(17.50 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, je tady mnoho svědků, kteří mi dosvědčí, že se hlásím již drahnou chvíli. Děkuji, že jste si mě konečně všiml. Ale to není o vás. Je to o způsobu diskuse, jakým se tady teď při tomto tématu vede.
Možná to je dialog hluchých, možná to je dokonce dialog němých, ale rozhodně to je dialog velmi dlouhý, protože si pamatuji, že již v roce 1997 bylo hlasováno o podobném návrhu. Láďa Skopal u toho byl také. Tehdy to neprošlo o hlas. Pak ještě mnohokrát probíhaly diskuse o tom, jestli se v této republice dovolí, aby se tady obchodní řetězce chovaly jako na dobytém území, anebo jestli přijmeme - a teď, prosím pěkně - rozumnou míru regulace, a to takové regulace, která nám umožní, nám, občanům České republiky, nám, zákazníkům v České republice, ale také nám, výrobcům a dodavatelům těchto velkoobchodních řetězců, abychom měli stejné podmínky vztahů k těmto řetězcům, jako jsou v zemích, kde jsou prapůvodním domovem. Vždycky když tato diskuse přišla na řadu, vždycky byly jedny a ty samé argumenty - přece nebudeme omezovat svobodné podnikání, v tomto způsobu existence lidské společnosti je jakákoliv regulace nepřípustná, a slyšeli jsme to pořád dokola.
Já bych rád řekl - ano, přátelé, je to o regulaci, musí to být regulováno. A teď takový drobný příklad. Když už se rozhodli přistoupit na jakousi míru regulace i ti, kteří teď mají obrovské problémy a od nichž přichází světová finanční krize a na ni samozřejmě navazující i krize ekonomická, když už tam se rozhodli regulovat, tak proboha, teď proslechněme a prohlédněme, a máme jedinečnou šanci začít se pokoušet o normální vztahy v dodavatelsko-odběratelských vztazích i v České republice.
Myslím si, že připomínky, které padají i od vlády i od ministrů - je to přirozené, protože to je návrh opozice a jako takový musí být podroben tvrdé kritice - jsou připomínky, které jsou řešitelné v rámci druhého čtení. Já bych vřele doporučoval, abychom sestoupili z akademických diskusí a vzájemných urážek a řečí o kanálových poklopech na zem, pustili tu materii do druhého čtení a ve výborech, přinejmenším v hospodářském i zemědělském, si to také poctivě odpracovali.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Ladislav Skopal.
Poslanec Ladislav Skopal: To je už poslední faktická. Já bych chtěl říci jen kolegovi Plachému přes pana předsedajícího, že hluchá k občanům byla ODS a on. Také to poznali v krajských volbách v rámci reformy zdravotnictví. Já si myslím, a já nejsem typ člověka, který si myslí čím hůře, tím lépe, ale příště vás nebudou chtít už ani podnikatelé. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Václav Grüner, připraví se pan poslanec Ladislav Skopal.
Poslanec Václav Grüner: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, myslím, že už skončily ty divadelní výstupy a můžeme zase jednat normálně. Děkuji za to.
Navrhovaný zákon o významné tržní síle a jejím zneužití, sněmovní tisk 431, je ojedinělým návrhem, který má ambici řešit nerovné a nerovnocenné dodavatelsko-odběratelské vztahy vytvořené na českém trhu obchodními řetězci. Chování řetězců je s ohledem na probíhající cenovou rivalitu v boji o spotřebitele pro české výrobce a zpracovatele často likvidační a obecně poškozuje spotřebitele všeobecně nízkou kvalitou zboží a služeb.
