(10.10 hodin)
(pokračuje Kasal)
Můžeme přistoupit k další odpovědi na interpelaci, což je odpověď ministra financí Miroslava Kalouska na interpelaci poslance a místopředsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka ve věci zodpovězení otázek týkajících se plnění závazků stanovených kupujícímu v roce 2004 v rámci privatizace majetkové účasti státu v OKD, akciová společnost. Je to sněmovní tisk 725. Otevírám rozpravu a hovořit bude místopředseda Sněmovny Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem rád, poslanci, že se můžete vlastně soustředit na stejné téma, jako bylo to, o kterém jsme mluvili nyní, protože téma mé písemné interpelace na pana ministra Kalouska bylo velice podobné tomu, které tady zvedla paní poslankyně Halíková. Já bych si dovolil také reagovat na tuto interpelaci, nebo že jsem si vyžádal tuto odpověď proto, protože jsem podobně jako pravděpodobně paní poslankyně Halíková nespokojen s odpovědí pana ministra Kalouska, a pokusím se říci důvody toho, proč si myslím, že odpověď je nedostatečná, a dokonce ani neslibuje, že bychom v nějaké dohledné dobře zřejmě s panem ministrem Kalouskem našli společnou řeč.
Já jsem rád, že se tady dnes mluví o nájemních bytech OKD, protože je to poměrně velmi vážný sociální problém v Moravskoslezském regionu. Myslím si, že se netýká jenom ministra Kalouska, myslím si, že stejně tak by se o něj měl zajímat také například sociální ministr Petr Nečas, protože to je 45 tisíc bytů a v nich je určitě více než 100 tis. obyvatel Moravskoslezského kraje. Je to samozřejmě velmi vážný sociální problém, protože úroveň nejistoty, kterou tato situace vyvolává, je značná. A vy možná, kteří nejste z tohoto kraje, tak jenom připomenu, že dokonce vzniklo celé hnutí nájemníků bytů OKD, které se snaží, dokonce podalo žalobu za utajování informací na Ministerstvo financí, to znamená, že to je spojeno s dalšími, dokonce i právními kroky a je to problém, který pravděpodobně, pokud vláda se k němu nepostaví jinak než dosud, tak samozřejmě nejen nezmizí, ale bude se podílet na vytváření sociální nejistoty a neklidu v situaci nastupující krize, která v Moravskoslezském kraji samozřejmě už dnes se prosazuje možná výrazněji, protože úroveň nezaměstnanosti poměrně rychle stoupá. Každý týden se dozvídáme o nových stovkách lidí, kteří přicházejí o práci. A když si představíte, že se k tomu přidává i tato nejistota bydlení, tak je to samozřejmě nesmírně vážný problém.
A teď mi dovolte k interpelaci samotné, kde bych rád vysvětlil, v čem je pro mě nedostatečná odpověď pana ministra. Já bych jenom k historii bytů OKD připomněl velmi málo, protože leccos už tady bylo řečeno. Jenom připomenu, že začátek historie já vidím také v roce 1990, kdy ministr hospodářství Vladimír Dlouhý rozhodl, bylo to rozhodnutí č. 208 z roku 1990, o tom, že do nově vzniklé akciové společnosti byl vložen také majetek tehdy zrušovaného státního podniku včetně bytového fondu tvořeného oněmi předmětnými byty. Mluvíme tedy zhruba asi o 45 tisících bytů. Je to velmi zajímavé, už to rozhodnutí tehdy, protože já připomínám v této souvislosti, že v obdobném případu při privatizaci bytů v severočeském hnědouhelném revíru vláda postupovala odlišně než v případě ostravsko-karvinských OKD. Ale tehdy v případě severočeského hnědouhelného revíru byl majetek vyňat a nebyl vložen do nově vzniklé Mostecké uhelné společnosti.
Takže já jenom říkám, samotný problém představuje už to rozhodnutí z roku 1990, které je prapůvod problémů, protože došlo k poměrně velmi problematickému kroku - vložení bytů s tím, že to jsou něco jako byty zaměstnanců, něco jako podnikové byty. S touto argumentací podle mě nepříliš přesvědčivou to bylo vloženo do nové společnosti.
Pak se tady dneska už mluvilo o druhém zásadním rozhodnutí - stát se v roce 2004, to bylo usnesení č. 264 z března roku 2004, bylo rozhodnuto o privatizaci majetkové účasti státu ve společnosti OKD, což byl člen koncernu KARBON INVEST, a majetková účast státu, která byla v držení Fondu národního majetku - došlo k přímému prodeji vybranému nabyvateli, společnosti KARBON INVEST. Procentní podíl prodávaných akcií činil zhruba 46 %. Já to tady říkám jenom proto, abych na to mohl navázat tím, že po vydání tohoto rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu uložil místopředseda vlády a ministr financí Sobotka dopisem ze dne 2. dubna Fondu národního majetku z důvodu zabezpečení nakládání s bytovým fondem společnosti postupem, který se odrazil v jeho znaleckém ocenění, aby Fond národního majetku do konečné verze smlouvy o koupi akcií doplnil závazky kupujícího týkající se bytového fondu. Takže součástí smlouvy byly závazky kupujícího týkající se bytového fondu.
Pro mě je to osobně velmi důležitá věc, protože my jsme tehdy tady - poslanci - jednali, myslím z různých politických stran, jsme jednali právě proto, že jsme upozorňovali ministry vlády na to, že je třeba chránit nájemníky, a proto tehdy se jednalo o podmínkách, kterými se nabyvatel musí zavázat, že bude respektovat práva nájemníků, aby práva nájemníků se prostě posílila. A tehdy byla dohoda na tom a součástí smlouvy se staly závazky, že kupující se zavazuje, že po dobu trvání doby omezení do 1. 5. 2009, bylo to stanoveno na pět let, zajistí, že OKD:
1. bude spravovat a udržovat bytový fond ve vlastnictví OKD;
2. veškeré výnosy z bytového hospodářství budou použity na úhradu výdajů spojených s bytovým hospodářstvím, takže veškeré výnosy se investují do správy bytového fondu;
3. nepřevede bytové domy, příp. bytové jednotky, na třetí osobu;
4. po uplynutí trvání doby omezení, po uplynutí doby pěti let, to znamená do roku 2009, bez jakéhokoliv časového omezení se kupující zavazuje v případech převodu bytových jednotek přednostně nabízet tyto bytové jednotky současným nájemcům.
Toto zjednodušeně jsou ty body - nečetl jsem to úplně přesně, abych vás nevyčerpal - které byly součástí smlouvy. A to, s čím jsem se obrátil na pana ministra, to bylo, že já jsem jednak požadoval po panu ministrovi, aby podmínky byly zveřejněny, protože ti nájemci přeci mají právo vidět smlouvu, vidět přesný text podmínek, a jakým způsobem jsou chráněna jejich práva. A druhá věc, ptal jsem se, jak ministerstvo, jak vláda kontroluje dodržování těchto podmínek, ke kterým se nabyvatel zavázal. A to je vlastně hlavní předmět interpelace.
To, co já kritizuji, je, že já pokládám za naprosto neospravedlnitelné, že celá smlouva a všechny podmínky nejsou veřejně dostupné. To jsou přece věci, které se bezprostředně týkají těchto občanů. Tato smlouva nebyla činěna za jejich zády tak, aby oni o tom nevěděli. Když pan ministr Kalousek říká, že to nemůže sdělit, že to je zájem současného vlastníka, že nechce, aby se to sdělilo, tak je to podle mě neargumentovatelné. Buď v této zemi platí Ústava a Listina základních práv a svobod, ve které se jasně deklaruje právo na informace, a potom samozřejmě příslušný zákon o svobodném přístupu k informacím, a pak prostě vláda nemůže si dovolit v takovéto situaci říci, že něco nemůže sdělit veřejnosti, i když se to veřejnosti bezprostředně, a dokonce životně týká. Jsou to podmínky a závazky, které vůči nim mám vlastník bytového fondu. Já v tomto vidím něco, co je nepřijatelné, a chápu, že nájemníci se obrátili, nebo dokonce žalují v této chvíli vládu za to, že tyto informace jim není ochotna poskytnout. A já jsem přesvědčen, že to je spor, ve kterém doufám, že soud jim dá za pravdu, protože není žádný důvod a žádný argument, který by ospravedlnil tajení těchto informací.
Připadá mi, že to je podobná situace, jakou jsme tady měli v kauze Nomura, pokud si vzpomínáte na tu historii, kdy šlo o vypořádání s Nomurou, kde se vláda vypořádala nějakými třemi čtyřmi miliardami z veřejných peněz, aniž by nám řekla podmínky, za kterých se vyrovnání dělo. Stále si myslím, že to bylo porušení zákona a že to je porušení ústavy. A tady je to znova! Pro tuto vládu je to pravděpodobně něco, co je standardem, že nerespektuje tak základní principy, jako je právo veřejnosti na přístup k informacím, dokonce když se to týká zacházení s veřejnými prostředky. Rozumíte, to přece je naprosto neospravedlnitelné!
Chtěl jsem po panu ministrovi, aby byly zveřejněny přesné podmínky smlouvy, její text a aby ti, kterých se to týká, měli právo vědět, jak podmínky jsou stanoveny a jaké podmínky vlastně se mají vyžadovat a jaké musí vlastník dodržovat.
***