(12.40 hodin)
(pokračuje Bratský)

Obvykle ve světě to je něco, co odpovídá zhruba 20 až 25 létům, za která se vrátí cena za byt, a potom další roky ten, kdo takový byt postaví, může mírně vydělávat. U nás za stávajících podmínek regulace nájemného to je prostě nesplnitelné. Proto se vůbec nestaví nájemní byty. To je ten hlavní problém.

Další věc. Co je to sociální bydlení? Jakékoliv sociální příplatky, jakékoliv sociální programy chcete zařídit, tak je můžete zařídit jenom pro ty, kterých se to týká. Ale proboha, těch lidí, kteří bydlí na černém trhu a platí mnohem více právě proto, že kvůli tomu, co vy držíte jako svoji modlu, regulaci nájemného, nezískají byty a musí platit ještě víc, pro ty žádné takové regulace platné nebudou.

Je třeba samozřejmě proto připravit celý komplex opatření, jak o něm mluvil pan ministr Svoboda. Náš klub se k tomu hlásí.

Úplně na závěr. Já nechci tu debatu prodlužovat. Jenom bych zdůvodnil, nebo zopakoval poslední větu ze stanoviska vlády k tomuto návrhu: Zrušením stávajícího mechanismu jednostranného zvýšení nájemného a jeho nahrazení mechanismem uvedeným v § 6 předloženého návrhu zákona by došlo ke zhoršení situace a pozice České republiky při řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci stížnosti vlastníků domů a bytů na regulaci nájemného. A to prosím v dnešní době, kdy chystáme různé ekonomické balíčky na základě evropských soudů, kde jsou napadeny nájemní vztahy od majitelů bytů, kdy vládu čekají možná miliardové částky v prohraných sporech, tak jak se to stalo například v Polsku, si tohle prostě naše země nemůže dovolit.

Proto v podrobné diskusi jménem klubu Občanské demokratické strany podám návrh na zrušení, respektive na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ale vysloužil jste si, pane poslanče, dvě rychlé reakce. S tou první se hlásil pan poslanec Babor a s druhou pan poslanec Opálka. Nejdřív pan poslanec Babor.

 

Poslanec Jan Babor: Děkuji za slovo. Já jen krátce reaguji na pana kolegu Bratského. Vždyť přece on musí vědět, že regulované nájemné neplatí pro nové byty, tam je naprosto volná tvorba cen nájemného, takže nevím, proč tady zdůvodňuje, že investoři nestaví nové nájemní byty, že jsou regulovány. Vždyť to vůbec přece není pravda. (Potlesk poslance Šplíchala.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Opálka další reakce.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo, polovinu toho už pan zpravodaj řekl. Druhá polovina je, že bych chtěl upozornit pana kolegu Bratského prostřednictvím předsedajícího, že soud ve Štrasburku z těch 5630 případů vybral pouze čtyři a dva už to vzdali. Neustále se strašíme něčím, ale já chci upozornit na to, že náš návrh nájemné nezmrazuje, čili nejde do toho druhého extrému, jak zde říkal pan ministr, a že je to také jeden z prostředků, jak pomoci v současné krizi zachovat možnost platit nájemné pro ty, kteří se dostávají do složité situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme pokračovat řádně. Paní poslankyně Horníková je další řádně přihlášená. Prosím, má čas neomezený.

 

Poslankyně Zdeňka Horníková: Hezké dopoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila k tisku 631. Než zapomenu, co vlastně přicházím skutečně navrhnout k hlasování, tak za prvé se přikláním a přidávám ke svému předřečníkovi kolegovi Bratskému a navrhuji zamítnutí. Pokud by neprošlo zamítnutí, pak navrhuji vrácení k přepracování. A pokud by se ani toto nestalo, pak navrhuji prodloužení projednání tohoto tisku o 60 dnů.

A teď bych si dovolila ve svém vystoupení tyto své návrhy zdůvodnit. Padla zde řada věcí, které jsou vyloženě koncepční a já bych k nim také chtěla pár slovo říci. Děkuji panu ministrovi za ta slova, která zde dnes zazněla.

Ale na začátku bych jenom pár důvodů, proč navrhuji zamítnutí, respektive posléze návrh na přepracování. Tento návrh, tak jak nám byl předložen, byl vládou zamítnut. A pokud jsme si podrobně a pozorně pročetli proč, tak také zjistíme, že jedním z důvodů byla nekoncepčnost návrhu, která v návaznosti na úpravy problematiky již stávajících právních vztahů, především se tak jedná o problematiku smluv, kde byla poskytnuta dotace ve vazbě na smlouvy o nájmu z bytů, takže tady upozorňuji na jistou nekoncepčnost a problém u nájemních smluv, kde byly poskytnuty dotace.

Další důvod, proč si myslím, že bychom se nad tímto návrhem měli minimálně znovu zamyslet, a tedy předkladatel, až ho bude přepracovávat, je otázka bytových družstev. Už se tady zmiňoval i pan ministr a já se k bytovým družstvům ještě vrátím a připomenu i tisk, který v tuto chvílí je, naší terminologií řečeno, zaparkován. Já bych si dovolila jenom citovat část, která se týká bytových družstev.

Pokud jde o vymezení bytů, které by podléhaly právní úpravě věcně usměrňovaného nájemného, nutno zdůraznit, že návrhem by byla zavedena regulace pro všechna bytová družstva, a to i v případech, v nichž v současné době regulace neexistuje nebo je nájemné v těchto bytech již upraveno jiným právním předpisem. V důsledku navrhované úpravy by došlo k paradoxní situaci rozšíření počtu stávajících do režimu regulace, zatímco snahou musí být postupné snižování jakýchkoliv neúměrně regulačních zásahů. Takže stručně a zjednodušeně řečeno, dopad tohoto zákona na bytová družstva znamená zavedení regulace.

Dále bych se chtěla zastavit u jedné částky. Všichni jste asi zaznamenali částku, kterou paní kolegyně použila, a to je částka 32 korun na metr čtvereční, kterou paní kolegyně tady popsala jako částku, která je dostačující pro pronajímatele domů. Mě by docela zajímalo, odkud paní kolegyně a paní předkladatelka tuto částku vzala, protože statistické údaje, které mám k dispozici já, hovoří o částce úplně jiné. Pokud se chceme bavit o částce, která postačí k tomu, aby byla dosažena hodnota reprodukční, to znamená musí to být částka, která stačí na pokrytí nákladů s provozem a údržbou nájemního bytu, a podle mých informací tato částka činí 45 korun. Takže další konkrétní věc.

Dále bych se zde chtěla zmínit, a už to bylo tady i zmíněno, a to je stávající zákon č. 107 z roku 2006. Pan zpravodaj tady velmi dobře zmínil, že zákon vznikl jako nutná právní norma po zrušené vyhlášce 176 Ústavním soudem. A tento zákon vlastně říká, že v roce 2010 končí období deregulace a měli bychom se dostat do stadia, kdy regulace skončila. Já ale musím konstatovat, že tento zákon, který právě projednáváme, v sobě obsahuje taková ustanovení, která vedou k nemožnosti ukončení regulace ve vztahu k zákonu 107.

To jsou důvody, které mě jednoznačně vedou k zamítnutí, případně k návrhu na vrácení k přepracování.

Byl zde zmíněn také Evropský soud pro lidská práva a já v tuto chvíli musím nesouhlasit, a teď se nesmírně omlouvám, zapomněla jsem slovo předřečníka, ale myslím, že ta problematika je jasná. Jsou to stížnosti vlastníků domů a bytů do Štrasburku na stav, který je v České republice. Je to stížnost na probíhající regulaci a je to stížnost na nejasnou úpravu pravidel mezi vlastníky a nájemníky, což je věc občanského zákoníku. Já bych tady chtěla připomenout, že není pravdou, že byli vybráni čtyři stěžovatelé, protože jich není víc. Těch stěžovatelů je několik set.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP