(15.50 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
Občané České republiky i po připojení se k této smlouvě zůstanou pod ochranou České republiky. Jejich předání k Mezinárodnímu trestnímu jejich soudu by nastalo pouze v situaci, že by Česká republika nebyla schopna zajistit jejich stíhání sama. Mezinárodní trestní soud je pojistkou důvěry občanů v právní stát, protože beztrestnost za genocidu, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti je v právním státě nepřípustná. Podle analýzy vypracované Ministerstvem spravedlnosti a i podle důvodové zprávy k novému trestnímu zákoníku je Česká republika schopna stíhat všechny zločiny v Římském statutu uvedené.
Vláda České republiky žádá Parlament, aby vyslovil souhlas s ratifikací této smlouvy, tak abychom v brzké době mohli stanout po boku 41 evropských států, které již Římský statut ratifikovaly. Vláda danou smlouvu kvalifikovala jako smlouvu, kterou se přenášejí pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní instituci ve smyslu čl. 10a Ústavy České republiky. Při hledání způsobu ratifikace vláda České republiky jednak vycházela z faktu, že v minulosti nebylo možno prosadit přímé změny Ústavy a Listiny, kterými by byly odstraněny třecí plochy mezi Římským statutem, Ústavou a Listinou, a zejména z faktu, že od roku 2002 máme v Ústavě zcela nové ustanovení, které tento postup umožňuje. Hlasovat o této smlouvě se bude ústavní většinou. Podle názoru vlády ČR, stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury a předních odborníků na ústavní a mezinárodní právo zajišťuje postup podle čl. 10a Ústavy souladnost Římského statutu s Ústavou a Listinou.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, existence Mezinárodního trestního soudu je nepřehlédnutelným milníkem. Za jeho vytvořením stála většina států mezinárodního společenství. Téměř dvě pětiny smluvních stran tvoří evropské státy, což svědčí o velkém zájmu Evropy na tom, aby byly plněny cíle, pro které byla tato instituce zřízena. Vláda se domnívá, že je na čase, aby i Česká republika zaujala k Mezinárodnímu trestnímu soudu své stanovisko. Vláda svůj díl odpovědnosti s nejlepším vědomím a svědomím promítla do tohoto návrhu. Nyní je odpovědností moci zákonodárné, jak bude s Římským statutem dále naloženo.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás touto cestou požádal o provedení technické změny v návrhu usnesení, kde bude vypuštěna celá část, která stanoví, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s tím, aby Česká republika při uložení ratifikační listiny k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu učinila uvedená prohlášení. Ve smyslu mezinárodního práva prohlášení nejsou součástí smluvního textu, a tudíž k jejich provedení Českou republikou není třeba souhlasu Parlamentu České republiky. Současně bych rád požádal o připojení závěrečné stránky k textu Římského statutu v anglickém jazyce, která potvrzuje, že uvedený text představuje ověřenou kopii Římského statutu, kterou jsme do sněmovního tisku opomněli vložit. Jak jsem byl informován, oba tyto návrhy již byly rozdány ve formě doplnění sněmovního tisku. Velmi se omlouvám za naše pochybení.
Na závěr bych rád zdůraznil, že návrh na ratifikaci Římského statutu nepředkládala do vlády Strana zelených, ale Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo spravedlnosti. Tato otázka totiž nesmí být vnímána pouze jako priorita některé politické strany, ale jako priorita České republiky - poslední země Evropské unie, která Římský statut dosud neratifikovala. V této souvislosti vnímám slučování tohoto tématu s jinými aktuálními otázkami zahraničněpolitického rázu jako nesmyslné a nezodpovědné.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí Karlu Schwarzenbergovi.
Avizovala jsem, že nyní vystoupí pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ověřila jsem si, že je mezi těmi členy vlády, kteří se písemně z dnešního odpoledního jednání omluvili, a proto prosím, aby toto úvodní slovo z řad ministrů doplnil ještě pan ministr Cyril Svoboda.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, toto téma máme poněkolikáté v Poslanecké sněmovně a již jsme na toto téma hodně diskutovali.
To, co se také diskutovalo ve vládě, zda může aplikace této mezinárodní smlouvy postihnout negativně občany České republiky, ať zastávají jakoukoliv funkci. Po velmi pečlivém prozkoumání tohoto návrhu i legislativní rada konstatuje, že není třeba kvůli tomuto návrhu měnit ani trestní zákon, ani žádný jiný předpis. Velká debata se týkala definice genocidy, protože mohly vzniknout obavy, jestli se tento trestný čin nebude vztahovat na naše vojáky, kteří jsou vysláni do zahraničí, že by mohli být přistiženi při nějaké deformované aplikaci nebo výkladu pojmu genocidy. Nic takového nehrozí. A navíc, budeme-li mít my nějakou pochybnost o tomto Římském statutu, je potřeba jej ratifikovat, abychom měli možnost případně iniciovat jeho změnu nebo doplnění v budoucnu. Takto můžeme být pouze komentátory.
Jsme ve velmi vážné situaci předtím, než budeme předsedat Evropské radě, než budeme předsedat Evropské unii, že budeme jedinou zemí, která by neměla ratifikován tento Římský statut. Takže já velmi apeluji na to, abychom tentokrát vyslovili souhlas s ratifikací, a opravdu říkám, že jsme se v rámci moci výkonné zabývali všemi možnými námitkami, velmi pečlivě jsme je posuzovali a konstatujeme, že žádné ohrožení nehrozí.
Principiálně je třeba říci, že máme mít důvěru sami v sebe, že důvěřujeme naší justici, našim orgánům činným v trestním řízení, že nenastane situace, že by někdo byl u nás nepotrestán, aby musel být potom poslán před mezinárodní instituci. A navíc, jsem si jist, že ti, na které se vztahují imunity, jsou osoby, které nikdy nespáchají trestné činy, na které se tento statut vztahuje. To jsou nejzávažnější trestné činy proti lidskosti a nedokážu si představit, že by kterýkoliv nositel významné ústavní funkce byl něčeho takového schopen. Proto s klidným srdcem doporučujeme, aby tento návrh byl projednán a byl vysloven souhlas s jeho ratifikací. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi Cyrilu Svobodovi a prosím nyní zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Hamáčka.
Poslanec Jan Hamáček: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, máme dnes před sebou velmi závažné rozhodování. Po jisté době se do Poslanecké sněmovny vrací k ratifikaci tzv. Římský statut Mezinárodního trestního soudu. A dovolte mi, abych k tisku přednesl svou zpravodajskou zprávu.
Ne zcela kontinuální vývoj mezinárodní spravedlnosti v letech po druhé světové válce zahrnující ustavení norimberského a tokijského tribunálu, přijetí Univerzální deklarace lidských práv a Úmluvy o genocidě v roce 1948, Ženevských humanitárních konvencí, Paktu o občanských a politických právech, Úmluvy proti mučení a ustavení mezinárodních trestních tribunálů ad hoc pro bývalou Jugoslávii a Rwandu, pokud tedy jmenuji ty nejvýznamnější události, vedl až k podepsání statutu Mezinárodního trestního tribunálu v roce 1998. Většina těchto momentů je spojena jak s půdou Organizace spojených národů, tak v pozdějším vývoji i s činností nevládních organizací, které se snaží argumentovat ve prospěch těchto mezinárodních mechanismů.
***