(9.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Za prvé - k údajnému vyvedení bytového fondu OKD na společnost RPG Byty. Dovolte mi vyjádřit se tedy k vaší poznámce o převodu na další společnost RPG Byty, která sama proklamuje, že podniká na trhu s byty. Společnost RPG Byty vznikla odštěpením, tj. jako právní nástupce společnost OKD. Dle všech právnických analýz to znamená, že se nic nezměnilo na vlastnické struktuře. Společnost RPG Byty tedy vznikla přeměnou společnosti OKD dne 31. května 2006. V rámci této přeměny přešel ze společnosti OKD bytový fond na společnost RPG, přitom se jednalo z povahy věci o přechod práv a povinností ze zákona, nikoliv o smluvní převod bytových domů nebo dokonce jednotlivých bytů. Znovu opakuji: jednalo se o přechod ze zákona, nejednalo se o smluvní přechod. Ministerstvo financí tedy nemá možnost, nástroje ani důvod, jakkoli tuto přeměnu napadat.
Pokud jde o vaši poznámku, že společnost RPG Byty proklamuje, že podniká na trhu s byty, rád bych upozornil, že i původní OKD, předchůdce společnosti RPG, podnikala na trhu s byty, toto je veřejně dostupná informace kdykoli zjistitelná z obchodního rejstříku. To znamená ani v tomto případě nedošlo k žádné změně.
Za druhé - jak se bytový fond stal majetkem OKD. Bytový fond, kterého se týkají obě interpelace, byl převeden na OKD v rámci založení akciové společnosti rozhodnutím č. 208/1990 ministra hospodářství ze dne 29. prosince. K námitce paní poslankyně Halíkové, že dekrety na byty OKD byly v minulosti vydávány národními výbory a jak se tedy vlastně mohly stát majetkem společnosti OKD, musím uvést, že ze samotné skutečnosti vydávání dekretů národními výbory nelze nijak dovodit majetkoprávní postavení bytů či bytových domů. Vydávání dekretů národními výbory sloužilo k prosazování a kontrole tzv. zásad státní bytové politiky, tj. např. ke kontrole toho, zda přidělovaný byt je úměrný počtu členů domácnosti. Národní výbory tedy vydávaly dekrety i na jiné byty než na ty, které bychom v dnešní terminologii označili jako byty obecní. Byty byly národními výbory takto přidělovány dokonce i v bytových domech ve vlastnictví soukromých fyzických osob, pokud tyto bytové domy již svou velikostí přesáhly charakter rodinných domků, tj. v tzv. domech činžovních, kde takovýto soukromý vlastník domu neměl vůbec žádný vliv na to, komu bude jeho byt v domě dekretem národního výboru přidělen. To, jak jistě většina z vás vzpomíná, byla prostě běžná praxe před rokem 1990.
Za třetí mi dovolte vyjádřit se k tomu, co se stane s bytovým fondem po 1. květnu letošního roku. Jak bylo správně poznamenáno, prvním květnem letošního roku končí tzv. doba omezení. Tak to bylo uvedeno v usnesení vlády, která prodej akcií schvalovala, a tak je to uvedeno i ve smlouvě. To znamená skončí povinnost použít veškeré výnosy z bytového hospodářství na úhradu výdajů spojených s bytovým fondem. Společnost RPG Byty se po uplynutí doby omezení bude muset rozhodnout, stejně jako by to udělal jakýkoli jiný vlastník a pronajímatel bytů nebo jiných nemovitostí, jakou část výnosů z nájemného použije na úhradu výdajů. Nicméně jak už bylo zmíněno, nadále bude trvat určité omezení volného převodu domů a bytů OKD na třetí osobu.
