(16.10 hodin)
(pokračuje Zelenková)
Naše děti prokázaly nejhorší propad znalostí ze všech testovaných zemí. Zatímco v roce 1995 byli čeští žáci ještě nadprůměrní, za 12 let se statisticky významně zhoršili a jejich zhoršení je, jak už jsem říkala a jak vy jistě víte, největší ze všech sledovaných zemí.
Protože jsem nezaznamenala žádnou reakci Ministerstva školství na tento alarmující výsledek, ptám se teď a tady. Za prvé: Považuje Ministerstvo školství tento výsledek mezinárodního srovnávání za významnou informaci, za významnou zpětnou vazbu svědčící o dramatickém poklesu kvality v našem vzdělávání? To je otázka číslo jedna. A otázka číslo dvě: Pokud ano, tak jaká opatření připravujete?
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vážená paní kolegyně, odpověď na vaši první otázku: Ano, považuje, protože je to velmi solidní a relevantní výzkum, který nám pomáhá podívat se na to, kde se vlastně naše vzdělávací soustava v těch konkrétních parametrech ocitá, s jakými výsledky žáci vzdělávání získávají.
Co se týče druhé otázky, to znamená která opatření Ministerstvo školství plánuje, zamýšlí, zda vůbec tento výzkum bere v úvahu. Tam vám chci říci na vaše konstatování, že jste nezaznamenala žádné výstupy, že vás na některé z nich mohu upozornit. Po vydání této zprávy TIMSS jsem vydal tiskovou zprávu, která byla citována ve sdělovacích prostředcích. Kromě toho jsem v řadě rozhovorů na negativní výsledky, na alarmující výsledky těchto zpráv upozorňoval a upozorňoval jsem na ně právě v souvislosti s tím, jak se vzdělávací soustava vyvíjí.
Vy víte, předpokládám, že vzdělávací soustava se od jiných systémů odlišuje tím, že má velikou setrvačnost, to znamená všechna opatření, která v ní vykonáme, se neprojeví z roku na rok. Projeví se spíše v jedné generaci, projeví se v řádu několika let. Některá z nich samozřejmě z roku na rok, ale to nejsou ta systémová. Proto já analyzuji výsledky tohoto výzkumu jako projev dlouhodobé krize, dlouhodobého kritického stavu, který v naší vzdělávací soustavě panuje. Je to otázka spojená s tím, jakým způsobem se vyučovalo v dobách minulého režimu, což samozřejmě na základě toho, jak tehdejší děti, i já jsem k nim patřil, samozřejmě byly vedeny, v jaké sociální situaci, v jaké sociálně-politické situaci se nacházely a jaké učební metody vůbec tehdy fungovaly… To byly metody, které vedly k jakési disciplinaci, kde se kladl důraz především na faktické znalosti a už méně na schopnosti a dovednosti s těmito informacemi a fakty zacházet.
Není sporu o tom, že i budoucí vzdělanost se bude zakládat na faktech, znalostech a informacích. To znamená učit a memorovat se bude i nadále. Ale to, co už v dnešním světě neplatí, resp. to, co dnes naopak je relevantní, na základě čeho se potom ukazuje kvalita vzdělávání, to je schopnost, dovednost nakládat s těmito informacemi, udělat si vlastní úsudek, kritické myšlení, filtrovat podstatné od nepodstatného. A v tomto naše děti bohužel nejsou tak dobré. Ať už je to čtenářská gramotnost nebo i otázka přírodních věd, matematiky, toto jsou věci, které mají své dlouhodobé kořeny a nelze je považovat za nějakou krátkodechou epizodu. Jsou to problémy, které mají své kořeny v minulých dvaceti a více letech.
To, jakým způsobem máme možnost to změnit, je opět reorientace našich systémových změn. My víme, že kurikulární reforma je úspěšná pouze částečně. Někteří učitelé ji přijali za svou, někteří nikoli. My ještě stále nemůžeme vyhodnotit to, kam nás kurikulární reforma posunula. Pouze částečně. Běží pouze u části ročníků. A to, jakým způsobem budeme schopni vyhodnotit její výsledky, souvisí také s tím, jakou roli by měla do budoucna hrát školní inspekce, zda budeme schopni jako stát podporovat výzkum v této oblasti.
Proto si myslím, že je potřeba, a v tomto smyslu jsem také navrhl určitá opatření ve svém resortu, reorientovat priority, a to směrem ke čtenářské gramotnosti, směrem k přírodním vědám, směrem ke znalostem jazyků, zvláště angličtiny, ke znalosti matematiky, a to nikoli ve smyslu nároků, ve smyslu spíše toho, jakým způsobem se tyto předměty učí, proč se stávají méně atraktivními a kde se stala chyba. A musím, tak jako jsem o tom hovořil při semináři tady ve Sněmovně, který se týkal (upozornění na čas) postavení učitelů… Poslední větu, pokud mohu. A říkal jsem, že klíčem k tomu všemu je podpora učitelů. O tom jsem hovořil i ve svém příspěvku, kterého jste, doufám, byla svědkem.
Poté co mi ještě snad budou uděleny další dvě minuty, dokončím svůj příspěvek. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Pane ministře, vy jste mě snad neposlouchal. Vy jste začal své vystoupení přednáškou o tom, jak má všechno dlouhodobý dosah, jak to všechno jde pomalu, jak to všechno bylo zkažené už předtím v tom školství. Ale kdybyste dával pozor na to, co jsem říkala, a kdybyste seriózně vyhodnotil výzkum TIMSSu, tak byste přece věděl a musel vzít v úvahu, že v roce 1995, a já jsem to tady řekla, naši žáci měli výsledky nadprůměrné.
V roce 1995 v těchto dvou předmětech, v tom je cena toho mezinárodního průzkumu, právě že můžeme srovnávat, v roce 1995 v přírodních vědách a matematice naši žáci byli nadprůměrní. Dnes, resp. v lednu, byly zveřejněny výsledky, které hovoří o nejhorším propadu znalostí ze všech zemí. Já vám to znova musím zopakovat, abyste tady nereagoval takovými hloupými - promiňte - a nic neříkajícími frázemi. To, co jste řekl, byla (upozornění na čas) slova, slova, slova a fráze. Jedno opatření, konkrétní a jasné, jsem neslyšela. Byla to slova, která můžeme číst ve všech koncepčních materiálech Ministerstva školství a všech možných teoretiků školství. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má pan ministr Ondřej Liška. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vaše slova jsou také pouze slova. A já vám říkám, že opatření, která reagují právě na tento výzkum a nejenom na něj, nýbrž i na další indicie, které svědčí o tom, že kvalita vzdělání nejenom v těchto disciplínách klesá, tak ta jsem uvedl. A to je redefinice priorit v oblasti investic, zvláště ze strukturálních fondů, právě do těchto oblastí. Když se podíváte na internetové stránky Ministerstva školství a uvidíte seznam výzev z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, právě tyto dvě disciplíny tam uvidíte, a pak už nebudete moci tvrdit, že Ministerstvo školství právě do těchto oblastí nic neinvestuje. Naopak. My jsme je tam dali právě proto, že si myslíme, že je urgentní právě do této oblasti investovat. Proto školy budou moci čerpat prostředky v mimořádné výši právě na tyto priority, právě na vzdělávání v matematice a přírodních vědách. A nejenom tam, ale i v jiných oblastech, jako je angličtina, jazykové vzdělávání, ICT a další. To znamená vaše slova jsou zcela planá. Děkuji.
***