(15.50 hodin)
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, nebudu dlouho zdržovat, ale chci jen podtrhnout, že klub KSČM je pro to, aby byli občané České republiky motivováni - a účelně motivováni - k hledání práce. Jsme také proti zneužívání sociálního systému a sociálních dávek a neděláme si iluze, že část obyvatelstva takový způsob života prostě má. Proto jsem také ve výboru pro sociální politiku jedno zpřísnění navrhl a děkuji všem těm poslancům, kteří ho podpořili a stalo se usnesením výboru.
Ale i na základě toho, co zde bylo řečeno, hledáme stále vyváženost celého toho systému, aby nebyl jenom ve prospěch zaměstnavatelů, ale aby byl také ve prospěch ochrany zaměstnanců. A tady budeme tedy bedlivě pozorovat, které pozměňovací návrhy ve třetím čtení projdou a které nikoli, a podle toho se také zachováme, jestli návrh zákona podpořit, či nepodpořit.
Myslím, že zařazení tohoto návrhu zákona na dnešní schůzi do třetího čtení je docela problém. Domnívám se, že není kam spěchat, a podíváme-li se dnes na usnesení výboru a těch deset pozměňovacích návrhů vás, kteří jste je předložili, a je to, jenom pro vaši informaci, takováto složka (ukazuje), a když si představím, že bychom to měli do pátku prostudovat, aspoň ti, co zodpovídají za jednotlivé kluby, a formou skrutátorů prohlasovat, tak mám z toho děs.
Apeloval bych tedy na pana místopředsedu Nečase, aby se vláda ještě poradila, jestli tento návrh zákona opravdu potřebuje takhle spěchat, anebo by se třetí čtení prostě projednalo ve druhém týdnu v září, kdy je výborový týden, tedy po přerušené schůzi, anebo normálně v řádném termínu v září. Mám totiž zkušenost i obavu, že každé takové spěchání vždy přinese do zákonů něco, co nakonec práci nejenom těch, co pro to hlasují, ale celé Poslanecké sněmovny znehodnocuje. A jestliže máme platnost k 1. 1. 2009, tak si myslím, že prohlasováním třetího čtení v září nic neztratíme.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní se do rozpravy přihlásili pan poslanec Hovorka, pan poslanec Šlajs a paní poslankyně Čurdová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Chtěl bych krátce uvést pozměňovací návrh, na který nebude prostor v podrobné rozpravě, ke kterému se chci přihlásit a který se týká dobrovolnické služby. Tento návrh nebo tento podnět jsem dostal od organizací, které se zabývají organizací dobrovolnické služby.
Součástí sněmovního tisku č. 486 je novelizace zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a novelizace zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace by měla podle důvodové zprávy směřovat k jasným a srozumitelným pravidlům aktivní politiky zaměstnanosti a měla by být prováděna se záměrem rozšířit možnosti osob v hmotné nouzi a vymanit se z nepříznivé situace, případně obdržet dávku pomoci v hmotné nouzi v částce vyšší než osoba, která je méně aktivní. Formou rozšíření této možnosti je míněna dobrovolnická služba, za jejímž účelem je navrhována příslušná novelizace zákona o dobrovolnické službě, tak aby umožňovala vstup obcí do této oblasti bez nepřiměřené zátěže. Nepřiměřenou zátěží v tomto kontextu je myšlena akreditace vysílající organizace, která stanovuje pravidla pro kvalitní výkon dobrovolnické činnosti a která se podle navrhované úpravy v § 6 pro obce nevyžaduje.
Důvodem předkládaného pozměňovacího návrhu není postoj proti aktivní politice zaměstnanosti, ale způsob realizace jedné z jejích částí, který je vázán na vzájemné propojení zákona o zaměstnanosti se zákonem o dobrovolnické službě. Z navrhované novely zákona o zaměstnanosti nevyplývá a v důvodové zprávě není zdůvodněno, proč by k realizaci aktivnějšího zapojení osob v hmotné nouzi mělo být nezbytné propojení těchto dvou zákonů, které, byť vedeno dobrým úmyslem podpořit vlastní aktivitu nezaměstnaných, znamená ve svém důsledku nevhodnou a podle názoru těchto organizací degradující kombinaci motivací, protože dobrovolník podle zákona o dobrovolnické službě se k dobrovolnické činnosti rozhoduje zcela svobodně a je motivován jinými důvody, než je finanční odměna. A v tomto kontextu je dobrovolnická služba projevem společenské odpovědnosti jednotlivce a má svůj občanský a morální kredit, kdežto u osoby v hmotné nouzi je v navrhované novele zákona o zaměstnanosti přímo kalkulováno s efektem zvýšení finančního příspěvku, čímž se do motivace k "dobrovolnické službě" realizované obcí zapojuje i finanční faktor, který je v rozporu s definicí role dobrovolníka. To je asi ten zásadní problém, se kterým se v tomto případě dotčené organizace setkávají. Tímto krokem může tak dojít k dehonestaci dobrovolníků motivovaných nefinančně a zapojených v dobrovolnických programech podle zákona č. 198/2002 Sb. a může přinést i devalvaci kvality dobrovolnické služby vykonávané akreditovanými organizacemi, které zaručují adekvátní proškolení a supervizi vedení pro dobrovolníky podle typu dobrovolnické služby a zaručují bezpečnost služby pro přijímací organizace.
Ocenil jsem i to, že ministerstvo s panem ministrem se snažilo najít jakési kompromisní řešení. A podle názoru lidí z dobrovolnických organizací už došlo i ke vzájemnému pochopení a přiblížení stanovisek. Ovšem přestože bylo navrhováno jakési kompromisní řešení, trvají na tomto řešení jako na řešení lepším. Proto jsem si vám to dovolil předložit na lavice a přihlásím se k tomu v podrobné rozpravě.
Dále bych chtěl ale ještě mluvit o problému, který tady už byl zmiňován, a to je problém zelených karet. Dovedu pochopit, že vláda se snaží řešit okamžitou situaci, a to je nedostatek pracovních sil zejména v průmyslu, ve strojírenství, ve stavebnictví a také ve zdravotnictví. Ale porovnával jsem si tento projekt s tzv. projektem modrých karet, který je v současné době v projednávání v Evropské komisi a který má svá jasná pravidla. A tento návrh předpokládá, že se umožní cizincům z třetích zemí, pouze těm velmi kvalifikovaným, kteří budou s diplomem nebo s certifikátem a s praxí, přístup do zemí Evropské unie. Je tam také stanoveno, že příslušný vysoce kvalifikovaný pracovník musí minimálně dva roky zůstat v dané členské zemi Evropské unie. A je tam také podmínka, že tento vysoce kvalifikovaný pracovník musí mít minimálně trojnásobek minimální mzdy, která je v daném členském státě Evropské unie. A to je, prosím vás, ochrana pracovního trhu, resp. lidí v daném členském státě před tím, aby, řekněme, konkrétní profese, které budou vlastně zásobovány lidmi z třetích zemí, nestlačovaly cenu pracovní síly v těchto zemích. A myslím si, že to je docela závažná záležitost a měli bychom se tomu věnovat.
V tom projektu, tak jak se o něm mluvilo a jak byl předkládán, se vždycky mluvilo o přísunu té nejvyšší kvalifikované pracovní síly. Najednou v tom konkrétním materiálu, který máme jako součást sněmovního tisku, se už mluví o zelených kartách typu A pro vysoce kvalifikované pracovníky, o typu B pro řemeslníky a typu C pro nekvalifikované pracovníky.
***