(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v našem jednání, a to odpolední částí, kterou zahájíme bodem
217.
Ústní interpelace
Určeny jsou předsedovi vlády ČR a ostatním členům vlády. Za účasti ověřovatelů jsme dnes vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Mirka Topolánka či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády od 16 hodin do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.
Nyní dávám slovo poslanci Karlu Šplíchalovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Mirka Topolánka. Připraví se pan poslanec František Dědič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Šplíchal: Pane premiére, moje interpelace je o Ústavu pro studium totalitních režimů. Základní informace, které mám, znějí, že Ministerstvo financí vyčlenilo v roce 2008 zvláštní prostředky ve výši cca 20 mil. Kč, které byly na jaře převedeny Ústavu pro studium totalitních režimů, takže celkový rozpočet této státní instituce se blíží 200 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že zvláštní prostředky vyčleněné v roce 2008 měly sloužit k realizaci projektů, jejichž významná část se vůbec neuskutečnila, chtěl bych vědět, jak byly utraceny tyto prostředky a jak se s těmito penězi zachází. Jedná se o položky, na jejichž pokrytí byly určeny samozřejmě peníze daňových poplatníků a o kterých ústav předložil ministerstvu jejich položkový rozpočet, na jehož základě byly prostředky uvolněny. A to třeba byly akce jako výstava Diplomaté proti nacismu a komunismu - nebyla uskutečněna, nebyla uskutečněna výstava Represe politických odpůrců komunistického totalitního režimu, nebyla uskutečněna výstava Na frontě studené války, Československo 1948 až 1956, nebyla uskutečněna výstava Československá rozvědka v NATO ani soutěž O nejlepší diplomovou práci.
Chtěl bych opravdu vědět, zda byly prostředky na tyto konkrétní aktivity vyčleněné v roce 2008 asi neutraceny, vráceny do státního rozpočtu - nebo ne?
Současně bych chtěl vědět, jak je to s výstupy z oblasti dějin druhé světové války. To je druhý totalitní režim a ani jeden projekt týkající se zločinů nacismu nebyl jaksi plánován. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)
Tak jenom chci říci, že ve Spolkové republice Německo probíhá vyšetřování příslušníků bývalých Hitlerjugend, kteří ve Valašském Meziříčí zavraždili československé občany. Všiml si toho samozřejmě svědomitý Stanislav Motl.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Mirek Topolánek. Pane premiére, prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážené paní poslankyně, vážených zhruba dvacet poslanců, kteří jsou ochotni naslouchat mému vysvětlení panu poslanci Karlu Šplíchalovi, jehož si vážím, a myslím si, že pokud zůstane po mé vládě Ústav paměti národa, jako kdyby to byl jediný počin, tak jsme společně udělali kus práce, přestože vy jste hlasovali proti.
Chtěl bych říci, že každý ústav začíná, a tento se rodil obzvlášť těžce a pořád ještě není dořešeno umístění archivu a všechny problémy, které provázejí vznik této instituce, tak se velmi těžce plánují. To je první věc.
Ano, máte pravdu, že finanční prostředky vyčleněné pro rok 2008 byly 163 mil. Kč, byly navýšeny o částku 19 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy a v srpnu došlo k vyrovnání mezi kapitolami a byl tento rozpočet navýšen ještě o 1 milion 879 tisíc Kč. To znamená rozpočtové prostředky, s kterými hospodařila tato kapitola, a já budu říkat Ústavu paměti národa, protože mně se změna na Ústav pro studium totalitních režimů úplně nelíbí, byly 183 mil. 793 tisíc Kč. Tyto byly rozděleny podle rozpočtu na ústav a archiv, což bylo zhruba 92 mil. Kč pro ústav a zhruba 71 mil. Kč pro archiv. Rozpočet po těchto změnách byl nakonec 111 073 mil. Kč pro obě subkapitoly, čerpání bylo o něco nižší, a to v obou položkách, nicméně nevýznamně.
Běžné kapitálové výdaje i výdaje na platy odpovídají zhruba počtu lidí i činnosti, která je vykazována. Bylo zaměstnáno celkem 264 zaměstnanců z celkového počtu 273 systematizovaných pracovních míst, z toho ústav 134 a archiv 130 zaměstnanců. Na rok 2009 byl rozpočet schválen o něco málo vyšší, zhruba o 13 mil. Kč, a z toho bylo zhruba 97 mil. Kč na ústav a cca 80 mil. Kč na archiv.
Co z těchto peněz, kromě toho, že se etabloval ústav jako takový, v aktivitách bylo vlastně placeno. Byly to dvě mezinárodní konference, které se jmenovaly "Bezpečnostní aparát, propaganda a pražské jaro" a "Aktivity NKVD, KGB a jejich spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy", byla to dvě mezinárodní sympozia - "70. výročí podpisu Mnichovské dohody", "Paměť národa", to bylo to druhé, a jeden mezinárodní seminář - "Proces vyrovnávání se s totalitní minulostí zemí střední a jihovýchodní Evropy".
Vyšly čtyři revue Paměť a dějiny a samozřejmě osm publikací, to byly "Oběti okupace", "Živá pochodeň na Stadionu desetiletí", "Systém sjednocené evidence poznatků o nepříteli", "Jeden ze zapomenutých mužů" o plukovníkovi letectva Petru Urubovi, "Žádáme trest smrti" o Miladě Horákové, "Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice", "Demagogie o službách strany" o Václavu Kopeckém, sborník ze sympozia o Mnichovu a další a další.
V rámci různých zákonných úkolů proběhlo osm výstav - Osudy našich sousedů, Aby se to už neopakovalo, A přijely tanky, Oběti okupace 1968, 1968 - Naděje, nebo boj o moc?, Za vaši a naši svobodu, Mnichovská zrada, 21. srpen 1968 ve fotografii, Spolupráce StB s KGB, Tváře moci. Bylo jich osm.
Ústav samozřejmě pořádá nejrůznější odborné přednášky a semináře, které se týkají dané problematiky. V červnu se organizoval festival Film a dějiny 2008, 1968 - zmařené naděje. Byly podepsány dohody, nebudu je jmenovat, navázány spolupráce, spuštěn pamětnický digitální archiv a otevřena nová knihovna Jána Langoše.
Já chci říct, že vaše otázka je naprosto legitimní. Ústav procházel celou řadou dětských bolestí, personálně se stabilizuje, prošel vlastně i malou krizí poté, co možná neobratně unikly některé informace, jejichž pravdivost se sice potvrdila, nicméně i uvnitř tohoto ústavu došlo k velké diskusi, jaké informace a jak a v jakých situacích uvolňovat, tak aby ústav plnil svoji roli, a to je působit jako zdroj informací pro nejrůznější výzkumné historické instituce nebo ústavy, které se zabývají historií této země.
Mám pocit, že tyto peníze byly vynaloženy správně.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, jestli chce položit předsedovi vlády doplňující otázku nebo otázky. Ano, chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***