Tento návrh reaguje na skutečnost, že zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, neposkytuje dostatečnou podporu a ochranu jednotlivým soutěžitelům. Tato právní úprava se jeví jako neúčinná. Předkladatelé se snaží tímto návrhem najít způsob, jak ochránit nejen hospodářskou soutěž, ale i dodavatele a spotřebitele tím, že se na trhu vyskytuje jeden nebo více soutěžitelů, kteří disponují takovou tržní silou, která jim umožní chovat se do jisté míry nezávisle na ostatních soutěžitelích a zároveň jim umožní diktovat si jednostranně výhodnější podmínky ve vztahu k ostatním slabším soutěžitelům, klasicky ve vztazích dodavatel-odběratel, jinými slovy dodavatel-řetězec.
Návrh je zároveň reakcí na jakési specifikum českého maloobchodního trhu, kdy má víceméně rovnocenné postavení několik řetězců, ale vždy lze bohužel prokázat, že dodavatel má dostatečnou možnost volby. Problémem je pak prakticky totožné chování jednotlivých řetězců vůči jejich dodavatelům, takže možnost volby odběratele je vždy stejná nebo horší a v praxi bylo doposud velmi obtížné existenci těchto vztahů a nemožnost další volby rovnocenného odběratele prokázat.
Praxí obchodních řetězců je uplatňování nekalých praktik vůči dodavatelům, mezi které patří tzv. zalistování, to je poplatek za vstup do evidence; tzv. regálné, poplatek za umístění zboží v provozovně; otázka splatnosti faktur u tzv. čerstvého zboží, kterou určuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, na 30 dnů, v praxi ale je běžná splatnost 60, 90 i více dnů; vyžadování různých příspěvků na reklamu, různá výročí, na modernizaci obchodních středisek; nekompromisní vratka neprodaného zboží atd.
Předkladatelé tohoto zákona nevolají po žádné regulaci, ale určují obchodním řetězcům povinnost vypracovat etický kodex obsahující pravidla poctivého obchodního styku vůči dodavatelům. Vyžadují, aby byl etický kodex dodržován, a v případě jeho porušení pak zákon umožňuje postih formou pokuty, kterou stanoví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Vláda ve svém stanovisku vyjádřila s tímto návrhem zákona nesouhlas. Tento negativní postoj vlády nás značně udivil, zejména v souvislosti s tím, že Evropský parlament žádá prošetření chování řetězců v celé Evropské unii. Písemnou deklaraci podepsalo více než 400 poslanců Evropského parlamentu, kteří vyzývají Evropskou komisi k přijetí opatření pro zamezení zneužívání dominantního postavení obchodních řetězců.
Obchodní řetězce k nám vstoupily nekontrolovatelně a bez jakýchkoliv pravidel na počátku devadesátých let. Dnes již je v České republice více než tisíc obchodů a nejméně 300 dalších se k výstavbě připravuje. Během tří let by se tedy měl počet nákupních center zvýšit o 30 %. Markety mají většinou jednoduchou konstrukci a nevábný vzhled, který nebere ohled na danou lokalitu. V důsledku nárůstu dopravy, zvýšení hladiny hluku, zvýšení exhalací, dochází k podstatnému zhoršení pohody bydlení v takovéto lokalitě. Velké množství marketů je také umisťováno mimo stávající zástavbu a podílí se tak na nekontrolovatelném růstu měst do krajiny. Markety zabírají spolu s parkovišti - a jen v roce 2007 bylo u nových velkoprodejen vybudováno více než 22 tisíc parkovacích míst - velké plochy zemědělské půdy, často nejlepší kvality. Nakupování pak často dostává přednost i před chráněnými územími, významnými krajinnými prvky, chráněnými živočichy či územími systému ekologické stability. Řada velkoobchodů je dokonce umístěna v záplavových územích, což se potvrdilo při záplavách v roce 2002.
Jsem přesvědčen, že nastal čas, abychom se přinejmenším nad touto skutečností zamysleli a přijali účinná opatření pro její řešení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grünerovi. Nyní vystoupí pan poslanec Ladislav Skopal jako poslední z přihlášených do obecné rozpravy.
***