(11.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Tato vláda nemá řešení pro skutečné problémy lidí. Nakonec je to možné sledovat v opatřeních. Tato vláda schválila naprosto nesystémově paskvil v podobě tzv. batohu, batůžku nebo já nevím, jakých podobných cestovních zavazadel. Možná proto, aby si je mohli nasadit na záda, až jim lidé začnou lidé skládat účty. A kdy je poženou! A myslím si, že ten čas brzy přijde. Čas zúčtování je už na podzim, v krajských volbách, kdy budou moci lidé vyjádřit v obecném referendu, v krajských a senátních volbách, že mají dost této vlády, této vlády hvězdné pěchoty Mirka Topolánka. (Poslanci v sále silně hlučí.)
Ostatně, když se podíváme na jednotlivé kroky vlády, tak můžeme porovnávat. Vláda říká, že chce bojovat s nefachčenky, s ulejváky, s podvodníky. Ale tato vláda postihuje svými opatřeními poctivé zaměstnance, poctivé rodiče od rodin, postihuje seniory, důchodce, kteří -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Já jsem rád, že jste se dostavili zpátky do jednací síně, když jsem ohlásil, že je poslední písemně přihlášený, ale prosím, nechte kolegu Škromacha hovořit v klidném prostředí.
Nejde o nic nevýznamného. Jde jenom o otázky důvěry nebo nedůvěry v tuto vládu. Tak bych prosil Sněmovnu, aby se podle toho chovala. Počkám až vaše hovory skončí… Poté požádám pana poslance Zdeňka Škromacha, aby pokračoval.
Prosím.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedající. Já myslím, že tato Sněmovna už lepší nebude. A nakonec to patří k parlamentní demokracii, že poslanci mají své problémy. Já si myslím, že mám dostatečně silný hlas nacvičený z různých odborových mítinků a podobně, takže věřím tomu, že můj hlas dolehne i k těm, kteří naslouchat nechtějí a kteří se tady baví, a myslím si, že mají špatné svědomí, protože kdyby poslouchali, tak by možná museli zpytovat a říkat si, no, my jsme vlastně se zavázali k něčemu, co jsme nesplnili. Ne že bych si jako sociální demokrat přál, aby tato vláda naplnila své záměry, které obzvláště ODS ve svém modrém programu slibovala, na druhé straně uděláme všechno pro to, aby to nenastalo.
Ale nakolik se vyrovnává se svým svědomím Mirek Topolánek a se svojí smlouvou s voliči, že ve chvíli, kdy zradí svůj program, odejde? Já myslím, že je čas, pane premiére. Odejděte a myslím, že vám ani děkovat nebudeme. A myslím si, že je to názor velké části občanů České republiky, obzvláště těch poctivých, kteří očekávali, že budete dále rozvíjet, tak jak často tady zdůrazňujete, to, co tady vybudovala sociální demokracie v minulých osmi letech.
Nakonec změny, které provádíte, jsou většinou parametrické, jsou směřovány ke zvýhodnění příjmových skupin nad 50, 100 tisíc korun měsíčně a více. A tyto skupiny vám samozřejmě budou tleskat a tleskají. Ale - a nakonec jsem to zaznamenal nedávno při jedné diskusi s občany, kdy mi říkali mladí manželé… Říkají: Ten Mirek Topolánek z nás udělal bohaté. Ze dne na den. Sebral nám dětské přídavky, a už jsme bohatí. Říkají: Ale nijak se to neprojevilo na naší životní úrovni. Za nájemné se nám zvýšily náklady, platíme ve škole za děti, platíme další poplatky ve zdravotnictví atd. Takže nevím, ale dají se dělat i takto bohatí.
Pokud jde o to, že tato vláda postihuje ty nepoctivé, ukazuje a dokládá to tím, jak klesl počet nemocných. Nakonec se ukázalo, že například první tři dny nemoci bez placení jsou neústavní. A myslím si, že to je první takový krok jednotlivý v tom, že skutečně celý ten balík byl šit horkou jehlou. A ostatně, někdy je tady vzpomínáno, že i sociálně demokratické vlády dělaly opatření, která měla zpružnit celý systém, projasnit, zjednodušit. To jsme také udělali.
Ale tady je zásadní souběh. Uvedu příklad právě na té nemocenské. Člověk, když chce marodit, jde k lékaři, zaplatí 30 korun. Potom dostane recept a nemocenskou. Potom tři dni je doma zadarmo. Zaplatí ještě za recept další peníze. Další peníze zaplatí za to, když chce být uznán zase zdravým. No, vážené dámy, vážení pánové, opravdu velmi efektivní způsob, jak vyřešit nemocnost! Ale bohužel ten způsob nepostihuje ty, kteří ten systém, jak říká mnohdy pan ministr Nečas nebo pan premiér Topolánek, zneužívají, ale postihne všechny. Stejně tak postihl všechny ty a potrestal rodiny za to, že mají děti. Sebral jim dětské přídavky, daňové zvýhodnění je minimální, ale zátěž je maximální. Za nájmy, za jídlo, za bydlení, za dopravu, a to už vůbec nehovořím o zdravotnictví a o lécích.
Tato vláda ale nepostihuje jenom rodiny s dětmi, zaměstnance, důchodce. Ona přímo postihuje dneska už i podnikatelské aktivity. A drobní živnostníci začínají chápat, ale i větší firmy, že tato vláda jim vytahuje peníze z jejich vlastních kapes, protože samozřejmě to, co lidé musí zaplatit jako vyvolané náklady, žádají zpátky. Žádají ve formě mezd, žádají ve formě jiných zaměstnaneckých výhod. Takže tato vláda vytváří tlak na zhoršení konkurenceschopnosti i podnikatelského prostředí.
Je potřeba se ptát, jestli toto je skutečně záměr a program všech těch, kteří tuto vládu podporují. Proto také jsme navrhli možnost vyslovení nedůvěry. Myslím si, že v této chvíli a bez rizika toho, že by vláda padla, mají možnost vládní poslanci se vyjádřit například tím, že sice nebudou hlasovat proti návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, ale stačí, aby se zdrželi. Myslím, že to by byl jasný signál pro veřejnost, že až tak nejsou spokojeni s touto vládou.
Neočekávám to, že by Mirek Topolánek a jeho vláda našla odvahu, tak jak to udělaly sociálně demokratické vlády v minulosti, a požádala při tak zásadních věcech, které dělá a ke kterým nemá mandát, alespoň o důvěru Sněmovnu. Ale ona nemá odvahu riskovat to, že už tady možná těch 101 hlasů nemá. Proto samozřejmě spoléhá na to, že opozice musí aktivně sehnat těch 101 hlasů. Při dnešním hlasování by tady klidně vládní koalice vůbec nemusela sedět, protože víceméně její hlasy nejsou potřebné pro hlasování o důvěře, pokud zrovna nechtějí hlasovat pro nedůvěru této vládě.
A ta nedůvěra je oprávněná, protože za každým krokem, kterým vystupuje téměř kterýkoli z ministrů této vlády, hovoří, že vlastně koná jenom díky té politice mnohdy odsuzované sociální demokracie. Vždyť tato vláda by neudělala nic, kdyby se nemohla odvolat na to, co už dělala a co připravila sociální demokracie. A je to pravda.
Pan premiér se tady chlubil, jak klesá nezaměstnanost. Samozřejmě. Jsou to úspěšné programy zaměstnanosti, podpora investic a investorů, a dokonce i ty zatracované montovny zaměstnávají právě tu nejvíce těžko zaměstnatelnou skupinu lidí bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací. A tyto programy teď nabíhají. Na rozdíl od období, které je možné porovnat, jak byly úspěšné předchozí vlády ODS, kdy Zemanova vláda musela řešit problémy ekonomické krize, prudkého růstu nezaměstnanosti, který byl vyvolán zadlužeností polostátních bank. A to jsme vyřešili. Nezaměstnanost je jedna z nejnižších v historii! Můžeme konkurovat! Mzdy šly nahoru! Důchody šly nahoru! Ekonomika roste!
Ale vážené dámy a pánové, co tato vláda udělala? Ona hovoří a pan ministr Nečas říká: Já bych nemohl v životě nikdy schválit takové zvýšení důchodů, které by vedlo k deficitu ve veřejných financích!
***