(9.50 hodin)
Poslanec Miloš Patera: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte i mně, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku 605, který vám byl rozdán na lavice. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Pan poslanec Petr Pleva. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Tlustý tady přednesl jistý návrh na snížení té 19% sazby na 15. A protože je vyznavač rovné daně, tak zřejmě opomenul také zvýšit tu sníženou sazbu, a já tedy bych si dovolil upravit toto určitě jen opomenutí.
Můj poslanecký návrh zní:
V části první článek 1 se za bod 1 vkládají nové body, které znějí:
V § 47 odst. 1 písm. b) se číslo 9 nahrazuje číslem 15.
V § 37 odst. 1 se číslo 9 nahrazuje číslem 15.
V § 37 odst. 2 se číslo 9 nahrazuje číslem 15.
V § 38 odst. 4 se číslo 9 nahrazuje číslem 15.
Následující body se přečíslují.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Táži se, zdali si ještě někdo z těch, kteří… Ano, pan zpravodaj Michal Doktor, pan poslanec Doktor. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Já jsem se záměrně přihlásil jako poslední do rozpravy, abych se ujistil záznamy proti tomu původnímu seznamu přihlášených, že zatím tedy jediný, kdo se nepřihlásil a nezvedl opět svůj pozměňovací návrh, je pan kolega Rádl, jinak všichni kolegové tak učinili.
Zazněl i nový návrh ve smyslu změn snížené sazby daně z přidané hodnoty a pan kolega Sobotka vystoupil s určitou časovou korekcí toho původního návrhu, a sice s korekcí spočívající v tom, že snížená sazba DPH, dnes 9 %, se má snížit na tu 6% až od 1. 1. 2010. A další část účinku - pozbývá platnosti až 1. ledna 2012, resp. 31. prosince roku 2011.
Já myslím, že na úvod mého vystoupení v podrobné rozpravě jako komentář k těm pozměňovacím návrhům, které zazněly, stačí. A teď dovolte, abych i naplnil úkol, který mám v podrobné rozpravě jako autor několika pozměňovacích návrhů.
Tímto se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům podaným jak pro změnu daně z přidané hodnoty - to byly původní body označené jako D2 a D3. Zároveň se hlásím k pozměňovacímu návrhu v oblasti spotřební daně označenému jako D4. Zároveň se hlásím rovněž k pozměňovacímu návrhu označenému jako D, a to v oblasti malých rozpočtových pravidel. Tímto je myslím ten výčet úplný.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní nastala chvíle pro pana poslance Skopala, který, předpokládám, autorizuje svůj pozměňovací návrh dalším pozměňovacím návrhem. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Já bych autorizoval svůj pozměňovací návrh K1 a u pozměňovacího návrh K2 jsme se domluvili s kolegou Doktorem, že by tam byla určitá změna, a to je - laboratoř pro zkoušení výrobků musí být akreditována na základě povolení Celní správy České republiky. Tam by potom, myslím si, byla shoda.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano, děkuji vám. Ještě se pro jistotu zeptám, jak nás upozornil pan zpravodaj, zdali pan poslanec Rádl si přeje autorizovat své návrhy, nebo jestli se někdo ujme těchto návrhů... Není tomu tak. Někdo další do rozpravy podrobné...? Rovněž nikoliv. Končím tedy podrobnou rozpravu.
Pane ministře financí, přejete si přednést závěrečné slovo? (Ministr Kalousek dává najevo, že nikoliv.). Nikoliv. Pane zpravodaji? (Posl. Doktor dává najevo, že nikoliv.). Rovněž nikoliv. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem našeho programu je bod
210.
Informace předsedy vlády o národním protikrizovém plánu
Tímto bodem jsme se zabývali ve středu 18. února, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali, eventuálně zaujali, předseda vlády pan Mirek Topolánek a zpravodaj určený pro tento bod, pan poslanec Jiří Dolejš.
Zahajuji přerušenou všeobecnou rozpravu. Zbylo tu několik přihlášek faktických pana poslance Sobotky, pana poslance Škromacha, pana poslance Paroubka a pana poslance Nečase. Vzhledem k tomu, že faktické poznámky se většinou týkají aktuální situace a během dvou dnů jejich smysl není takový, tak tyto faktické poznámky si nikdo nepřeje vznášet.
Prvním přihlášeným, řádně přihlášeným do všeobecné rozpravy, přerušené všeobecné rozpravy, je ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil. Vážený pane ministře, ujměte se svého slova. Připraví se pan poslanec…
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já budu hovořit velmi stručně, a to k té části protikrizového plánu, která se dotýká otázek insolvenčního zákona. Chci poukázat na to, jak se tato novela připravovala, a na to, jak velký dopad, velký přínos může mít pro naše občany a pro naše podnikatele. Ono se totiž na první pohled jedná o složitou materii, složitou záležitost, a je tedy dobré velmi stručně vysvětlit, poukázat na to, že opravdu jde o věc, která bude mít reálný, významný přínos.
Chci konstatovat, že na této novele insolvenčního zákona pracoval tým patnácti lidí složený jak ze soudců, advokátů, právních teoretiků. Byly tam takové osobnosti, jako je například dr. Bureš, bývalý ministr spravedlnosti a současný místopředseda Vrchního soudu, byli tam soudci Nejvyššího soudu, byl tam např. dr. Havel, lidé, kteří pracovali již před několika lety na úpravách insolvenčního práva v České republice. My jsme tuto novelu připravovali systematicky od podzimu minulého roku, to znamená - zdůrazňuji - není to žádná novela šitá horkou jehlou. Od listopadu minulého roku se schází tým těchto expertů nad tím, jak zlepšit a zkvalitnit insolvenční právo.
Filozofií všech těchto změn je udržet co možná největší množství podniků, obchodních společností v chodu a zabránit tomu, aby v případě, že společnost je zachránitelná, dostane se jen v určitou chvíli do platební neschopnosti, nebyla v rámci konkurzního řízení zrušena a rozprodána. Já si myslím, že to je filozofie, na které se všichni shodneme, protože všem nám jde o to, aby dopad případné ekonomické krize na infrastrukturu, na obchodní firmy, společnosti, byl pokud možno co nejmenší a aby jich zaniklo v tomto období pokud možno co nejméně. To je filozofie změn, které budete projednávat v rámci antikrizového balíku, které bude projednávat Poslanecká sněmovna.
Těch opatření, která se nakonec vybrala, je celkem čtrnáct, která byly posouzena NERVem. Já zde nechci všechna opakovat, dovolte mi jen několik namátkou, abyste vnímali filozofii změn.
Například omezíme možnost jednostranného započtení pohledávek věřitelů vůči dlužníkovi. Dnes totiž dochází často k tomu, že pokud někdo se stane dlužníkem a dostane se do insolvence, tak než je insolvence prohlášena, tak věřitelé jej takříkajíc připraví o aktiva tím, že jednostranně započtou veškeré pohledávky, které vůči němu mají. Filozofie je podnik zachovat, neodsát z něj veškerá aktiva, a tedy omezit na přechodnou dobu takzvaného moratoria možnost započítávat pohledávky. Vidíte, že to tedy, byť to zní odborně a nezáživně, je strašně důležité, pokud chceme zachovat nějaká aktiva v ohroženém podniku a chceme, aby dál fungoval.
***