(16.50 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Já mám druhý rok tu čest být předsedou zahraničního výboru Sněmovny. A po celou dobu, kdy jsem výbor vedl a kdy probíhala jeho jednání, tak musím říci, že ta jednání se vyznačovala vysokou mírou konstruktivnosti, vysokou mírou konsensu. Já marně pátrám v paměti, kdy jsme měli na zahraničním výboru nějaké bojové hlasování, kdy by snad rozhodoval jeden jediný hlas. A možná nás k tomu konsensu nutil i ten fakt, že zastoupení ve výboru bylo poměrné a neměla v něm převahu ani opozice, ani vládní koalice. To, o co se dnes snaží návrh předložený panem kolegou Tluchořem, rozhodně nebude věcí, která přispěje k pokračování toho konsensuálního jednání a té konsensuální atmosféry.
Byla tady zmiňována účast jednotlivých poslanců ve výborech. Já si nemyslím, že to je zásadní problém zahraničního výboru, nicméně chtěl bych připomenout některá jednání, kdy se v našem výboru jednalo o naprosto zásadních otázkách pro vládní koalici, naposledy vyslání jednotky speciálních sil do Afghánistánu, kdy na straně opozice sedělo devět poslanců, resp. osm poslanců, a vládní barvy hájili poslanci čtyři, a ne všichni jednotně. A já vám chci připomenou, že i v této situaci, kdy by pro nás bylo velmi jednoduché vyslání jednotky zablokovat či zkomplikovat, tak jsme dodali jako opoziční strana pět hlasů a tuto svoji podporu jsme opakovali i na sněmovně. (V sále je stále rušno.)
To znamená já mám pocit, že tím, co vy dneska děláte, říkáte: My už vás nepotřebujeme, my si to v těch výborech prohlasujeme sami. To je přesně to, o čem mluvil kolega Martínek. To je to, že se ta atmosféra, která je tady ve sněmovně, ta atmosféra vyostřeného soupeření, ta atmosféra se prostě přelije do výborů, které by neměly být bytostně politickými, ale měly by být odbornými orgány Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás přece jen ještě přeruším a požádám ostatní kolegy o klid. Myslím, že je potřeba, abychom se vzájemně poslouchali, protože projednáváme bod, který se právě týká toho respektu k názoru druhých. Prosím pana kolegu Vidíma a kolegy, jestli by se mohli ztišit, případně debatu přenést do předsálí. Děkuji.
Pane předsedo, pokračujte.
Poslanec Jan Hamáček: Mě ta věc znepokojuje ještě z jednoho důvodu. Mluvil už o tom kolega Zaorálek, odpovědí mu byl tak trochu smích z vládních lavic. Ale ona to taková legrace není. My od začátku roku slýcháme "předsednictví, předsednictví, předsednictví", je to taková mantra, pořád se to opakuje, spousta věcí se tím vysvětluje, jaká to bude zkouška pro Českou republiku, jak to bude obtížné, jak bude potřeba podpořit a pracovat na dobrém obrazu České republiky v zahraničí. A já jsem měl pocit, že je zde nějaká vůle ze strany vládní koalice komunikovat s opozicí a pokusit se najít nějaké řešení. My jsme slýchali věty o obrušování hran, o přibližování pozic, o debatě nad programovými prioritami. Vážení přátelé, to, o co se tady dnes snažíte, to není obrušování hran, to je broušení šavlí, a to k ničemu dobrému nepovede. (Potlesk opozice.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hamáčkovi za jeho vyjádření. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Opálka, potom pan poslanec František Bublan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, pár suchých fakt, aby bylo vidět, jak výbor pro sociální politiku blokuje vládní návrhy.
Výbor přijal do dnešního dne 93 usnesení. Většina těchto usnesení byla procedurálních, k vládním materiálům jsme se vyjadřovali 34krát, z toho 29krát byly podpořeny, pouze 5krát, a to analýza k zákoníku práce, zákon o úrazovém pojištění, zákon o stabilizaci veřejných financí, státní rozpočet na rok 2008 a živnostenský zákon, čili 5krát jsme nepodpořili a nedoporučili Sněmovně tento vládní návrh. Koaliční poslanci plus senátoři předložili tři zákony, třikrát je výbor podpořil. Z toho stručně vyplývá, že 18 členů, kdy kolega Kvapil nastoupil do výboru od 20. 6. minulého roku, čili v podstatě koalice byla v nepřítomnosti pana kolegy Lišky oslabena, výbor podporoval, a myslím si, že to nemusí být zrovna nejlepší známka opozice, většinu návrhů, zákonů nebo zpráv, které předkládala vláda, většinou prostřednictvím místopředsedy vlády Petra Nečase.
