(12.00 hodin)
(pokračuje Filip)

Budeme rozhodovat o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Počet přihlášených poslanců se už nezvyšuje.

 

O návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 98, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 98 z přítomných 152 pro 78, proti 72. Návrh byl přijat.

 

Pokud není zájem o kontrolu hlasování, ukončím bod číslo 23. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 24. Tím je

 

24.
Návrh poslanců Milana Urbana, Michala Haška, Jiřího Paroubka, Břetislava Petra,
Richarda Dolejše, Vlastimila Aubrechta a Petra Červenky na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 547/ - prvé čtení

 

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 547/1.

Pan kolega Urban už je u stolku pro předkladatele. Požádám pana kolegu poslance Jana Špiku, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů. Žádám zástupce navrhovatelů, aby návrh zákona uvedl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych krátce uvedl návrh novely zákona o hospodaření energií, který je navrhován proto, nebo tato novela je navrhována proto, abychom pohnuli s řešením energetické budoucnosti v České republice.

V současné době funguje systém dlouhodobého strategického plánování v energetice tak, že Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje tzv. státní energetickou koncepci, předkládá ji vládě, vláda ji schvaluje či neschvaluje, a pokud je schválena, tak má být také dodržována, má být naplňována a má být vládou kontrolováno, jak je tato státní energetická koncepce naplňována. My máme v České republice takto schválenou státní energetickou koncepci z roku 2004. Problém je ovšem v tom, že ji nikdo nerespektuje a nikdo nenaplňuje, neboť tato koncepce je v rozporu se stávajícím vládním prohlášením této vlády. V tomto vládním prohlášení je, myslím, jedna nebo dvě věty, které jsou v absolutním rozporu s takto navrženou státní energetickou platnou koncepcí.

Problém je v tom, že strategická rozhodnutí v energetice se nedělají na jedno volební období jedné vlády, jedné koalice. Abychom zajistili energetickou bezpečnost, soběstačnost, budoucnost České republice, je potřeba se rozhodovat ve chvíli, kdy neohrožujeme tuto budoucnost. My všichni víme, že přijde chvíle, kdy ve výrobě elektrické energie přestaneme být soběstační, a že ta chvíle se může pohybovat v horizontu někdy okolo roku 2015, nechci se přít, jestli do bude 2012 nebo 2015 nebo 2018, protože to záleží samozřejmě na vývoji ekonomiky. Čím lépe se nám bude dařit, tím dříve ten okamžik nastane. Postavit nové zdroje v energetice je záležitost na dlouhá léta; pokud se budeme chtít bavit o jaderné energetice, tak postavit nový blok v českých podmínkách odhaduji minimálně, minimálně na deset let, a to jsem hodně optimistický. Tedy jestli nechceme vystavit Českou republiku nedostatku elektrické energie, tak musíme začít rozhodovat. Slova na to nestačí.

Vládní prohlášení, které zabrzdilo realizaci té stávající, platné koncepce, je v této chvíli věc, kterou považuji za nesmírně nebezpečnou. Vím, že ve vládní koalici jsou různé názory. Já jsem slyšel mnohokrát od pana premiéra závěr, že bez jaderné energetiky se neobejdeme, že bude nutné stavět nové zdroje. Faktem ovšem je, že tu větu z vládního prohlášení ani na základě těchto slov nikdo nevyškrtl nebo nevygumoval, a je to tedy jakási dvojí hra. Na jednu stranu nejsilnější vládní strana říká ano, nám leží na srdci energetická budoucnost, my v podstatě víme, jak to udělat - ovšem skutek, ten utek.

Tedy tento návrh spočívá v tom, aby tu zodpovědnost za energetickou budoucnost České republiky převzala Poslanecká sněmovna namísto vlády. Ono je totiž nesmírně nutné aktualizovat energetickou koncepci o nové závazky, které vznikly naším vstupem do Evropské unie, chcete-li, i o závazky, které se váží na zlepšování kvality ovzduší, kvality života, tak jak požaduje ta menší koaliční strana. A já myslím, že stojí za to uvažovat o aktualizaci na základě toho odborného výstupu, té takzvané Pačesovy komise. Určitě jsme na takovou debatu připraveni, určitě stojí za to zpracovat skutečně aktuální kvalitní energetickou koncepci. A to je věc, která není jenom nutná, ale oni také po ní volají všichni, kteří o energetice něco vědí.

Abych to zkrátil. Debatovat o tom, jestli jádro ano, nebo ne, jestli ho máme připravovat, nebo nepřipravovat, kdo je pro, nebo kdo s tím nesouhlasí, to má nějaký smysl, ale má to taky nějaký časový horizont. Pak přichází chvíle, kdy se musí rozhodnout. Já se obávám, že vláda nemá dostatek odvahy na to rozhodnutí, a proto si myslím, že zodpovědnost za budoucnost v České republice musí převzít parlament, a tedy musí nastat systém, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu připraví aktualizaci koncepce, vláda ji buď schválí, nebo neschválí, a až ji schválí, tak ji předloží do Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna vystaví ten definitivní verdikt. Tedy schválí, nebo neschválí.

Kritici budou říkat, že Poslanecká sněmovna není dostatečně fundovaná k tomu, aby tady projednávala a měnila energetickou koncepci, tak já dopředu říkám, že to tento návrh nepředpokládá. Tento návrh nepředpokládá, že Poslanecká sněmovna bude měnit nějaké detaily předložené státní energetické koncepce. Tento návrh předpokládá, že parlament buď schválí, nebo neschválí. Když neschválí, vláda bude muset připravit jiný návrh, který pošle do Poslanecké sněmovny. Podstata toho návrhu je v tom, že pokud bude přijat, nutí vládu k činům, tedy nutí vládu k tomu, aby v reálném termínu zpracovala a předložila takovou státní energetickou koncepci do Poslanecké sněmovny.

Pokud ten návrh přijat nebude, tak se obávám jedné věci - že diskuse na téma energetické budoucnosti tu bude pokračovat do té doby, dokud bude vládnout tato vládní koalice. Pan premiér pojede na sněm Svazu průmyslu a dopravy, tam bude říkal, že bez jádra se neobejdeme a že je potřeba to připravovat, pak půjde na nějaký jiný sněm, třeba ke Straně zelených, a bude říkat: musíme o tom ještě diskutovat, aby nerozčilil Martina Bursíka.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP