(17.00 hodin)
(pokračuje Liška)
Vy jistě víte, že Evropská unie pracuje v oblasti vzdělávání mládeže a sportu metodou otevřené metody koordinace, je to něco na způsob výměny názorů, rozhodování pomocí konsensu, a to v oblasti, která zcela spadá do kompetencí členských zemí. To znamená, že legislativa v této oblasti de facto žádná není, a proto vše, na čem se na těchto ministerských radách dohodneme, zcela závisí na vůli členských států, jak společně postupovat.
I v této oblasti jsme se rozhodli, že jedno z témat, které bychom chtěli více vést do popředí, je právě otázka dobrovolnictví mezi mladými lidmi. Je to 100 milionů Evropanů, kteří jsou dnes dobrovolníky, kteří přispívají k rozvoji svých komunit, nevládních organizací, občanských iniciativ, a my bychom chtěli, aby právě hodnota dobrovolnictví se stala něčím, co je nejenom vítáno a co je bráno jako práce zadarmo ve prospěch komunity, ve prospěch společnosti, ale něco, co má i poměrně přesně vymezené podmínky i legislativně. Proto pořádáme jako jednu z předsednických akcí právě celoevropskou konferenci na téma dobrovolnictví, a podařilo se nám přesvědčit Evropskou komisi, aby rok 2011 vyhlásila evropským rokem dobrovolnictví, to znamená rokem, který by měl věnovat speciální péči, speciální pozornost právě tomuto tématu. Já si myslím, že to je i téma pro vaši politickou stranu, já si myslím, že to je téma, které je nadstranické a které si rozhodně zaslouží podporu.
To bylo tedy tématem dopolední debaty. Tématem odpolední debaty a neformální debaty při obědě bylo právě stanovení cílů, stanovení rámce spolupráce ve vzdělávání po roce 2010. Víte, že za rok ten starý rámec doběhne, ztratí svou platnost, a že to je zrovna v době, kdy si bude Evropa stanovovat nový rámec pro reformulovanou lisabonskou strategii, lisabonskou agendu, a myslím si, že to je vhodná příležitost pro to, aby právě oblast vzdělávání se dostala více do popředí než doposud. Cílem českého předsednictví je, aby se během tohoto půlroku dospělo k dohodě na takzvaných benchmarks, do češtiny překládáno jako referenční úrovně, v oblastech, které jsou nové. Doposud sledovala pouze omezené množství Evropská komise a samozřejmě některé členské země mají obavu, že rozšířením počtu těchto sledovaných referenčních oblastí, referenčních úrovní, dojde k jakési skryté harmonizaci i v těchto oblastech. My říkáme ne, toto je skutečně oblast, která spadá do kompetence členských zemí, a proto žádný ranking, žádné stanovování hitparády zemí, které jsou na tom lépe či hůře, se zde konat nesmí. Nicméně bereme tyto benchmarks jako možnost sledovat určité oblasti a vyhodnocovat to, zda společný postup by byl v této oblasti prospěšný, či nikoliv. A máme samozřejmě nyní před sebou těžký úkol, a to je dojít i s těmito zeměmi ve shodu, zda některé oblasti sledovat a zda parametry, které si stanovujeme, jsou správné, či ne.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Paní poslankyně Marcela Mertinová má prostor pro doplňující dotaz.
Poslankyně Marcela Mertinová: Děkuji. Děkuji vám za odpověď, kterou sice nepovažuji za zcela vyčerpávající, ale zase hodně kopírující právě tu mnou hodnocenou chaotickou tiskovou zprávu, která je na stránkách Ministerstva školství.
Chtěla bych požádat o jednu věc. V květnu bude druhé zasedání tohoto výboru, nebo této rady, a tak bych se chtěla zeptat, zda bychom mohli být jako členové výboru pro školství dříve, než se tato schůzka uskuteční, seznámeni s příspěvkem vašeho ministerstva právě do toho strategického dokumentu, do toho strategického rámce evropské spolupráce ve vzdělávání, který bude platit až do roku 2020. Já osobně, byť o tom příliš nevím, se domnívám, že je to důležitý dokument. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Paní poslankyně, děkuji vám. Pan ministr může ještě odpovědět. Pane ministře, máte dvě minuty na odpověď na tuto poznámku.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji, paní předsedající. Já se vůbec nedivím, že během pěti minut nemůžete být spokojena s popisem zhruba desetihodinového jednání.
Co se týče chaotičnosti oné tiskové zprávy, nechť si ji každý přečte a sám si vyhodnotí, zda ji pochopí, či nikoliv. Ona je podle mě velmi dobře strukturovaná a popisuje jednání, nebo nejdůležitější vzkazy z tohoto jednání. Jsou dokonce dvě, jedna se týká oblasti mládeže, a druhá se týká oblasti vzdělávání.
Co se týče strategického rámce po roce 2010, ano, jsem pro, abychom se na toto téma setkali. Už jsem to v minulosti nabízel, nebylo na to reflektováno. Pokud takový zájem existuje, jsem jedině pro, pojďme se o tom bavit. Myslím, že nejdůležitější otázkou jsou právě ony referenční úrovně, a budu rád, když v tom budeme mít společné stanovisko.
Veškeré tyto priority i naše záměry, čeho chceme dosáhnout, jsou dostupné na webové stránce www.msmt.cz a je tam jasný popis toho, jakým způsobem a které akce vůbec budeme v době předsednictví pořádat a jakým způsobem by měly přispět ke konečnému rozhodnutí na květnové radě ministrů pro vzdělávání tento rok. Takže ano, pojďme se setkat buď neformálně v rámci jednání školského výboru, nebo na půdě ministerstva, či kdekoliv jinde neformálně, žádné diskusi se nebráním. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Tím končí šestnáctá interpelace. Následuje sedmnáctá interpelace - paní Miloslava Vostrá interpeluje ministra financí Miroslava Kalouska ve věci ekologické daně a DPH při zdanění elektřiny. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený nepřítomný pane ministře, v poslední době se na mne obracejí občané ze Středočeského kraje se stále stejným dotazem, totiž zda v praxi nedochází při danění spotřeby elektřiny k danění daně. Na první pohled to sice možná vypadá absurdně, ale posuďte sám, pane nepřítomný ministře.
V prosinci loňského roku klienti ČEZ ze Středočeského kraje obdrželi od této společnosti brožuru Oranžový průvodce, kde na straně 14 a 15 je popsání struktury ceny elektřiny. Na straně 15 je potom jako poslední položka uvedena daň z elektřiny. Cituji: "Od roku 2008 tvoří součást ceny elektřiny rovněž nově stanovená spotřební daň z elektřiny, jedna z nově zavedených takzvaných ekologických daní, vyplývající z našich závazků vůči EU. Daň odvádí celní správě hromadně za všechny své zákazníky dodavatel elektřiny, takže vám nepřibudou žádné starosti. Sazba daně je pro všechny jednotná a činí 28,30 Kč za megawatthodinu."
Až potud je snad vše, dejme tomu, v pořádku. Co však budí výše zmíněné pochybnosti, je to, že tato ekologická daň je součástí ceny, kterou spotřebitel platí, a tato daň je tedy zřejmě dále zdaněna daní z přidané hodnoty. Tomuto praktickému postupu, zdá se, nasvědčuje i struktura údajů ČEZem rozesílaných vyúčtování spotřeby elektřiny.
Vážený pane ministře, prosím vás tedy o řádné prověření této věci ve vámi vedeném úřadě a o vaši - jak jinak než momentálně písemnou - odpověď, za kterou předem děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Jsme u osmnácté interpelace. Pan kolega Václav Votava se obrací na ministryni zdravotnictví Danielu Filipiovou ve věci letecké záchranné služby. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní nepřítomná ministryně, v minulém roce jsem interpeloval tehdejšího ministra zdravotnictví Julínka ve věci ohrožení existence letecké záchranné služby v Plzeňském kraji. Tu zajišťuje Armáda České republiky svými helikoptérami z Líně u Plzně, a to 24 hodin denně. Létají tedy na rozdíl od soukromých provozovatelů i v noci. Je to pro Plzeňský kraj nenahraditelná služba, protože se jedná o region s dálnicí, kde nejsou hromadné nehody výjimkou, ale i o region s nepříznivou situací v zajištění zdravotní péče co do její dostupnosti. V příhraničním kraji jsou také ve velmi špatném stavu komunikace druhé a třetí třídy, a to je bohužel pozůstatek po minulé krajské reprezentaci. Existence letecké záchranné služby provozované armádou 24 hodin denně je tedy takřka podmínkou pro záchranu občanů ohrožených na životě, a to zejména v příhraničních oblastech, v horských oblastech, ale i na dálnici a v jejím okolí.
***