(16.10 hodin)
(pokračuje Rath)

Ale zpět k těm poplatkům, protože tady jsem chtěl jen demonstrovat nesmyslnost těch slov, že na poplatcích se vybere něco, co na druhou stranu je schopno zlepšit kvalitu zdravotní péče. Není. Už také proto, že ty poplatky neputují do zdravotního pojištění. Řekněte to lidem rovnou. Oni to mnozí z nich vědí nebo tuší, ale neustále si to u mě ověřují, jak mezi nimi chodím, a říkají: skutečně ten poplatek za položku na receptu zůstává v té lékárně? Já jim říkám: ano, podstatná část z něj skutečně zůstává majiteli lékárny, stejně tak jako ten poplatek zůstává majiteli ordinace, polikliniky, nemocnice. Čili je úplný nesmysl říkat, že jsme vybrali 4 mld. a tyto 4 mld. můžeme dát do té drahé péče. Nemůžete, protože ty jsou na kontech soukromých majitelů lékáren, ordinací, poliklinik, nemocnic. Možná by se toto vaše vyjádření dalo ještě tolerovat u poplatků vybraných ve fakultních nemocnicích, ale dámy a pánové, když se podíváte na obraty fakultních nemocnic a zjistíte, že jsou běžně někde kolem 4 mld., tak zjistíte, že těch pár desítek milionů vybraných na poplatcích v těchto fakultních nemocnicích asi moc pacientům nepomůže.

Shrnuto a podtrženo, dámy a pánové, ukazuje se, že ty poplatky nic nezlepšily. Obešel jsem spoustu čekáren ordinací, mluvil jsem se stovkami lidí a ptal jsem se jich: pocítili jste nějaké zlepšení, třeba že byste čekali u lékaře kratší dobu nebo že by ten lékař byl na vás vlídnější? Opak je pravdou. Drtivá většina lidí mi řekla: čekáme úplně stejně, čekárny jsou identicky nacpané, pokud byly nacpané předtím, jsou dál, pokud tam bylo volno, tak je tam volno i dnes. Lékaři se chovají stejně, většinou docela slušně, bohužel třeba sestry v ordinacích, tam se to chování o něco zhoršilo, protože první slovo není dobrý den, s čím k nám přicházíte, ale první slovo sestry je: máte třicet korun? Případně: už jste zaplatil devadesát korun? Pěkné přivítání, zvlášť když třeba jdete s kolikou.

Pane premiére, bohužel, vy to asi teď nepoznáte, ale pokud ty poplatky budou platit dál a vy už třeba jednou nebudete premiérem, já vám to nepřeju, ale dostanete třeba ledvinovou koliku a půjdete s tím do nemocnice - to jsou neuvěřitelné bolesti, byť tam nejde o život - a otevře vám sestra a řekne: už jste zaplatil 90 korun? A vy místo toho, abyste se dočkal vyšetření a pomoci, protože vy jako laik nebudete vědět, že jde o ledvinovou koliku, ale při těch bolestech budete myslet, že je to vaše poslední hodinka, tak místo aby vám někdo pomohl, uklidnil vás a zbavil vás té bolesti, tak budete ještě obíhat automaty - protože vám prozradím sladké tajemství: řada z nich totiž třeba nefunguje, takže někdy třeba pacient v takové Motolské nemocnici musí běžet půl kilometru přes celou nemocnici, než najde automat, který funguje. Já mám případy, popsané případy, o kterých vy mlčíte, a já se vám nedivím, protože chlubit se asi není čím, kdy dokonce pacienti třeba zkolabovali u toho automatu a museli být oživováni. Běžně se stává, že pacient, který má stenokardie, což asi nevíte úplně, co je, jsou to bolesti na hrudi, kterými se projevuje infarkt, a mnohdy delší dobu se neprojevuje ničím jiným než takovou bolestí na hrudi, tak takový pacient jde do nemocnice maje bolest na hrudi, zaklepe na ordinaci, vyběhne příslušná sestra a řekne: už jste zaplatil 90 korun? Tak takový pacient prostě začne obíhat automaty samozřejmě místo toho, aby byl položen na lůžko, bylo mu natočeno EKG, diagnostikován infarkt a náležitě léčen, protože tady jde o život, tak se zhroutí u automatu.

