(15.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Nabucco je projekt, který by měl vést z oblasti Střední Asie přes Kaspické moře do Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka, případně potom cestami buď přes Černé moře, nebo přes Turecko do Konstance a do jižní Evropy, a který by měl zabezpečovat dodávky plynu právě tímto způsobem.
Každá z těch zemí má jiný problém, jinou míru závislosti na Ruské federaci, jinou strategickou politiku v této oblasti. Pro nás je klíčový Ázerbájdžán, který aspiruje na své členství v Evropské unii, případně v NATO, který potvrdil svoji euroatlantickou orientaci. V tomto kontextu mě trochu mrzí, že diskuse o Gruzii a o tom zásahu v Jižní Osetii a Abcházii v Poslanecké sněmovně byla tak plochá a neviděla tuto geopolitickou, geostrategickou, energetickou, případně evropskou dimenzi.
Nabucco je jistou šancí pouze v případě, že se na něm, na tomto projektu, shodne celá Evropská unie, tomuto projektu dá politickou podporu a nastartuje financování. V rámci balíku pěti miliard eur, který máme možnost my jako předsednická země společně s Evropskou komisí předkládat do Evropské rady, se pamatuje na projekt Nabucco zhruba 200 miliony - nebo, mám pocit, 250 miliony eur - jako startovacími penězi na tento projekt.
Na tomto projektu, podle mě, je do budoucna závislá i bezpečnost a nezávislost nejenom zemí na cestě tohoto produktovodu, ale i střední Evropy, protože tato alternativní cesta nám může zabezpečit větší jistotu a větší nezávislost, a tím i svobodu rozhodnutí pro budoucnost.
To souvisí samozřejmě s obecnější diskusí o jižním koridoru. Summit jižního koridoru proběhne zřejmě 8. května právě v Praze a zúčastní se ho jak země, které patří mezi země dodavatelské typu Kazachstán, Turkmenistán, Ázerbájdžán, tak země tranzitní, jako Gruzie, případně Turecko, které na cestě tohoto jižního koridoru fakticky působí, ať už v rámci, plynu nebo ropy. Nicméně jižní koridor jako určitá paralela nebo určité pokračování historické hedvábné stezky má podstatně větší význam. Tím významem je samozřejmě výměna zboží, výměna lidí, výměna know-how, náš obchodní průnik do těchto zemí nejenom z hlediska odběru ropy a plynu, ale po všech stránkách. To pro Českou republiku i v dobách, jako je tato krize, tato recese, může být velmi důležité. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance, jestli chce položit doplňující otázku. Nechce.
S další interpelací tedy vystoupí pan poslanec Václav Votava. Připraví se pan poslanec Jan Látka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pane premiére, na 28. schůzi, tj. v březnu minulého roku, jsem vás interpeloval ve věci příslibu finanční pomoci ve výši 1,2 miliardy korun na investiční akce obcí, které jsou v určitém okruhu od předpokládaného místa umístění amerického radaru. Váš první slib v této věci padl již v roce 2007. Oznámili jste brdským obcím, že jsou zanedbány. To jste poznal na jednání s nimi. Takto jste se vyjádřil: a proto je nutno jim tedy finančně pomoci. Výslovně jste uvedl, že peníze nesouvisí s radarem a že obce tuto částku dostanou i v případě, že zde radar postaven nebude. Starostům tehdy bylo uloženo, aby neprodleně vypracovali seznam potřebných akcí, a to v šibeničním termínu 48 hodin. Starostové tak učinili a někdy v polovině listopadu 2007 vláda odsouhlasila jednotlivé akce pro obce.
Ve své interpelaci v tom roce 2008 jsem řekl, že mi to ale připadá jakoby ve smyslu rčení: Když ptáčka lapají, také mu pěkně zpívají. Nebo také - slibem nezarmoutíš.
Jaký je stav dnes, skoro rok a půl od vašich slibů? Co se změnilo od doby, kdy jsem vás interpeloval? Podle mých informací obce obdržely ze slíbené miliardy a 200 milionů pouhopouhých 13 milionů, a to ještě na projektovou dokumentaci. Na nic jiného prostě peníze nedostaly. A tak si myslím, že to rčení nebylo tak daleko od věci. Možná že se bude hodit výmluva na ekonomickou krizi, možná bude snaha, aby všechno vyšumělo do ztracena, možná také, že radar už není až tak aktuální. Zaplaťpánbůh.
