(11.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Jedná se fakticky o největší novelu zákona o soudech a soudcích od doby, kdy tento právní předpis byl přijat. Zákon za prvé reaguje na stav, který vznikl po nálezu Ústavního soudu v kauze dr. Brožové, kdy zrušil část zákona, která upravuje odvolávání soudních funkcionářů, a vedle toho obsahuje též jiné instrumenty a instituty v rámci celkové revize tohoto právního předpisu, kterou jsme na Ministerstvu spravedlnosti provedli.
Nebudu zde opakovat detaily, ale přesto to klíčové, co je zde třeba říci, je to, že právní předpis přináší novou formu odvolávání a sankcionování soudních funkcionářů v případě, že dojde na jejich straně k pochybení.
Snažili jsme se velmi pečlivě analyzovat nález Ústavního soudu a přinést takové řešení, které bude v souladu s tím, co řekl Ústavní soud ve svém nálezu. Cílem totiž je najít takové řešení, které nejen bude odpovídat našim představám, to znamená bude efektivní a přinese opravdový možný postih toho funkcionáře, který nějakým způsobem porušil své povinnosti, ale cílem je též najít takovou úpravu, která právě obstojí před Ústavním soudem. To byla hlavní kritéria pro volbu formy, která je navržena, a to je taková, že kárná provinění soudních funkcionářů bude zkoumat speciální kárný senát, který bude složen jak ze soudců, tak nesoudců - odborníků z jiných odvětví a jiných oblastí právnického života. Podrobně je toto upraveno v zákoně, nicméně konstatuji, že snahou tedy je, aby soudní funkcionáře postihoval kárný senát v jednoinstančním kárném řízení u Nejvyššího správního soudu. Zákon podrobně upravuje způsob vytváření tohoto senátu, fungování, funkční období a další otázky.
Co je důležité, a to zde chci zdůraznit, je to, že je pregnantně upravena skutková podstata kárného provinění předsedy či místopředsedy soudu. Dosud taková úprava chyběla, a bylo tedy velmi obtížné se shodnout na tom, co vše spadá do případné kárné odpovědnosti soudního funkcionáře. Chci konstatovat, že zákon přináší ještě další změny, například možnost dočasného zproštění výkonu funkce předsedy či místopředsedy. O tomto rozhoduje ministr spravedlnosti v případě, že je třeba okamžité reakce na výrazné pochybení soudního funkcionáře. Jsou zde i další úpravy a tzv. třikrát a dost. To znamená pokud je několikrát soudce - resp. třikrát - kárně potrestán, pak automaticky je možné zahájit řízení o způsobilosti takovéto osoby vykonávat funkci soudce.
Dovolte mi, abych se ještě stručně vyjádřil k tomu, co je obsaženo v návrhu ústavněprávního výboru. Ústavněprávní výbor v zásadě celou věc velmi podrobně projednal. Chci poděkovat členům ústavněprávního výboru, že s velkou pozorností tento materiál projednali.V usnesení ústavněprávního výboru jsou navržena určitá ustanovení, doplňky víceméně k tomu, co bylo obsaženo ve vládním návrhu. Já zde mohu konstatovat za Ministerstvo spravedlnosti, že s těmito doplňky souhlasíme.
Mám-li v jedné větě říci - a pan zpravodaj to určitě odůvodní podrobněji - co je obsahem těchto doplňků, pak je to to, že se zavádí funkční období pro soudní funkcionáře. S odpovědností člověka, který téměř dva roky řídí Ministerstvo spravedlnosti, a tedy ví, jaká je realita, doporučuji, aby se Sněmovna vážně zabývala zavedením funkčního období pro soudní funkcionáře, a to samozřejmě se všemi pojistkami a ochranami, aby soudcovská nezávislost, resp. moc soudní fungovala v zásadě autonomně. Ale z pohledu správy - a já tak vnímám soudního funkcionáře jako osobu, která vykonává v zásadě veřejnou správu sui generis - je nutné, aby byly nastaveny určité mechanismy, jak obměňovat tyto "soudní manažery" nebo soudní funkcionáře. Osobně se domnívám, že zavedení funkčního období je vhodnou formou, jak k tomuto přistoupit.
Dámy a pánové, já vás prosím, věnujte tomuto materiálu výraznou pozornost, protože je to právní předpis, který výrazným způsobem ovlivňuje pravidla hry, realizace řízení a správy moci soudní v České republice. Je to velmi citlivý právní předpis. Jak jsem řekl, jedná se o změny, které jsou velmi důležité, nejvýraznější od roku 2002. Zdůrazňuji, že hlavní silou a snahou zde bylo najít řešení po nálezu ve věci dr. Brožové a hlavně tento předpis modernizovat a nastolit pravidla, která umožní efektivněji a lépe vykonávat veřejnou správu v rámci moci soudní, veřejnou správu sui generis, kterou zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 425/1. Požádám o slovo zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Stanislava Křečka.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ústavněprávní výbor děkuje panu ministrovi za poděkování. Věnovali jsme se tomu opravdu velmi podrobně.
Jak již bylo řečeno, některá ustanovení jsou kontroverzní, např. stanovení délky funkčního období soudních funkcionářů, některá ustanovení podle mého názoru chybějí v návrhu ústavněprávního výboru. Domníváme se, že by měla být doplněna. Učiním tak v podrobné rozpravě, do které se přihlašuji. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za toto úvodní slovo panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. První se do obecné rozpravy hlásí pan ministr Cyril Svoboda. Prosím.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já tady vystupuji a říkám dopředu, že podporuji tento vládní návrh. Dokonce podporuji i to, co navrhuje výbor ústavněprávní, nicméně znovu řeknu svůj povzdech - že nejsme v České republice schopni vykročit směrem radikálním. Celý příběh Nejvyššího soudu je příběh jisté prohry. Jsem hluboce přesvědčen, že předseda soudu je administrátor a řídí správu soudu a může být jmenován a odvolán kdykoli. Dokonce si myslím, že bychom měli přemýšlet nad koncepcí zákonného soudce, abychom vedli předsedy soudů k větší odpovědnosti za výkon soudnictví na každém soudu. Chápu, že tváří v tvář nálezu Ústavního soudu je to už jenom povzdech, nicméně znovu to opakuji, že jednoho dne bychom měli jít touto cestou a mít tuto odvahu, protože to, co se stalo v rozhodnutí, které se týká Nejvyššího soudu, vede k jedinému závěru - že je tady jistá kategorie lidí, která je nedotknutelná. Fakticky nedotknutelná. A to nemá být, protože jde o výkon správy. Nikdo nezasahuje a nebude zasahovat do rozhodování soudů, to tady nikdo neplánuje, nikdo neudělá, protože jsme demokrati, nikdo tento krok neschválí, ale to, že jsme všichni v České republice rezignovali na tento zápas, je smutné. Bohužel v tomto ohledu respektuji nález Ústavního soudu, byť říkám, že těžko pro něj hledám sympatii, ale respektuji ho.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi Cyrilu Svobodovi. Hlásil se ještě pan kolega Zdeněk Jičínský, poté pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, téma, které je předmětem této diskuse - návrh na určité reformy uvnitř soudnictví - to je problematika, kterou se Poslanecká sněmovna nejednou zabývala. Když říkám nejednou, nemám na mysli toto volební období, ale i dřívější volební období, kdy tu byly předkládány řekl bych širší, koncepčnější úpravy, pokud jde o fungování justice, včetně problémů spojených s jmenováním soudců i soudních funkcionářů, ale tehdy se nenašla potřebná shoda k tomu, aby návrhy byly přijaty. Mezitím do toho zasáhl Ústavní soud, který zde zmiňoval pan ministr Svoboda.
***