(14.20 hodin)

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Další faktická poznámka, pan kolega Dolejš.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Efektem sněhové koule nabalujeme dotazy, aby to pan ministr zvládl, jak se říká najednou. U mě vystoupení kolegy asociovalo jednu věc, a to buďme solidární, samozřejmě, ale i naše země bude trpět hospodářskou krizí, a pokud je to nasměrováno do sektoru zahraničního obchodu, tak bych chtěl slyšet, jaké jsou záruky, že skutečně to bude zahraniční obchod s Českou republikou. Co to přinese českým podnikům, českým zaměstnancům a samozřejmě jestli to nevyvolá výpadek v nějakém jiném segmentu zahraničního obchodu.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka a nyní se hlásí o slovo ministr financí Miroslav Kalousek.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já to zkusím vzít po řadě a omlouvám se, že asi mé odpovědi nebudou úplně vyčerpávající, neboť na analýzu příčin je v současné chvíli ještě brzo. To znamená, myslím si, že detailní analýzy příčin jednotlivých zemí, které se dostaly do problému defaultu, budeme ještě nějakou dobu čekat. Obecně v případě Lotyšska myslím, že se dá říct pouze to, že jeho propojenost s bankovním sektorem, který byl zamořen toxickými aktivy, byla mimořádná. A to jak směrem na východ, tak na západ. Takže tak jako nám se podařilo vyhnout finanční krizi, tak Lotyšsko bylo zasaženo nejenom důsledky poklesu vnější poptávky a bylo primárně zasaženo zásadním úderem finanční krize a naprostým ochromením svého bankovního systému. Ale určitě to nebude jediná příčina a určitě ta budoucí analýza se tím bude zabývat podrobněji.

Nejsem si stoprocentně jist, musel bych si to ověřit, ale tuším, že v Lotyšsku není rovná daň, že je zavedena v Estonsku, ale v Lotyšsku tomu tak není. Jestli se mýlím, tedy se omlouvám, občas se mi stane, že si některé země popletu.

Na otázku pana poslance chci odpovědět, že ty prostředky lotyšská vláda bude věnovat na podporu malého a středního podnikání a bude je směřovat do firem, které mají nějaký přímý vztah s Českou republikou, spolupracovaly s nimi nebo s nimi spolupracují. Pokud byste chtěl konkrétní kvantifikaci, co tato pomoc, co tento projev solidarity přinese pozitivního české ekonomice, tak toho prostě nejsem schopen a myslím si, že by se to v téhle chvíli kvantifikovalo mimořádně obtížně. To znamená nejsem schopen říci jakákoli věrohodná čísla. Jsem schopen říct jedinou věc: V této chvíli, ve chvíli globální krize, máme jedinou šanci - postupovat koordinovaně a harmonizovaně alespoň v rámci Evropské unie. Dnes více než kdy jindy potřebujeme své sousedy. Nikoho z nás neuživí naše vlastní spotřeba, tzn. jsme povinni odstraňovat jakékoli bariéry, nepřipouštět protekcionistické bariéry a navzájem si pomáhat. Z dlouhodobého hlediska se nám ta pomoc zcela jistě vyplatí. Chcete-li konkrétní kvantifikaci pro příští rok, tak to prostě neumím, pane poslanče, a obávám se, že to v tuhle chvíli neumí nikdo.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se na další přihlášku do obecné rozpravy. Faktická poznámka pan poslanec Bratský.

 

Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Já jsem zaslechl před chvílí velmi sympatické projevy naší opozice ve chvíli, kdy se jedná o solidární akt mezinárodního charakteru. Já si myslím, že svítá na lepší časy i v politické kultuře této Sněmovny a já bych za to chtěl poděkovat.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ptám se na další přihlášku do obecné rozpravy. Žádnou nevidím, proto obecnou rozpravu končím. - Omlouvám se panu poslanci Sobotkovi, jestli jsem přehlédla jeho přihlášku. Tedy nekončím obecnou rozpravu a ještě v rámci obecné rozpravy patří slovo panu poslanci Sobotkovi.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, já se obávám, že pan ministr financí Kalousek neodpověděl na otázku, kterou položil pan poslanec Rath, která se týkala otázky rovné daně v Lotyšsku a vůbec v Pobaltí. Já myslím, že ta otázka je zajímavá zejména z hlediska financování státních potřeb a je to otázka určitého daňového dumpingu a také toho, že je samozřejmě docela pohodlné, jestliže snížíte daně, snížíte míru přerozdělování, tím pádem nemáte dostatečný finanční polštář pro to, abyste mohli čelit podobným situacím, ve kterých se nyní tato země ocitla. Vy máte nízké daně a spoléháte se na to, že vám potom někdo pomůže, když půjde skutečně do tuhého.

Je možné, že tuto věc debatovali ministři financí, když se domlouvali na této formě pomoci, kterou, jak opakuji, vůbec nezpochybňuji a jsem připraven pro ni hlasovat. Ale zajímalo by mě, zdali na přetřes přišla také otázka míry zdanění v Lotyšsku, schopnosti Lotyšska financovat své závazky v návaznosti na míru celkového zdanění. To si myslím, že je klíčová věc. Já myslím, že by nebylo úplně v pořádku, kdyby naši daňoví poplatníci, kteří podléhají přece jenom o něco vyšší míře zdanění než lotyšští daňoví poplatníci, fungovali něco jako pojišťovna pro země, které vybírají nižší daně, díky tomu získávají možná nějaké dočasné výhody, ale z hlediska potom vážných rizik se spoléhají na ostatní země, které mají vyšší míru zdanění. Jde mi o solidaritu také v této oblasti a jde mi o to, aby se nevyplácel daňový dumping v rámci Evropské unie. To je myslím důležitá otázka a bylo by dobré vědět, zdali pan ministr financí toto zkoumal, zdali víme, jestli náhodou se Lotyšsko nesnažilo jít cestou v minulých letech daňového dumpingu a dneska nespoléhá na to, že země s vyšší mírou zdanění vyřeší jeho problémy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Sobotka. Faktická poznámka pan kolega Zdeněk Jičínský.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní místopředsedkyně, moje faktická poznámka se vztahuje ke kolegovi Bratskému, ale vzhledem k tomu, že jste mě přehlédla, tak mluvil teď kolega Sobotka, ale to nevadí.

Kolega Bratský si to, myslím, představuje příliš jednoduše. My se v základní diskusi, která bude zřejmě dlouhá, nevyhneme při rozpravě o příčinách současné hospodářské krize, která zřejmě nemá obdoby od roku 1929. A o tom ta vážná diskuse v zahraničí běží, u nás méně. My dobře víme, že představitelé vlády svého času, když přišly vážné symptomy o tom, že tato krize dopadne i na nás, se vyslovili v tom směru, že nám to nehrozí a že žádná regulace není potřeba. Čili tady ten problém fungování současného kapitalismu, který je založen na neomezené moci finančního kapitálu, ohrožuje samu existenci kapitalismu. A to jsou základní otázky, o kterých bude třeba diskutovat, byť si nemyslím, že je vyřešíme my a jenom v rámci úvah o našich vládních balíčcích.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jičínskému a nyní pan ministr financí Miroslav Kalousek.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Já tady ještě jednou panu předsedovi Sobotkovi. Já jsem, protože jsem odpovídal po řadě, ti, kdo mě poslouchali, tak mi zcela jistě dosvědčí, že jsem na otázku pana poslance Ratha odpovídal. Nicméně vzhledem k tomu, že jste měli spolu velmi vzrušený rozhovor, tak jste to přeslechl.

Já tedy zopakuji, pane předsedo, že jsem se omlouval, že si nejsem úplně jist, to znamená musel bych se podívat, ale domnívám se, z hlavy, že v Lotyšsku rovná daň není. Domnívám se, že je v Estonsku, nikoli v Lotyšsku. Pokud se mýlím, tak se omlouvám. Pohledem do přehledu daňových systémů v jednotlivých zemích si to můžu ověřit. Tak zněla moje odpověď.

Nicméně když jste svoji otázku opakoval, tak jsem pochopil, že se mě ptáte, jestli je možné, že se Lotyšsko, pokud by mělo rovnou daň, jako si myslím, že ji nemá, ale pokud by mělo, že se do toho problému dostalo kvůli rovné dani. Tak to jsem si naprosto jist že nikoliv. Byla by to úplně stejná pitomost jako tvrdit, že Slovensko je dnes na tom o něco lépe než my, protože rovnou daň má. Ty důvody potíží jednotlivých zemí a to, jak je zranila globálně finanční krize, jsou někde úplně jinde než v systémech přímého zdanění.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP