(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, interpelace zazněla a to je všechno, co tady uslyšíme.
Další interpelace je interpelace poslance Jiřího Petrů taky na Petra Nečase ve věci dopadu změn zákona o nemocenském pojištění na osoby se zdravotním pojištěním. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, v poslední době jsem navštívil pracovně několik chráněných dílen v regionu. Při jednání s jejich vedeními jsem byl upozorněn na problém, který může vést k dalšímu uzavírání těchto chráněných dílen. Tímto problémem je skutečnost, že chráněné dílny zaměstnávají osoby zdravotně postižené, které jsou poměrně často ve stavu nemocných a nemocnost zaměstnanců dosahuje z pochopitelných důvodů až 50 %, mnohdy i více. Vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, pracovním schopnostem a od toho se odvíjejícím pracovním výkonům nejsou chráněná pracoviště schopna zajistit svůj chod bez příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaného chráněným dílnám dle stávajícího znění zákona o zaměstnanosti. Z důvodu změny v legislativní úpravě zákona o nemocenském pojištění však musí chráněné dílny od 1. ledna 2009 zaměstnancům hradit navíc prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. I když zaměstnavatel má po dobu pracovní neschopnosti těchto zaměstnanců určitou úlevu na odvodech zdravotního pojištění, bude pro mnohé chráněné dílny dále tento stav v delším časovém horizontu neudržitelný. Dá se oprávněně předpokládat, že v chráněných dílnách po celé České republice bude docházet postupně k propouštění zdravotně postižených, a tedy těžce uplatnitelných zaměstnanců.
Vážený pane ministře, žádám vás o jasné stanovisko, zda připravuje vaše ministerstvo opatření k tomuto problému a konkrétně jaká. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bylo přečteno. Další interpelace je interpelace pana poslance Petra Červenky na ministra Martina Bursíka, takže ho prosím, aby přednesl svou interpelaci ve věci energetické bezpečnosti státu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Červenka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, v říjnu roku 2007 jsem se na vás obrátil s písemnou interpelací, v níž jsem upozornil, že - cituji - od roku 2003 roste razantně spotřeba elektrické energie a očekává se její nárůst do roku 2020 o 26 %. Při nedostatku uhelných zásob bude proto v roce 2020 nepokryta její spotřeba ve výši 60 terrawatthodin ročně. Dovážet není odkud a úspory z efektivní průmyslové výroby budou nejvýše 20 %. Obnovitelné zdroje musejí proto pokrýt výrobu 40 terrawatthodin elektřiny. Elektřina vyrobená z biomasy pokryje 3 až 4,5 %, z vody 0,6, z větru 0,8 až 2,2 neboli celkem asi kolem 7 % terrawatthodin.
Moje upozornění a dotazy směřovaly k plnění energetické koncepce státu z roku 1994 a ekologickým limitům. Ve vaší odpovědi jste mě ubezpečil, že do roku 2020 nedojde k dramatickým výpadkům energetických zdrojů či nedostatku elektrické energie. Připustil jste složitější situaci v teplárenství.
Vážený pane ministře, jak po závěru tzv. Pačesovy komise nahlížíte na zajištění zdrojů jak v energetice, tak v teplárenství po roce 2015, resp. jak vnímáte zajištění energetické bezpečnosti v našem státě v budoucnosti? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Poprosím pana ministra, aby se chopil odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji vám za tento dotaz. Já musím v úvodu říci, že zdaleka se necítím být kvalifikovaný na to, abych z pozice ministra životního prostředí či místopředsedy vlády na tomto místě formulovat projekt scénáře vývoje spotřeby elektřiny nebo energie. Je důležité připomenout, že pokud jde o elektřinu, výrobu elektřiny a obchodování s ní, jsme na liberalizovaném trhu a role státu v energetice se významným způsobem změnila od doby centrálně řízené ekonomiky, nebo dokonce od doby, kdy jsme tady měli přirozené monopoly v elektrárenství. Elektřina je zboží jako každé jiné a od doby, kdy o tom rozhodl evropský soud, tak existuje konkurence ve výrobě a v obchodování, a tudíž je na investičních záměrech jednotlivých aktérů, společností, které se na trhu pohybují, s jakými tyto společnosti přijdou strategickými záměry a investicemi.
K tomu je potřebné říci, že výroba energie je úzce spjata s ochranou životního prostředí a s ochranou klimatu, a proto v řadě zemí i v Evropské unii se vlastně ty koncepce zpracovávají, provazují se navzájem. Není náhodou, že v prosinci Evropský parlament schválil klimaticko-energetický balíček, ve kterém řeší tyto dvě tematiky společně. Součástí klimaticko-energetického balíčku jsou poprvé historicky vlastně pevně závazné cíle jednotlivých členských států při snižování emisí skleníkových plynů, ale také podílů obnovitelných zdrojů energie, takže např. ten balíček České republice dává za povinnost výrobu podílu 13 % energie z obnovitelných zdrojů na domácí spotřebě energie, což je více než dvojnásobek oproti současnému stavu.
Já myslím, že hodně napoví, jak se bude vyvíjet trh s uhlíkem. Víte, že od roku 2013 podle tohoto přijatého balíčku začnou v systému emisního obchodování aukce a společnosti budou mít povinnost nakupovat povolenky v aukcích, nebudou je dostávat zdarma tak jako nyní podle národních alokačních plánů a očekává se, že cena uhlíku na konto toho poroste. V roce 2013 začnou aukce v Evropě, v roce 2015 bychom si přáli, aby už se ten trh s uhlíkem rozšířil na země OECD. V květnu se předpokládá, že bude americkému Kongresu předložen cap and trade systém, což je v podstatě analogický systém emisního obchodování.
Hovořím o tom proto, že tyto informace, tenhle tržní instrument asi dominantně určí, kterým směrem půjdou investice ve výrobě elektřiny a tepla. Cena uhlíku bude podle všeho rozhodující. My se snažíme jako Ministerstvo životního prostředí výrazně posílit a využít finanční prostředky jak z operačního programu Životní prostředí, tak z odprodeje přebytků emisních povolenek a na investice v oblasti energetických úspor. Tam skutečně vidíme největší potenciál v České republice jak na straně spotřeby v domácnostech, ve veřejných budovách, tak se snažíme i působit na největší výrobce energie, aby při modernizaci stávajícího parku elektráren a při retrofitech elektráren, při výstavbě nových, instalovali technologie, které mají co nejvyšší energetickou účinnost, aby tím pádem došlo k úsporám.
Já myslím, že je důležité uvědomit si jednu věc. Celá řada příkladů z ekonomik z Evropy nám ukazuje, že je možné odpoutat růst HDP od růstu spotřeby energie, a je řada příkladů, kde ty země dosáhly růstu a výrazného ekonomického růstu při současné buď stabilní spotřebě energie, anebo dokonce při snižování. A ta spotřeba energie nás eminentně zajímá, protože tomu jsou přímo úměrné emise CO2 jako hlavního skleníkového plynu a dalších znečišťujících látek. (Předsedající: Čas!)
Takže já si myslím, že ta dominance půjde na energetické úspory, využití obnovitelných zdrojů energie, diverzifikaci dodávek plynu, a není to tak, že bychom v jakýchkoli těch scénářích viděli jako nezbytné prolamovat územně ekologické limity těžby uhlí, jestli jsem správně pochopil tu linku vaší interpelace. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane poslanče, budete se ještě dotazovat? Budete.
***