Tolik k informaci, jak náš výbor blokuje vládní návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní pan poslanec Bublan. S faktickou poznámkou ho předběhne kolega Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, já se pokusím lidsky, protože jsme poslanci, ale taky lidi. A já bych se jenom slušně, opravdu slušně bez provokací, bez podtextů zeptal na jednu věc.
Vy potřebujete, koalice, mít klid před evropským předsednictvím. Já to chápu, je to logické. Kdybychom tam byli my, také bychom chtěli klid. A vy přijdete najednou jak mana z nebe a začnete nás vyhazovat z výborů. Prosím vás, kdo vám to poradil?
A budeme si hrát trochu na pravdu, pojďte! Teď jsem byl v kuloárech, tedy na balkoně na své obvyklé cigaretě, a zjistil jsem, že v podstatě prý jde o Ratha. Proč jste to neřekli? Vždyť jsme se skutečně mohli o tomto dle vás problematickém poslanci pobavit. Vám se nelíbí jeho způsoby, mně se nelíbí některé vaše způsoby, to je jedno. Patří to k folklóru každé sněmovny. Někdo je takový. Ale prokristapána, kdo vám poradil v tomto momentu - no určitě jste to nebyl vy, pane ministře - kdo vám poradil, abyste udělali takovouhle politickou blbinu? Poslouchejte dobře: politickou blbinu. Protože tím, když nás kopnete do šimpánu, tak zcela logicky my se začneme bránit. Kdo to odnese? Chlapci, vy. Ne my, protože my jsme v opozici. Nám je to putna. Ale vy to odnesete!
Proč prokristapána nejednáte? Proč nepřišel pan kolega Tluchoř, já myslím, že vychází velmi korektně s naším předsedou, a proč jste ty věci trošku alespoň malinko lidsky nepředjednali? Proč s tím vyjedete a bouchnete do toho? Já se to dovídám dneska, najednou všichni - to padá, chtějí nám likvidovat lidi ve výborech. Nedivte se, že opozice se brání. Proč to děláte? Ne, proč? Odpovězte na to. Vy tu sedíte, jste zařezanej a nakrknutej! Vždyť to není nic. Řekněte, vystupte - je to proto, proto, proto. Třeba to pochopíme.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Jandákovi i za dodržení času. Už jsem ho chtěl vypnout. Pan poslanec František Bublan, poté Břetislav Petr. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, slyšeli jsme tady mnoho vzpomínek, jak fungují různé výbory. Já si dovolím také popsat, jak fungoval a funguje výbor pro bezpečnost.
Ty první týdny a měsíce se činnost tohoto výboru podobala této sněmovně, kdy to bylo půl na půl a kdy jsme nebyli schopni přijmout jediné usnesení. Postupem času se ta situace začala měnit. Já za to děkuji všem členům výboru. A jednání začala být věcná. Výsledky se nějaké dostavily a dostavují. Chtěl bych ještě vyzdvihnout činnost podvýboru pro obecní policii. Tam je skutečně vidět velký posun. A jako bychom se trošku snažili tu bipolaritu této sněmovny zamést a snažili se skutečně jednat podle toho, ne kdo to navrhuje, ale kdo co navrhuje. Nakonec i pan premiér to poznal na zasedání výboru, kdy předkládal věcný záměr zákona o zpravodajských službách, že byl odmítnut napříč politickými stranami, a skutečně to jednání bylo věcné.
A já nechci, abychom tady tímto krokem, který vy navrhujete, zase upadli do této polarity, zase znovu možná zhatili činnost výborů, kde se vztahy možná trošku zlepšily a kde lidem jde o to, aby se něco projednalo a výsledek měl nějakou slušnou podobu.
***