(18.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Nicméně by celé 2000 korun nebyly vypláceny jako hotovostní plnění, ale v jiné podobě. Čili tím by bylo garantováno, že prostředky by zůstaly zachovány v systému, a přitom bychom dosáhli celé řady pozitivních kroků, jak jsem již řekl, například snadnějšího přístupu k příspěvku na péči u rodin s těžce nemocnými dětmi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ještě v rámci rozpravy pan zpravodaj. (Přeje si vystoupit až po ukončení rozpravy.) Dobře, takže pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zdali chce využít ještě právo pro závěrečné slovo. Není tomu tak, takže prosím pana zpravodaje, aby shrnul rozpravu a uvedl náměty pro hlasování.
Poslanec Jiří Petrů: Vážené kolegyně, kolegové, v rozpravě celkem vystoupilo šest pánů kolegů a kolegyň, padly čtyři návrhy, a sice: paní kolegyně Levá navrhla propustit tento návrh změny zákona do druhého čtení a prodloužit lhůtu o 20 dní, následně poslanec - tedy já, jsem navrhl vrátit zákon k dopracování. Tento návrh byl podpořen následně kolegyní Mazuchovou. A třetí návrh je návrh kolegy Škromacha propustit návrh zákona do druhého čtení s prodloužením termínu projednávání o 30 dnů.
Navrhoval bych tedy, abychom nejdříve hlasovali o návrhu poslance Petrů a Mazuchové, následně o návrhu kolegy Škromacha, a pokud by nebyl tento schválen, tak o návrhu kolegyně Levé. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: S tím postupem samozřejmě souhlasím. Potom bychom se věnovali, tak jak je naší povinností, přikázáním výborům k projednání.
Dámy a pánové, souhlasíte-li, budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahájil jsem hlasování, které má pořadové číslo 29. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo, hlasovalo 157 poslanců, pro bylo 67, proti 78. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní rozhodneme o prodloužení lhůty pro projednání. Pan ministr vyslovil souhlas s prodloužením o 30 dnů, takže je to hlasovatelné.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať to dá najevo v hlasování pořadové číslo 30, které jsem zahájil, tím, že zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo, hlasovalo 158 poslanců, pro bylo 153, proti 3. Tento návrh byl přijat.
A organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se táži, zdali má někdo nějaký jiný návrh.
Pokud tomu tak není, zahajuji hlasování pořadové číslo 31. Kdo souhlasí s přikázáním, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo, hlasovalo 158 poslanců, pro 154, nikdo proti. Tento návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi, panu zpravodaji a končím první čtení této vládní předlohy.
Nyní se budeme věnovat bodu číslo
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb.,
o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby,ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 664/ - prvé čtení
Návrh z pověření vlády uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil novelu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, tak jak ji máte rozdánu.
Chci říci nejprve úvodem, že filozofií tohoto návrhu je zkvalitnit a zefektivnit činnost věznic za situace, kdy se nebudou zvyšovat náklady na správu věznic a kdy se nebude zvyšovat počet zaměstnanců Generálního ředitelství Vězeňské služby.
My se snažíme při změnách českého vězeňského systému inspirovat v zemích, kde je trvalá kontinuita vývoje vězeňského systému v demokratickém právním státě, a nám zemí v této oblasti nejbližší je Německo, konkrétně pak spolková země Bavorsko. Zde vězeňský systém podle našeho názoru v zásadě funguje bez výrazných problémů, a proto i návrh, který dnes projednáváme, vzešel z inspirace z našich studijních cest z Bavorska, kde v rámci vězeňské služby a jednotlivých věznic fungují speciální týmy, komise, občanské komise, které vykonávají část působnosti, která spadá do působnosti v Čechách buď ředitele věznic, anebo Generálního ředitelství vězeňské služby. Bavorský příklad jasně ukazuje, že takovéto občanské komise, kdy občanský laický prvek je zapojen do správy a kontroly věznic a obecně vězeňského systému, přispívá k tomu, že občané mají informace o tom, co se děje takříkajíc za zdmi věznic, že mohou to, co se děje za zdmi věznic, ovlivňovat a že také tyto komise mohou vykonávat to, co jinak vykonává bezejmenný úředník na Generálním ředitelství Vězeňské služby. (V sále je velký hluk.)
Dámy a pánové, leží dnes před vámi návrh, jehož filozofií je zavést speciální občanské komise, které za prvé budou partnerem a do určité míry i kontrolorem ředitele věznic, to znamená, budou s ním konzultovat zásadní rozhodnutí v oblasti věznice, a dále pak budou vykonávat část činnosti, která dnes spadá do působnosti generálního ředitelství. Za klíčový osobně považuji dohled nebo dozor nad výkonem trestu a dále pak možnost řešit stížnosti, které vězňové podávají na řekněme chod věznice, na vedení věznice, na výkon trestu atd. Domníváme se, a bavorský příklad, který jsem již dnes několikrát zmínil, ukazuje, že takovéto komise ve chvíli, kdy se do nich zapojí -
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, velmi prosím, abyste věnovali pozornost tomu, co tady pan ministr říká. Týká se to oboru, který vám může být časem blízký! (Smích.)
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Já bych chtěl potvrdit slova pana předsedajícího, protože v tomto návrhu k vězeňství se přímo o poslancích hovoří. (Smích.) Nicméně ne v souvislosti, jak to myslí pan předsedající, ale v souvislosti, že právě poslanci, resp. zákonodárci, by mohli být členy těchto poradních sborů, takže vás uklidním.
Nicméně tedy už jsem prozradil, že poradní sbory by právě měly být tvořeny významnými osobnostmi v daném regionu, kde se věznice nachází, zástupci komunální politiky, krajské samosprávy, zástupci Parlamentu, kteří v daném okrsku nebo v daném volebním kraji vykonávají svůj mandát.
Dámy a pánové, já vás prosím o podporu tohoto materiálu, protože si myslím, že stojí za to na půdě ústavněprávního výboru diskutovat, jak zvýšit občanskou kontrolu českých věznic, jak zapojit komunální, krajské a centrální politiky, ale i významné osobnosti typu ředitel krajské nemocnice, ředitel nějakého jiného zdravotnického zařízení, jak tyto osobnosti zapojit do chodu věznic a do kontroly toho, co se za zdmi věznic skrývá. Já osobně tento návrh považuji za velmi důležitý. Jeho vedlejší efekt například může být i takový, že část agendy, kterou dnes řeší úředníci na generálním ředitelství, to znamená například vyřizování stížností a podnětů vězňů, mohou do budoucna právě řešit takovéto komise. Za prvé tím ušetříme náklady a za druhé předpokládám, že takováto komise bude schopna lépe posoudit podnět či stížnost vězně, než když ji řeší někdo v Praze na Generálním ředitelství Vězeňské služby.
Dámy a pánové, ještě jednou tedy vás prosím o podporu tohoto návrhu a o to, abychom měli šanci v ústavněprávním výboru návrh prodiskutovat. Doufám, že jej podpoříme a umožníme tak vyšší kontrolu českých věznic ze strany veřejnosti - jak odborné, tak politické. Děkuji vám.
***