Za čtvrté - k založení společnosti RPG Služby a ke kontrole hospodaření. Bylo zde namítáno, že pro společnost RPG Byty provádí údržbu a opravy společnost RPG Služby. Ministerstvo se dle interpelace nezabývalo tím, zda využitím společnosti RPG Služby došlo k zefektivnění vynakládaných prostředků. Nejen v této souvislosti jsem se rozhodl o provedení nezávislého hloubkového auditu hospodaření s prostředky vybraného nájemného z bytového fondu OKD. S provedením tohoto auditu společnost RPG Industries souhlasí a s výsledky auditu jsem samozřejmě připraven interpelující poslance, popř. Poslaneckou sněmovnu seznámit.
Za páté - ke kontrole Ministerstva financí ohledně plnění usnesení o prodeji akcií OKD. Ministerstvo financí opakovaně žádalo společnost RPG Industries o prokázání plnění ustanovení smlouvy týkajících se bytového fondu OKD a tím potažmo i plnění vládního usnesení. Na základě těchto výzev společnost opakovaně vydala informace ohledně plnění těchto závazků. Pokud jde o prokázání neziskovosti středisek bytového hospodářství, tak toto bylo mj. ověřeno nezávislým auditem provedeným společností Ernst and Young v roce 2008. Tento nezávislý audit potvrdil, že společnost povinnost neziskovosti neporušuje. Na základě žádosti ministerstva z tohoto roku bude, jak jsem již řekl, opět provedena nezávislá hloubková kontrola hospodaření s prostředky vybraného nájemného z bytového fondu OKD právě s ohledem na povinnosti, které stanoví smlouva a usnesení. Tato nezávislá kontrola může posloužit i k potvrzení či vyvrácení tvrzení pana místopředsedy Zaorálka, že výnosy bytového hospodářství nejsou investovány do bytového fondu. Znovu opakuji, že o výsledcích této kontroly a tohoto auditu budeme neprodleně interpelující poslance a samozřejmě i zástupce sdružení nájemníků informovat.
Za šesté - ke zveřejňování podmínek privatizace. Já plně souhlasím s panem místopředsedou Zaorálkem, že v této zemi existuje právo na informace zakotvené v Listině základních práv a svobod a konkretizované v příslušném zákonu o svobodném přístupu k informacím. Přesně tak, jak zaznělo v interpelaci. Nicméně toto právo není absolutní a jsou případy, kdy je naší povinností informace neposkytnout, a to zejména tam, kde byla smluvně zakotvena ustanovení o mlčenlivosti. Poskytnutí informací nad rámec vyžadovaný zákonem o svobodném přístupu k informacím by mohlo vést k uplatnění sankcí ze strany kupujícího. V roce 2004, když byla podepisována smlouva o převodu akcií, se v této smlouvě objevilo ustanovení o mlčenlivosti. Možná tenkrát jste měli interpelovat tehdejšího ministra financí - myslím, že to byl dnešní pan předseda rozpočtového výboru Sobotka - aby v takto citlivé záležitosti nesouhlasil se smluvním ustanovením o mlčenlivosti. Nicméně protože souhlasil a smlouva byla takto podepsána, já mohu odtajnit pouze se souhlasem druhé strany. Tento souhlas jsem nedostal, a kdybych přes souhlas odtajnil, vystavuji Českou republiku sankcím.
Za sedmé - k možnosti odstoupit od smlouvy a k uplatnění smluvní pokuty. Pan místopředseda Zaorálek má nepochybně pravdu v tom, že smlouva obsahuje nástroje, kterými je možné sankcionovat kupujícího v případě porušení smlouvy. Pokud jde o odstoupení od smlouvy, tam se již pan místopředseda mýlil. Prodávající nemá právo odstoupit od smlouvy v souvislosti s případným porušením ustanovení o bytovém fondu OKD. Prostě ta smlouva tak není napsaná. Smlouva ovšem obsahuje i ustanovení o dalších možných sankcích a mohu vás ujistit, že v případě, že ministerstvo dojde k důvodnému závěru, např. na základě oné nezávislé kontroly auditu, že k porušení smlouvy došlo, uplatní veškeré prostředky, které jsou mu ze smlouvy a ze zákona dostupné.
***