(17.30 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Kluby v zahraničí mají jiné finanční možnosti než kluby v české lize. Od členů klubu přátel ODS, nebo spíše Ivana Langera, v médiích jsem se dozvěděl, že kluby přece dostávají desítky milionů korun za přestupy svých hráčů, tak ať je použijí na pořízení fungující ostrahy svých stadiónů a vůbec hospodárně. Je zvláštní, že stejní novináři nepíší totéž na adresu Mistrovství světa v lyžování v Liberci. Tam jsou až obdivuhodně benevolentní. Na okraj geneze Mistrovství světa v lyžování bych mohl některé věci uvést, ale to jistě patří k jinému příběhu.

Český fotbal, jak jsem již řekl, je úplně jiný, žije v úplně jiných penězích, pohybuje se v úplně jiných penězích nežli fotbal západní Evropy.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, promiňte, já vás přeruším a poprosím vás zkrátit váš diskusní příspěvek, protože mám tady protesty, že nemůžete vystupovat.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Proč bych nemohl vystupovat? Z pověření klubu? (Protesty z pléna.) No právě ho odůvodňuji, aby zařazen byl, jménem klubu.

Rozpočty klubů, a to i Sparty i Slávie, se těžko naplňují. Pokud jde o Spartu a Slávii, tak je to jenom tím, že se účastní ligy mistrů, ligy šampionů. Soukromí sponzoři, majitelé klubů, dlouhodobě či krátkodobě často sanují hluboké ztráty. Desítky milionů stojí mládež. Každý ligový klub mívá nějakých 15 až 20 mládežnických družstev. Venkovské ligové kluby každý rok stojí před problémem, jak zajistit svou další existenci. Přestup klíčového hráče či hráčů jsou u všech klubů nezbytností prodlužující jeho další existenci o další rok.

Fantazírovat o finanční síle českých klubů první ligy je hloupost. To ovšem může, to opravdu může jen ten, kdo se pohybuje mimo běžný život. Přirovnávat k velkým ligám Evropy českou ligu, to je asi jako přirovnávat zánovní škodovku k mercedesu v případě Bundesligy a k jaguáru v případě první anglické divize. Peníze z reklamy jsou nesrovnatelné. Zájem sponzorů, zájem veřejnosti, komfort na naprosté většině stadionů české ligy se blíží nule. Počet diváků je nesrovnatelný. Když se za celou ligu podaří vyprodat čtyři až pět zápasů, je to svátek.

Bezpečnostní opatření typu monitorovacích televizních kamer téměř neexistují. Legislativní úprava umožňující evidenci problémových osob není. Není ani legislativa umožňující ochranu pracovníků bezpečnostních agentur při zásazích. Pracovníci bezpečnostních agentur tak mohou svést s k rvačkám motivovanými rowdies jen předem prohraný gladiátorský zápas. Viděli jsme to v Brně, kde odvážlivci, kteří se postavili všeho schopné tlupě chuligánů, byli rychle zbiti, rozprášeni do všech světových stran. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na slova krásné postavy Balouna z Osudů dobrého vojáka Švejka: Kamarádi, oni nás obětovali.

Ministr Langer uplatňuje své sociální inženýrství už delší čas do oblasti bezpečnosti. Výsledek - policie se rozpadá, zkušení policisté odcházejí, přicházejí zcela nezkušení.

Ministr vnitra svým rozhodnutím nutí policii, aby zůstala před branami stadionů. Prý šetří daňovým poplatníkům peníze. Šetří tak mocně, že tlupa rowdies je policií přivedena ke stadionu, aniž je například protříděna a poté puštěna na stadion. Následně policejní těžkooděnci čekají za bukem za stadionem. Mzdy jim pochopitelně běží v plné výši. Na většině stadionů jsou naštěstí titěrné návštěvy a tvrdá jádra fanoušků nepříliš agresivní. Naštěstí. Ale víme, že existují riziková utkání Gambrinus ligy.

Bez ohledu na povinnosti provozovatele sportovního zařízení je policie povinna ochránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Je na policii, jak si vyhodnotí možné ohrožení zájmů a podle toho jak bude adekvátně jednat. Tedy ne pořadatelé, domobrana, ale samotná policie musí o tom rozhodnout.

Jestli v brněnském případě na utkání Brno - Ostrava pustila policie na stadion bandu chuligánů, jasně selhala a ministr vnitra selhal dvojnásob. V demokratickém právním státě je totiž vyloučeno svěřit ochranu zdraví, veřejného pořádku, či dokonce životů výlučně nějaké domobraně či pořadatelské službě. A neříká to ani náš zákon a je to tak dobře.

Přítomnost policie na rizikových zápasech odstrašuje slabé mozky v hledišti od násilí. Jako kafemlýnek odehrává pan místopředseda ODS Langer: Ať si to zaplatí kluby. Dobrá, nejsem osobně proti tomu. Dočetl jsem se v novinách, že ten zásah v Brně stál 80 tisíc korun. Ostraha a všechno související s hlídáním nebo s dohledem nad panem poslancem Melčákem za dva roky stojí přes 3 miliony korun. Vydělme tu částku 3 miliony - abych byl přesný - 200 tisíc osmdesáti tisíci, a máte na čtyřicet takových zásahů! (Potlesk z levé a střední části sálu.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP