(15.40 hodin)
(pokračuje Bursík)
Problém je v tom, že toto ustanovení poté vlastně neumožňuje diferencovanou péči, diferencovaný management podle toho, o jak cenná, o jaká území se jedná. Čili my jsme toto zrušili a zároveň jsme vymezili na území Národního parku Šumava celkem 18 % území jako území, které je bezzásahové, které ponecháváme přirozenému vývoji.
Je důležité říci, že toto území my velmi intenzivně chráníme a chráníme jeho styk a kontakt s těmi lesy, které nejsou pod tímto režimem. Na Šumavě je úplně největší intenzita feromonových lapačů, kterou můžete v České republice nalézt. Jestli se nemýlím, tak je tam více nežli 115 tisíc feromonových lapačů s tím, že zároveň tam aplikujeme speciální houbu jako vlastně přirozený prostředek pro potlačení populace kůrovce, kde se vlastně pokusná aplikace ukázala jako velmi účinná.
Mám-li to shrnout, tak je potřebné říci, že lesy v Národním parku Šumava nejsou hospodářské lesy. Kůrovec patří do vývojových stadií horských smrčin. Byl tam historicky. Už Karel Klostermann popisuje kůrovcové kalamity, kdy vlastně přicházeli lesníci a přicházeli pracovníci z oblastí mimo Šumavu na Šumavu, aby zasahovali a aby tam konali. My jsme měli v podstatě… (Předsedající upozorňuje na čas.) Buď jsme mohli zasáhnout a kácet, a pak bychom sledovali to, co jsme pozorovali - jenom dokončím myšlenku, jestli dovolíte, pane místopředsedo - my jsme totiž zjistili, že tam, kde se plošně zasahovalo proti kůrovci asanací, to znamená plošným kácením, tak poté v návaznosti na tyto lokality, na ty holoseče, lesy jsou daleko citlivější a jsou daleko náchylnější k navazující další kalamitě větrné či jiné. Proto jsme se k tomuto rozhodli a jsme v tomto naprosto ve shodě Ministerstvo životního prostředí a správa národního parku. A věřte, že činíme vše pro to, abychom udrželi rozsah kůrovce v rozsahu, který bude na vymezených územích těch nejcennějších horských smrčin, aby nám to neexpandovalo dále do soukromých lesů nebo do lesů ve vlastnictví obcí. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane poslanče, můžete ještě doplnit.
Poslanec Jan Látka: Pane ministře, já s vámi vůbec nesouhlasím, hlavně s vaším podáním, že to tady bylo vždycky. Víte, ve středověku se téměř nekoupali. Já když jsem byl malý kluk, tak jsme měli doma jednu plechovou vanu. Jednou za týden ji vytáhli ven, vykoupali jsme se. Dneska se koupu dvakrát denně, také se nevracím k tomu, že tedy ve středověku se nekoupali. Asi by se to tady kolegům nelíbilo.
Víte, já jsem s lesáky, s odborníky hovořil. Na semináři, který jsem zmiňoval, byli i odborníci z univerzity, a vámi zmiňovaná houba není až zas takový zázrak. Nám se zdá, že vy prostě máte toho kůrovce a to, že ho necháte působit, jako takovou určitou modlu. Zkuste se vrátit ještě k tomu před měsícem, možná 14 dny. Také jste byl proti jádru - a dnes už vás slyším, že se pomalu začínáte smiřovat. Já jediné, co vidím, že se pokusím někoho vlivného z ODS přesvědčit, aby byl také proti lýkožroutovi. Možná když to projde koaličním kolečkem, tak zjistíte, že bude dobré ho vymýtit a nepoškozovat i lesy sousedící s Národním parkem Šumava. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím ještě pana ministra, jestli chce reagovat. Má ještě dvě minuty k dispozici.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane kolego, o jednu věc bych vás rád poprosil. Téma horských smrčin a managementu v nejcennějších územích národního parku, to není téma, které je politické. To je téma, které se týká profesionálního managementu, profesionálního řízení národního parku. Prosím pěkně, netahejte do toho politiku a nepoužívejte tady ČSSD, ODS a jiné, protože tohle je věc, která je vysoce expertní.
My tam vedeme dialog s obcemi. Máme připraven koncept rozvoje šumavského národního parku. Děláme tam celou řadu opatření počínaje otevřením národního parku pro návštěvníky, vytvářením nových vlastně atraktivních aktivit na území národního parku, možností přenocování. Vyjednal jsem s bavorským ministrem životního prostředí otevření hraničních přechodů, včetně hraničního přechodu Modrý sloup, kde to vyjednávání trvá 17 roků. Máme tam projekty, kde chceme využít prostředků z evropských fondů pro odpadové hospodářství. Máme tam projekty, kde chceme podpořit výstavbu peletáren proto, aby se vytápělo biomasou, máme i představu, kde můžeme umožnit další rozvoj lyžování, a naopak představu, kde to možné není a tak dále.
A pořád se nám sem vrací téma kůrovce, které je vysoce politizováno. Vy vlastně v této interpelaci jste předvedl právě to, čemu my se velmi bráníme a kde chceme vést o tomto diskusi naprosto věcnou. Ten vzkaz, který jsem vám zde chtěl říci, je ten, že když jsem nastoupil na ministerstvo, tak jsem velmi podrobně analyzoval a nechal jsem si vysvětlit, nechal jsem se provést jako člověk, který je vystudovaný ekolog, nechal jsem si předvést lokality, jaké jsou tam trendy, opatření, která máme pro udržení (upozornění na čas) důsledků lýkovce ve vymezeném území. A rozhodli jsme se v souladu s rozhodnutím správy národního parku. Tak bych pěkně prosil, netahejte do toho politiku. Jsem ochoten s vámi o tom diskutovat věcně. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla tato interpelace pana poslance Látky. Tu ukončím. Musíme se pustit do další.
Pan poslanec Ladislav Šincl bude interpelovat Petra Nečase ve věci diskriminace důchodců. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane nepřítomný ministře, nedávno se na mne obrátili dva občané, starobní důchodci, kteří uvěřili vašim politickým prohlášením o aktivní podpoře v podnikání a chtěli si trochu přilepšit legálním podnikáním. U příslušné sociální správy byli tito občané přihlášení 21. 11. 2008 s tím, že svou činnost budou vykonávat jako činnost vedlejší. Při své činnosti měli tito lidé za rok 2008 v měsíci prosinci jen jeden příjem. Svým příjmem nikdo z nich nepřekročil takzvané rozhodné číslo, 51 744 korun pro rok 2008, které je vypočítáno jako polovina rozdílu mezi příjmy z činnosti a výdaji souvisejícími s příjmy podle § 7 zákona č. 586. Podobné příjmy očekávají i v roce 2009. Po podání takzvaného přehledu o příjmech a výdajích i přesto, že nepřekročili dané číslo, těmto OSVČ byl vyměřen nemalý doplatek na sociálním pojištění za rok 2008 - logicky měl být nulový - a stanoveny nesmyslné měsíční zálohy na rok 2009, které dosahují téměř poloviny jejich důchodu. To znamená jsou nuceni měsíčně odvádět velkou část svého starobního důchodu zpět státu a čekat, zdali se mu náhodou nepodaří mít nějaký příjem ze své nové podnikatelské činnosti. Toto bohužel bylo způsobeno nesmyslným systémem, který se v praxi na příslušné sociální správě aplikuje, na rozdíl od praxe na finančním úřadu a na příslušné zdravotní pojišťovně. Přes deklarovanou podporu státní správy o podpoře v podnikání nastavený systém tyto starobní důchodce naopak trestá a neoprávněně je diskriminuje. Postihuje je za jejich snahu nezahálet a trochu si ke starobnímu důchodu legálně přilepšit. A doslova je odrazuje od této činnosti.
Mám tedy tuto otázku. Myslíte si, že toto je v pořádku?
Doplnění. Podrobně jsem s tímto problémem seznámil ředitele příslušného správy sociálního zabezpečení, ale bohužel jsem si nezasloužil dodnes odpověď, a tak se obracím na vás.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím další interpelaci. Protože pan ministr Nečas zde tedy není, přednese paní poslankyně Vlasta Bohdalová interpelaci na ministra Ondřeje Lišku. Tématem je Dobrá škola. Prosím paní poslankyni Bohdalovou.
***