Já se tedy chci zeptat: Jak to tedy ve skutečnosti je, pane premiére, s plněním vašich slibů pomoci brdským obcí? A děkuji vám za odpověď.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Slovo má předseda vlády Mirek Topolánek. Prosím, pane premiére, ujměte se slova.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za dotaz. Já doufám, že nepatříte k těm, kteří se slzou v oku vzpomínají na dobu, kdy v tomto vojenském újezdu byly umístěny rakety SS s jadernými hlavicemi namířenými na evropská města, na sovětské rakety, které si tam totalitní moc tehdy vynutila, a na dobu, kdy jsme jásavě v prvních májích velebili nerozborné přátelství se Sovětským svazem na věčné časy. Já si myslím, že k nim nepatříte. Vaše otázka je legitimní a já se pokusím velmi krátce říci, ne tak v čem je problém, ale v čem je ten slib naplňován.
My jsme deklarovali celkový rámec finančních prostředků z veřejných zdrojů pro rozvoj Brdska v celkové výši 1,25 miliardy korun jako pomoc regionu, který je zanedbáván dlouhodobě, a to od té doby, kdy tam byl někdy před 150 nebo 100 lety zřízen vojenský prostor. Od roku 1926. Tak to není 100 let, ale o něco méně. Mám to tu dokonce napsáno. V rámci jedné miliardy je 250 milionů, které jsou určeny z rozpočtu Ministerstva financí k čerpání příspěvků obcím na kofinancování projektů. Takhle: 250 milionů je na příspěvky obcím, na kofinancování projektů a zpracování projektové dokumentace. Je to rozděleno na 150 a 100 milionů. Zbývajících 250 milionů je určeno pro napojení regionu na dálnici D5. Státní fond dopravní infrastruktury již připravil a je připraven realizovat projekt napojení Brdska v celkové výši 1,2 miliardy korun, kdy se jedná o osm úseků zkapacitnění silnic 1/19 a 1/20. To znamená, že ten projekt běží.
Vláda schválila celkem 46 prioritních projektů z 21 obcí. Typy projektů jsou: výstavba vodovodů, kanalizace, čističky, rekonstrukce základních škol, obecního úřadu, obecních bytů, zateplení budovy školy apod. Finanční prostředky na projekty budou čerpány z národních a evropských dotačních titulů, to znamená: strukturální fondy, operační programy a krajské ROPy. 50 % projektů by mělo být financováno z evropských dotačních titulů, konkrétně z operačního programu Životní prostředí, v celkové výši 728 milionů korun. 11 % by mělo být čerpáno z národních dotačních titulů. Upozorňuji, že jsou možná jediné, které se dají urychlit a ovlivnit. Zbytek by měl být čerpán z dotačních titulů příslušných krajů. Tady rozumíte tomu, že to je trochu ve vaší péči.
V roce 2008, máte pravdu, bylo čerpáno pouze 13 230 480,60 Kč, a to na projektovou dokumentaci, což je zhruba 13 % z vládou odsouhlasené dotace. Tyto prostředky jsou ze strany obcí čerpány na velmi nízké úrovni, což ale nevím, jestli je problém vlády. V současné době komise, o jejíž práci jsem informován, řeší uvolnění prostředků, které nebyly čerpány v roce 2008, na pořízení projektové dokumentace prioritních projektů a na kofinancování prioritních projektů v roce 2009 a možnosti kofinancování od evropských dotačních titulů.
My jsme nikdy neřekli, že ty peníze jsou nárokové. My jsme řekli, že obce musí samozřejmě standardním způsobem splnit všechny požadavky a že se mohou o tyto prostředky, pokud jdou ze strukturálních fondů, hlásit. Pokud to udělají, jistě budou mít šanci si na tyto peníze sáhnout, protože normálně by tu šanci měly podstatně nižší. Já nemám pocit, že bychom jakýmkoliv způsobem ten slib porušili. Ty peníze prostě jsou profinancovány, slib je plněn a je na oboustranné komunikaci, tzn. jak zástupců obcí, tak zástupců státu, aby realizovali projekty tak, jak vláda schválila. Vláda v této chvíli neovlivňuje rychlost čerpání těchto peněz. A to přece vy musíte vědět.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji panu předsedovi vlády a ptám se pana poslance, jestli chce ještě vystoupit a položit doplňující otázku. Ano, chce, prosím.
Poslanec Václav Votava: Ano. Děkuji. Pane premiére, já opravdu neroním slzu při vzpomínce na přítomnost sovětských vojsk v tomto regionu. Koneckonců, nepřeji si ani přítomnost amerických vojsk, aby bylo jasno.
***