi zřejmě většina bude konstatovat, že ceny těch služeb a zejména občerstvení jsou přehnané. Je to samozřejmě otázka těch firem a otázka také toho, že kdo cestuje, jestli je ochoten platit a jestli ty služby, které se tam za těchto cen poskytují, jestli jsou prostě výdělečné. Do toho asi se těžko může hovořit, i když uznávám, že vedení letiště, pokud pronajímá tyto prostory, tak by mělo stanovit a mělo by si říci: chceme, abyste dodržovali takovou a takovou cenovou hladinu, aby byla přijatelná nejenom pro ty nejbohatší, ale i pro běžnou klientelu, která cestuje letadly.
Jsem velmi rád a připojujeme se k tomuto návrhu a domnívám se, že i v této době, která je předvolební, by se měla v těchto privatizačních projektech, které jsou poměrně kontroverzní, situace uklidnit. Myslím si, že tento návrh zákona tuto situaci řeší. Já souhlasím s tím, že pokud má exekutiva určité pravomoci, že není šťastné, aby se zasahovalo do těchto pravomocí. Ale Sněmovna, respektive opozice asi jinou šanci nemá, než postupovat takovýmto způsobem, protože vláda nebyla a není ochotna v těchto důležitých věcech komunikovat s opozicí. To musím bohužel konstatovat.
Předchozí vláda, respektive předchozí koalice pod vedením sociální demokracie, už to tady bylo konstatováno i předsedou vlády, spustila některé privatizační projekty, se kterými jsme nesouhlasili. Bohužel musím konstatovat, že asi v tomto případě i předseda vlády má pravdy. Stalo se a je to i poučením pro tuto vládu, aby netrvala tak striktně na této privatizaci, a myslím si, že to je i důvod k tomu, aby i někteří poslanci z koalice s tímto návrhem souhlasili a propustili ho do dalšího čtení.
K tomu, co zde přednesl zpravodaj. Já osobně, když jsem to poslouchal, tak mi to trošičku připadalo, i když si vážím pana zpravodaje, je to kolega z hospodářského výboru, jako vystoupení lobbisty firmy, která má eminentní zájem o to, aby zprivatizovala letiště. Je to nadnesené. Pokud to pana zpravodaje urazilo, tak se mu omlouvám, ale tak mi to připadalo.
Děkuji za pozornost.***