(17.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Hlásí se, prosím, někdo další do rozpravy k tomuto bodu? Nevidím žádnou takovou přihlášku, proto obecnou rozpravu končím.
Zeptám se na případná závěrečná slova pana ministra zahraničí nejprve. Nechce vystoupit se závěrečným slovem. Pan zpravodaj? Jenom si ověřím, že pan poslanec Exner nenavrhoval žádné…
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh na přikázání? Nemá. Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 157. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 157 přítomno 147, pro 107, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že vládní návrh zákona byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a tím končí projednávání sněmovního tisku 428, bodu č. 48 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji také panu zpravodaji.
Jsme u bodu číslo 49. Zahajuji tedy projednávání bodu
49.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými
o zpracování údajů jmenné evidence cestujících (PNR) leteckými dopravci a o jejich
předávání Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických,
podepsaná za Evropskou unii v Bruselu dne 23. července 2007
a za Spojené státy americké ve Washingtonu dne 26. července 2007
/sněmovní tisk 449/ - prvé čtení
Opět požádám o úvodní slovo ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Pane ministře, prosím. (V sále je hluk.)
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Vážené poslankyně, vážení poslanci, paní předsedající, dovolte mi vám blíže představit Dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracování údajů jmenné evidence cestujících, dále jen dohoda, kterou vláda předkládá Parlamentu České republiky s návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací.
Dohoda je odpovědí Evropské unie na obavy Spojených států amerických z terorismu a závažné kriminality a na jejich snahu o účinnější kontrolu vnější hranice. Předmětem dohody je závazek Evropské unie, že zajistí, aby její letečtí dopravci, kteří provozují leteckou dopravu cestujících do a ze Spojených států, zpřístupnili údaje jmenné evidence cestujících obsažené v jejich rezervačních systémech, jak to vyžaduje Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států.
Dohoda podepsaná v červenci 2007 je historicky celkem třetím ujednáním o předávání údajů o leteckých cestujících mezi Unií a Spojenými státy. První dohoda z května 2004 byla vypovězena k 30. září 2006 na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora, dle nějž byla sjednána na nesprávném právním základu, to je v rámci prvního pilíře Evropské unie pouze na úrovni Společenství. Druhá dohoda z října 2006 byla sjednána v zájmu kontinuity již na jiném právním základě jako dohoda unijní v rámci třetího pilíře jen na dobu jednoho roku. Byla prováděna členskými státy Evropské unie předběžně v mezích jejich legislativy. Po uplynutí platnosti dohody vláda České republiky stáhla návrh na ratifikace dohody z projednávání v Parlamentu České republiky. To bylo dne 5. září 2007.
Předkládaná třetí dohoda - PNR - z července 2007 je unijní dohodou v rámci třetího pilíře. Česká republika při jejím podpisu učinila prohlášení o tom, že touto dohodou bude vázána až po ratifikaci i dalšího prohlášení o nutnosti dodržování evropských standardů ochrany osobních údajů.
Předkládaná nová dohoda je stručná. Má jen devět operativních článků, dává však smysl jen ve spojení s dvěma dopisy smluvních stran, které jsou k ní přiloženy. Dopis Spojených států vysvětluje, jak Spojené státy shromažďují, využívají a uchovávají data o pasažérech. Vymezuje, k čemu Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států používá údaje jmenné evidence cestujících, a to je k předcházení a boji proti terorismu a související trestné činnosti, dalším vážným činům nadnárodní povahy, včetně organizovaného zločinu, vyhýbání se soudním příkazům nebo vazbě za výše uvedené trestné činy; v případě nutnosti lze jmenné evidence cestujících využít i k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo i jiných osob nebo v rámci trestního řízení. Dále dopis Spojených států vymezuje 19 typů údajů, které jejich orgány shromažďují.
Druhou podstatnou přílohou dohody je odpověď portugalského předsedy Rady Evropské unie na dopis Spojených států. Dopis Evropské unie sděluje, že záruky vysvětlené v dopise Ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států umožnily Evropské unii, aby předpokládala, že toto ministerstvo zajišťuje odpovídající ochranu údajů pro účely dohody. Všechny tři dokumenty jsou součástí jedné konstrukce, bez uvedených dopisů nelze aplikovat samotnou dohodu.
Oproti předcházejícím dohodám je nyní v dohodě výslovně obsažen závazek Spojených států k přechodu na nový systém získávání dat o cestujících, který má poskytnout lepší ochranu osobních údajů. Skončí dosavadní takzvaný pull systém, kdy Spojené státy dosud získávají celou databázi údajů o cestujících a z ní si vytahují údaje o cestujících, které je zajímají. Nahradit jej má push systém, kdy letečtí dopravci sami předávají do Spojených států pouze dohodou stanovená data ze svých rezervačních systémů. Předpokladem je, že systémy budou technicky kompatibilní. Dohoda snižuje okruh shromažďovaných a předávaných údajů oproti dohodám předcházejícím, a to ze 34 na 19. Oproti předchozí dohodě se ale v nové dohodě zvyšuje doba uchovávání údajů dat, a to z původních tři a půl roku na současných sedm roků v tzv. aktivní databázi. Doba pro uchovávání údajů v tzv. spícím stavu zůstala v zásadě nezměněna. Je to osm let. Spojené státy to zdůvodňují potřebou vyšetřovatelů mít možnost se v této lhůtě k datům jmenné evidence cestujících vracet, a sice vzhledem k obtížnosti i délce vyšetřování terorismu a související trestné činnosti.
Nová dohoda je v souladu se svým článkem 9 ode dne svého podpisu předběžně prováděna, a to v mezích vnitrostátních právních předpisů smluvních stran. Česká republika tuto dohodu předběžně provádí pouze v omezeném rozsahu - jediný letecký dopravce s přímými lety do Spojených států, společnost ČSA, dosud nepředává údaje PNR, Passenger Name Record, ale pouze údaje API, Advanced Passenger Information.
***