(17.50 hodin)
(pokračuje Opálka)
Pak přišel návrh karenční lhůty a já jsem byl ochoten diskutovat o třech neplacených dnech, ale jedině v tom případě, že občan se rozhodne sám, že v roce má volné tři dny, že nepůjde k lékaři, a že tedy tři dny třeba plus sobota, neděle si to vybere. Tak tomu bych rozuměl. Ale jít k lékaři, nechat se zneschopnit a nemít náhradu - zdůrazňuji, že ve třech zemích evropské patnáctky to takhle řešeno není. A nevím, proč bychom je nemohli následovat.
Když přišel ten legislativně technický návrh zákona a byli jsme ujišťováni, že tedy dál se nepůjde než k legislativně technickým změnám, tak jsme neviděli problém, proč ho nepodpořit. Proto jsme také hlasovali, zástupci poslaneckého klubu KSČM ve výboru pro sociální politiku, k podpoře tohoto vládního návrhu. Když však dle mého názoru přišel nešťastně, ještě nebyl tedy načten v podrobné rozpravě, návrh pana místopředsedy Nečase, tak bych musel asi opakovat to, co říkal kolega Škromach. Jestli tento návrh projde, tak pro nás je nepřijatelné hlasovat pro celý vládní návrh.
Já se přihlásím k tomu, co vám bylo rozdáno dnes v nové verzi na lavice v podrobné rozpravě. Pokusil jsem se připravit za pomoci legislativy konkurenční pozměňovací návrh k návrhu pana místopředsedy Nečase, který ten problém řeší trošičku jinak, neboť si myslím, že karenční lhůta se může vypočítávat různými způsoby. Třeba také tím, kolik je virem infikováno spoluzaměstnanců, jak se zvýší nemocnost na pracovišti, jaké jsou důsledky v dlouhodobé nemocnosti při přechození dvou tří chřipek atd. atd.
Mám za to, že návrhů by mohlo být víc, ale jedna je podstata. Podstata je, že několik let zpětně na nemocenském pojištění je výrazně vybráno mnoho miliard více, než se vyplatí. Tento krok v podstatě nebyl ani nutný, protože jak jsme se bavili v předchozím tisku, pojistně matematické saldo bylo pro státní rozpočet vždy velmi výrazně plusové a myslím si, že v tomto roce bude daleko, daleko vyšší.
Jde tedy i o určitou zodpovědnost a kontrolní činnost a podívat se, kde se nejvíce při nemocenské také nemocenská zneužívá, to znamená k jiným účelům než k léčení. A k tomu bude směřovat můj druhý pozměňovací návrh, který taktéž v podrobné rozpravě načtu. Zatím děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Opálka, byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Já se ptám, zda se někdo ještě chce přihlásit ze svého místa. Neregistruji takovou přihlášku, končím tedy obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Zde mám přihlášky tři. Nejprve pan poslanec Karel Černý, poté avizoval pan místopředseda vlády a poté pan zpravodaj.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo. Pozměňovací návrh poslanců Karla Černého, Juraje Ranince, Václava Klučky a Karla Šidla zní:
V části první článek 1 se za novelizační bod 17 vkládá nový novelizační bod 18, který zní: V § 29 se za písm. c) doplňuje nové písmeno d), které zní: d) 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně pracovně neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem Hasičského záchranného sboru ČR.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím nyní pana místopředsedu vlády, aby přednesl svůj pozměňovací návrh.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který byl rozdán v písemné podobě.
Jako zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu bych krátce uvedl, že se jedná o návrh, který je reakcí na nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 166/2008 Sb., kterým byla zrušena karenční doba v nemocenském pojištění. V důsledku tohoto nálezu došlo nejen ke zpětnému poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti, ale i ke zvýšení sazby za tyto dny, která platila v loňském roce.
Navrhuje se tedy, abychom se po zbylou dobu platnosti zákona č. 54/1956 Sb., to znamená do konce letošního roku, vrátili k úpravě, která zde byla do konce loňského roku, tj. aby se nemocenské poskytovalo v sazbě 25 % denního vyměřovacího základu.
Dále se navrhuje, aby nemocenské bylo poskytováno v období prvních tří neschopnosti ke službě i vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů, neboť jim v důsledku nálezu Ústavního soudu od 30. června nenáleží v období prvních tří dnů neschopnosti ke službě nic, tj. ani nemocenské, ani plat či jeho náhrada. Proto je nutné zrovnoprávnit tyto příslušníky bezpečnostních sborů touto legislativní úpravou.
V návaznosti na nález Ústavního soudu navrhuji, aby došlo od 1. ledna 2009 ke snížení procentní sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného pojištěnci, a dále, aby se náhrada mzdy nebo platu ve výši 25 % denního vyměřovacího základu poskytovala při karanténě i v období prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Ústavní soud totiž uvedl, že karenční doba je možná při snížení sazby pojistného a že karanténa je jinou sociální událostí než pracovní neschopnost a že při karanténě by se karenční doba neměla uplatňovat.
Na nález Ústavního soudu je třeba reagovat urychleně a časově nejvhodnější je využít možnosti doplnit tisk č. 436, neboť Ústavní soud nedal žádný prostor pro vypracování samostatného zákona, který by nález Ústavního soudu reflektoval. My jsme to pečlivě propočítávali z hlediska legislativních variant a je skutečností, že použití tohoto návrhu, který věcně řeší to samé téma, to znamená problém nemocenského pojištění, že se tedy nejedná o přílepek a je to nutné.
Já chci ještě zdůraznit z hlediska snížení pojistného, že pro rok 2009 se příjmy z pojistného na nemocenské pojištění odhadují na 38,8 mld. korun při snížené pojistné sazbě v souvislosti s účinností nového zákona o nemocenském pojištění 3,4 procentního bodu, resp. 2,5 procenta pro osoby samostatně výdělečné činné. Snížení sazby o dalších 0,1 procentního bodu povede ke snížení výběru pojistného na nemocenské pojištění na úrovni zhruba 1,15 mld. korun. V případě, že by bylo vypláceno nemocenské i za první tři dny nemoci, a to na úrovni 25 %, potom by výdaje na tyto tři dny činily 1,011 mld. korun, tj. o zhruba 140 mil. korun méně, než činil výpadek na pojistném, a to za předpokladu, že se průměrné procento pracovní neschopnosti vrátí na úroveň roku 2007.
Snížení rozdílu mezi ušetřeným pojistným a výdaji na nemocenské za první tři dny v roce 2009 oproti roku 2007 je způsobeno především zavedením tří redukčních hranic v novém zákoně o nemocenském pojištění, neboť tím se zvýší denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění, a tedy i výše dávek pro vyšší příjmové skupiny. Výdaje na nemocenské dávky budou proto v roce 2009 vyšší než v roce 2007 i z tohoto důvodu. V každém případě se ale ukazuje, že návrh na snížení sazby o 0,1 procentního bodu je přesně podložen konkrétními čísly.
Ještě z hlediska tohoto pozměňovacího návrhu, který vám byl předložen na vaše lavice, bych chtěl zdůraznit, že v něm došlo ke dvěma menším technickým nedopatřením, která si dovolím touto cestou opravit.
V bodě 4 "v části 13." patří před slova "při neschopnosti ke službě" slovo "příjem".
***