(17.50 hodin)
(pokračuje Gandalovič)
Tady musím říct, že nás postihla velmi krutá rána, protože odborník, kterého jsme si všichni vážili a který skutečně dělal tuto práci velmi odpovědně, inženýr Ivan Dejmal, v minulém roce odešel a tím pádem vlastně my se teď zabýváme výběrovým řízením na nového environmentálního experta. Nicméně chápu, že starostové se oprávněně nemusejí těmito našimi problémy zabývat, protože oni mají právo a povinnost samozřejmě vůči svým občanům.
Takže jenom abych to zkrátil, v současné době jsme už vydali rozhodnutí na 152 akcí. Do konce března jsme vyčerpali 250 milionů korun a v roce 2008 předpokládám, že se dostaneme tak asi na miliardu, miliardu a čtvrt.
Pro oblast povodí Dyje jsme od obcí přijali návrhy na zařazení těchto akcí: Podhradí nad Dyjí, Vranov nad Dyjí, Jevišovka a Oblekovice. Všechny tyto akce jsou v současné době, nebo budou posouzeny právě environmentálním expertem a budou předloženy meziresortní pracovní skupině k příslušnému schválení.
Pokud poukazujete na to, že s příslušnými předkladateli, to znamená starosty, nebylo dostatečně komunikováno, považuji to za chybu a omlouvám se za ni a udělám vše pro to, aby se dozvěděli, v jaké fázi jsou jejich návrhy.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec chce položit doplňující otázky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Ne už otázku, ale spíše žádost, protože jsem si vědom, že v tak krátkém čase mi pan ministr nemůže podat komplexní informaci o jednotlivých akcích. Takže ho žádám tímto, aby mi písemně podal zprávu. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr chce ještě reagovat? Ne, nechce reagovat.
S další interpelací vystoupí pan poslanec Tejc a je to na ministra vnitra Ivana Langera ve věci České pošty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Já s ohledem na to, že pan ministr pro mne z neznámých pracovních důvodů není přítomen, si dovolím stáhnout svoji interpelaci s tím, že bych chtěl apelovat na pana ministra, aby se nevyhýbal interpelacím, protože s ohledem na kroky pana ministra v úřadě je nejen na co se ptát, ale především na co odpovídat. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Dobře, děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Látka a je to na ministra zdravotnictví Tomáše Julínka ve věci našeho zdravotnictví a to bude dnešní naše poslední interpelace. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, nevycházím z úžasu, jak se svým pseudomanažerem Cikrtem zcela bezostyšně decimujete české zdravotnictví a přispíváte ke značnému znejistění nejen pacientů, ale i celé naší veřejnosti. Vaše vyjádření, že poplatek má regulační účinek například i u lidí v komatu a že psychologicky působí na celou populaci, dokonale šokovalo i již tak dost otrlou českou společnost. Poplatky u lékařů už údajně schlamstly celou miliardu korun - a kde jsou? Pomohly českému zdravotnictví? Ani náhodou! Zůstaly v kapsách chudých lékařů a lékárníků.
Ještě hrůzostrašněji působí váš záměr privatizovat zdravotní pojišťovny a fakultní nemocnice. Chápete, že touto vlnou zcizování majetku sloužícího k zajišťování zdravotní péče vlastně usilujete o základní pokles kvality a dostupnosti této zdravotní péče? Uvědomujete si, že by to byla nenávratná změna, která poškodí občany naší země?
Část vašich experimentů, tedy neplacené první tři dny nemoci již Ústavní soud naštěstí zrušil. Není to pro vás, pane ministře, jasným signálem o prospěšnosti vaší reformy pro naše občany?
Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Tomáš Julínek Děkuji, pane předsedo. Já jenom na začátek chci předeslat, že nemocenská nepatří do kompetence mého resortu a není to zákon, který jsem předkládal já v rámci reformy, jakkoliv s tím souhlasím. Takže to není můj experiment, pokud použiji vašich slov.
Co se týče poplatků, poplatky byly nastaveny velmi jednoduše - nízké, s ochranou vážně nemocných a fungují. A hlavním záměrem je opravdu naplnit to, aby peníze, které jsou sbírány na veřejném zdravotním pojištění, prospěly lidem, kteří jsou vážně nemocní. A z prvních statistik z prvního čtvrtletí se ukazuje, že tomu tak je. Například léčiva, která nebyla dostupná například za pana ministra Ratha kvůli limitům, se dnes stávají dostupnějšími. Moderní léky, které se objevují na trhu, jsou dostupnější, protože ta statistika ukazuje, že lidé si začali paraleny a brufeny kupovat v lékárnách, tudíž zbytečně nečerpali peníze z veřejného zdravotního pojištění, nečerpali také peníze za návštěvu u lékaře, a tyto peníze byly využity na úhradu těchto drahých léčiv, což ukazuje zvýšení o 25 % úhrady na jedno léčivo. To znamená posunujeme se do dražších léčiv, která jsou potom dostupnější pacientům. Zároveň se snížila frekvence návštěv, to znamená snížilo se plýtvání a zbytečné návštěvy u lékaře tak, že vám to můžou potvrdit praktičtí lékaři. Mají daleko více času na pacienta a můžou se mu věnovat. To znamená zvýšení kvality. Pokud jde o hospitalizace, tam došlo ke snížení hospitalizací o 12 % a zkrácení hospitalizační doby o 8 %.
Všechny tyhle parametry, které jsem vyjmenoval, máme významně nad evropským průměrem a ukazují na to, že se u nás nadužívala péče. Znamená to, že v českém zdravotnictví za první čtvrtletí zůstává 2,6 miliardy úspory, která bude využita v tomto roce zase pro pacienty, kteří jsou vážně nemocní. A my usilujeme o to, aby například taky byla spotřebována na zkrácení čekacích dob na některé operace.
A mohl bych v té statistice pokračovat. Jsem schopen vám dodat výsledky, ty předběžné výsledky. Popřípadě za několik týdnů vám můžeme dát a dáme k dispozici statistiku za první čtvrtletí, která ukáže účinnost těchto poplatků. Jsou samozřejmě v celé Evropě a není to žádný experiment.
Důležitým momentem, který opakovaně zdůrazňuji a na který málokdo slyší, je odhalování faktické spoluúčasti jednotlivých pacientů, která se dá identifikovat podle diagnostických skupin - podle toho samozřejmě se k tomu dá přiřadit sociální skupina nebo jiný parametr, jako je třeba výdělek - a ta nám bude sloužit především k tomu, abychom rozanalyzovali konečně po patnácti letech, jak si stojí tyhle jednotlivé skupiny v léčbě.
Ukazuje se například, a to ze statistiky vyplynulo, že někteří pacienti - to je příklad jedné pacientky, má 44 léčiv. Tam je několik možností. Buďto ta pacientka opravdu shromažďuje léky od několika lékařů a nedej bože je opravdu jí, anebo si na její jméno někdo píše léky. To znamená je možné odhalit eventuální defraudaci. A takovýchhle údajů v různé struktuře budeme z tohoto systému mít více, abychom mohli identifikovat sociální problém nebo jiný problém, diagnostický problém.
Zdravotní pojištění ovšem primárně nemá řešit sociální situaci, ale má poukázat na potřebné lidi, kteří mají potom být kompenzováni ze sociálního systému.
Za poslední. Poplatky tvoří asi 8 % nákladů u jednotlivého pacienta, 92 % tvoří doplatky na léky, které byly i předtím, ale nikoho to nezajímalo. Takže v té době nikdo nevěděl, že existují možná lidé, kteří se vůbec ke zdravotní péči kvůli vysokým doplatkům nedostanou.
***