Poslanec David Rath: Dámy a pánové, chtěl bych se ještě vrátit k tomu, co tady zaznělo z úst ministra Langera a z úst předsedy poslaneckého klubu Tluchoře. Víte, teď už dost nějakých bonmotů. To vystoupení pana ministra Langera nebylo nic jiného než velmi trapné a vulgární. Nic víc se o tom říct nedá. Bohužel usnesení navržené panem Tluchořem asi odpovídá jeho úrovni, protože bylo stejně trapné a stejně vulgární.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Rathovi. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, kolegové, kolegyně, možná že si vzpomenete, že jsem svého času označil chování premiéra za pubertální. Po čase jsem zjistil - nebyl jsem tu na začátek schůze - že při jedné schůzi, kdy tu nebyl předsedající, pan ministr Langer považoval za dobrý vtip, že z předsednického místa ohlašoval, že u vládních budov jsou ozbrojené transportéry, a pan premiér to doplnil, že vyhlásí stanné právo.
Řečnická otázka: Je to chování odpovědných ústavních činitelů? Není to opravdu chování nezodpovědných puberťáků, kteří si myslí, že si s mocí můžou zahrávat jako s hračkou? Tohle to považujete za vtipy hodné parlamentu? Toto je úcta k ústavním institucím? Je to zvláštní, že strana, která se hlásí k západní orientaci, mám na mysli ODS, nás tak táhne na východ do poměrů ukrajinského parlamentu nebo podobných parlamentů, a nechci se těchto zemí nijak dotýkat. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Pro všechny ostatní, kteří znají jednací řád stejně tak dobře jako on, chci připomenout, že schůze začíná tehdy, když to ohlásí předsedající, ne když si stoupne kdokoli k mikrofonu.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, považujete za možné, aby kdokoliv z členů této Sněmovny nebo z členů vlády považoval za možné usednout k předsednickému stolu v této Sněmovně? Řečnická otázka.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Teď jsem v problému, protože já bych jako předsedající neměl na tuto řečnickou otázku odpovídat, ale pokud nezačala schůze, tak má příležitost si stoupnout k mikrofonu dole i nahoře kdokoli. Jednací řád prostě toto neřeší a vy to dobře víte.
Tak, nyní vystoupí pan poslanec Jeroným Tejc, poté pan Jiří Paroubek.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážené dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, včera z tohoto místa - myslím, že to byl premiér, hovořil o těch, kteří nejsou schopni unést porážku. Já mám pocit, že právě vystoupení pana ministra vnitra dnes dopoledne ukázalo, kdo tu porážku schopen unést není. Já myslím, že je k zamyšlení, když post ministra vnitra vykonává člověk, který nechá velmi lehce cloumat sebou emocemi. Mám pocit, že role ministra vnitra by měla být role, kdy tento člověk se vším vědomím, s plnou odpovědností nepodléhá při svých rozhodnutích, která jsou mnohdy velmi závažná, emocím.
Pan premiér tady včera hovořil o plánovaném spiknutí sociální demokracie. Já jsem si také vzpomněl na ten památný výrok pana ministra vnitra a pana premiéra, kteří nám tady vyhrožovali tím, že budou obnovena vojska Ministerstva vnitra a vládní budovy budou obsazeny. Já doufám, že tomu tak nebude ani po pádu této vlády.
Už jsme narazili na kauzu Savoy. To, že to je pouze snaha překrýt mediálně problémy - možná byla snaha překrýt mediálně problémy, protože tato vláda již padla, takže možná už se teď tyto věci mohou vidět v jiném světle - že to je snaha překrýt kauzu pana Wolfa, to je myslím jasné. Celou kauzu Savoy znevěrohodňuje už to, že pan premiér cituje, poukazuje na některé informace z této zprávy už několik týdnů, nebo dokonce měsíců. Už to, že pan ministr vnitra v době, kdy teprve probíhala volba prezidenta, na Hradě prohlásil, že někdo půjde bručet. To snad pan ministr má on-line informace ze zpravodajských služeb, policejního vyšetřování a těchto složek?
Víte, já bych se rád zeptal, na základě čeho tato zpráva vznikla. Na základě úkolu vlády? Na základě pokynu premiéra, který toto právo nemá? Na základě toho, že tyto zpravodajské služby samy tyto informace zabalily do balíčku a předaly je panu premiérovi? Kdo dělal ten elaborát, kdo z něj vybíral ty kousky střípků, které zpravodajské služby přinesly? A co se stalo tak zásadního, že policie, Inspekce ministra vnitra, dvě zpravodajské služby se zabývaly tím, kdo odnesl jakousi videokazetu se záznamem do jedné redakce? Co se stalo tak vážného, že agenti zpravodajských služeb, policisté se museli zabývat právě touto věcí? Kolik teroristů nebo kolik zločinců v té chvíli nebylo možné sledovat, protože personální možnosti těchto služeb jsou omezené? A došlo, nebo nedošlo tímto k možnému ohrožení bezpečnosti České republiky?
To, že pouze odvádíte pozornost od vašich problémů je zřejmé. A stejně tak je legitimní otázka, jestli jste, pokud se tímto zabývaly zpravodajské služby na základě úkolu vlády, také zadali zpravodajským službám, aby prověřily, jaké že byly motivy poslanců Melčáka, Pohanky, Wolfa a Snítilého k tomu, že změnili poměry ve Sněmovně a že se rozhodli ze dne na den bez zdůvodnění hlasovat proti programu, za který byli zvoleni. Zabývaly se tím zpravodajské služby? Je to přece ohrožení demokracie a ústavnosti? Je. Zadala vláda takový úkol? Podle mého názoru, pokud by vláda považovala vynesení jedné videokazety za tak zásadní, tak předpokládám, že takový úkol zadala. Já bych chtěl, aby nás seznámila s tím, jaký byl výsledek šetření těchto zpravodajských služeb.
Myslím, že po dnešku jsme v trochu jiné situaci. Vláda padla a já mám po včerejšku alespoň jedno pozitivní zjištění, že přes metody, které se tady používaly dva a půl roku, v Poslanecké sněmovně i za vaší vlády se našli lidé, kteří nepodlehli pozitivní a negativní motivaci z rukou premiéra Topolánka a ministra vnitra Ivana Langera. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Jeroným Tejc, ale s faktickou se přihlásil pan poslanec Prosek, takže má přednost před panem poslancem Paroubkem.
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé dámy, vážení pánové, dovolte mi krátkou faktickou poznámku k úvodním slovům pana poslance Tejce, který Sněmovně sdělil, že jsme neunesli včerejší porážku. Já se domnívám, že dnešní jednání Sněmovny naopak ukazuje, že sociální demokracie neunesla vítězství, a chci to doložit následujícím příkladem.
V parlamentu jsme vyslechli už leccos. Parlament není kazatelna ani ústav pro výchovu mladých dam a nejenom ostrá slova, ale i emoce jsou přirozenou součástí pluralitní demokracie, jakkoli neprospívají politické kultuře a nepřispívají prestiži a důstojnosti Poslanecké sněmovny v očích veřejnosti. Já ale za velmi zásadní a podstatné vnímám to, co se tu odehrálo dnes dopoledne, kdy jakmile někdo cítí moc a převahu, kterou neunese, je schopen té moci zneužít a použít technického zařízení a vykazovat od řečnického pultu verbálně i gesty kolegu poslance a ministra vnitra, když použije v podstatě neškodný verbální bonmot. Dovedu si představit, tak jako vypadá personální politika pana hejtmana Ratha ve Středočeském kraji, jak by dokázala sociální demokracie zneužít své moci i na úrovni státu.
Děkuji vám.
***