Mimochodem, támhle pan dr. Šťastný se tomu směje. Pane doktore, vy byste aspoň měl vědět, oč jde. Možná jste někdy takového pacienta dokonce sám i viděl. Já jich viděl stovky. Bohužel to taková legrace není. Já vám skutečně nepřeju, ani vám to nepřeju, ani panu premiérovi to nepřeju, aby v okamžiku, kdy bude mít stenokardie, běhal kolem automatů a cpal tam desetikoruny, protože to může být také poslední, co zažijete. To je prostě realita, ať se nám to líbí nebo nelíbí, to jste do této země přinesli. Vy se dokonce smějete i tomu, že tato praxe je proti vašemu vlastnímu zákonu, a nechává vás to zjevně klidnými. Člověk by čekal, že ministr Julínek aspoň udělá pořádek a vynutí si dodržování svého - byť špatného - zákona aspoň ve svých nemocnicích. Ten zákon jasně říká, že pacient má platit po ošetření.

Dámy a pánové, já vás moc prosím, pojďte, v nejbližších dnech navštivte nějakou fakultní nemocnici. Zaklepejte tam a chtějte vyřešit nějaký problém. První, co bude - jestli jste zaplatili 30 nebo 90 korun. To je v rozporu s tím, co přímo stanoví špatný a platný zákon ve státních nemocnicích. Čili tady jsme konfrontováni s tím, že ani Ministerstvo zdravotnictví není schopno zaručit realizaci svého zákona, aspoň řekněme kosmeticky zmírnit tu nejhrůznější část, to znamená nejdřív zaplať, a pak se tebou budeme vůbec zaobírat. Vy se prostě tváříte, že to tak není, nebo vás to nezajímá. Víte, já tento nedostatek určité empatie naprosto nechápu.

Čili dámy a pánové, abych to podtrhl, protože jistě ještě bude nějaká diskuse, kde budeme přesvědčováni, jak ty poplatky jsou báječné a jak všechno vyřešily, tak já bych tímto skončil. Řekl bych a poprosil bych jen o jedno. Pokud nezrušíme tyto poplatky v celku, tak prosím, osvoboďme aspoň ty skupiny lidí, kteří skutečně jsou těmito poplatky úplně zbytečně šikanováni a mohou na ně doplatit tím nejcennějším, co mají, tedy svým zdravím, tedy svým životem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ludvík Hovorka. Vážený pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, předložený návrh zákona navrhuje zrušení všech ustanovení týkajících se zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které byly do zákona 48/1997 Sb. vloženy v rámci přijetí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Předkladatelé návrhu zákona jsou přesvědčeni, že zavedení regulačních poplatků je v rozporu zejména s druhou větou Listiny základních práv a svobod, podle které mají občané České republiky na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Konstrukce regulačních poplatků naopak vychází z principu, že veškerá zdravotní péče včetně neodkladné má být občanem, tedy pojištěncem, přímo placena, a podle názoru předkladatelů se pak nejedná již o bezplatnou zdravotní péči, kterou zaručuje listina. Navrhovatelé argumentují tím, že pro řadu občanů se řádná zdravotní péče stala prakticky nedostupná a někteří občané se vyhýbají návštěvám lékaře, což může při zanedbání nemoci ve svém důsledku zvýšit výdaje zdravotního systému.

Navrhovatelé uvádějí, že předložený návrh nemá přímé negativní dopady na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí a že znamená zmenšení příjmů provozovatelů zdravotnických zařízení v důsledku osvobození v míře nikoli podstatné, které nemusí být nutně kompenzováno z veřejného zdravotního pojištění.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP