(15.20 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Proto bych se velmi přimlouvala za to, abychom propustili zákon do třetího čtení a abychom pak přemýšleli, budou-li podány pozměňovací návrhy paní kolegyně Kateřiny Jacques, společně s ministrem vnitra, kterým z těchto pozměňovacích návrhů můžeme vyhovět, abychom se pokusili naplnit cíl, který si Ministerstvo vnitra před sebou vytyčilo, ale nediskriminovali nad nezbytnou úroveň nejen cizince, ale také naše české občany a děti vzniklé z takových manželství, protože de facto se může velmi snadno stát, že bude zjištěno, že sňatek byl neplatný pro těsně prošlé povolení k pobytu, až poté, co sňatek bude uzavřen. My tím de facto diskriminujeme i naše - nebo stavíme do nevýhodného postavení i české občany, kteří vstoupili do manželství s cizincem.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Vidím pana poslance Tejce. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já bych skutečně chtěl navázat na to, co tady bylo řečeno. Ono totiž konstatování neplatnosti manželství může mít poměrně zásadní a závažné následky pro oba partnery. Ten jeden, který zde možná pobývá neoprávněně, možná ponese následky oprávněně. Nicméně ten druhý, který nemusí být o tomto zcela informován, může být částečně podveden, může nést následky toho, že toto manželství bude neplatné a zjistí se to až poté, co už spolu mají děti, majetek, a bude se velmi složitě v té chvíli toto manželství jako neplatné posuzovat a jejich vztahy mezi sebou se budou těžko narovnávat. To je první problém.
Druhý - a tady navazuji na pana profesora Jičínského. Myslím, že skutečně by mělo platit, že správní právo se nemíchá s právem rodinným. Chceme omezit sňatky, které jsou čistě fiktivní a účelové. Já tomu rozumím. Ale na druhé straně, aspoň tak jak jsem návrh pochopil, bychom se zabývali těmi, kteří se vezmou na území České republiky, nikoli ve chvíli, kdy jeden z občanů České republiky vyjede do zahraničí, tam se sezdá s tímto partnerem, ale manželství samozřejmě v té chvíli bude. Problém nastane jen u těch, kteří se vezmou na území České republiky a nebudou mít platné povolení. Určitě je to možné řešit tak, jak již bylo naznačeno, že pro to, aby daná osoba se na území České republiky mohla sezdat, bude podmínkou to, aby český úřad toto umožnil, bude podmínkou předložení povolení k pobytu. Ta sankce nebude takováto, tedy nebude to konstatování neplatnosti manželství.
Jsem přesvědčen, že schválením tohoto návrhu zákona bychom se dostávali do velmi složitých právních situací, které by v budoucnu mohly nastat. Přimlouval bych se proto tedy, aby tento návrh byl vrácen k dopracování, abychom se vyvarovali podobných problémů v budoucnu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vrácen k dopracování. Když se nalézá ve druhém čtení, tedy vrácen do výboru, pane poslanče?
Poslanec Jeroným Tejc: Omlouvám se - vrácen do výboru.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano. Pane ministře, přejete si reagovat? Máte slovo.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Myslím, že bychom si měli zvyknout a připustit variantu, že jsou mezi námi lidé a žijeme mezi lidmi, kteří vědí, co dělají, jsou zodpovědni za své životy a měli by nést plné důsledky za svá rozhodnutí.
Je nepochybně možné, že jeden člověk je schopen podvést druhého člověka. Ale chci-li být velmi upřímný a velmi otevřený, jakkoli tuším, že za svoji otevřenost budu napadán, řeknu - když už si někoho beru, měl bych vědět, koho si beru. A tudíž argument o tom, že jsem byl někým, koho si beru, podveden, protože jsem nevěděl, koho si beru, mi připadne poněkud lichý a nerozumím ze svého pohledu snaze zákonodárce takovou neodpovědnost nebo neznalost, jak to vy nazvete, řešit místo něj. To je první poznámka.
V tomto je to doopravdy koncepční rozdíl pohledu na věc, která je veskrze negativní, a to je, aby někdo, kdo porušuje platné zákony České republiky, v důsledku uzavření sňatku nabyl stejná práva a stejné povinnosti jako občané České republiky, neboť získal občanství. To je, oč tu běží. To je, oč tu běží - a sami si odpovězme na otázku, jestli toto chceme umožnit, jestli toto chceme tolerovat, nebo nechceme. To je první obecný princip.
Potom se můžeme lišit v metodách, jak to řešit. Jsem přesvědčen, že toto je způsob, který je možný. Akceptuji rozdílnost pohledu těch, kteří říkají, že by volili jiný. Uvítal bych - a jsem otevřen ke spolupráci - aby na důkaz toho, že skutečně jde o řešení problému, tady přednesli svůj vlastní návrh, který potvrdí to, že nesouhlasí stejně jako já s tím, aby člověk, který porušuje zákony České republiky, se díky takovémuto institutu mohl stát občanem České republiky.
Poslední poznámka, kterou chce říci. Návrh je složen z dvanácti částí. Potom se domnívám, že ten, komu se nelíbí přesně tato úprava, má možnost v podrobné rozpravě navrhnout vypuštění v části dvanácté tohoto návrhu zákona, nikoliv odsouvání celého zákona zpátky do výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Ještě pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Jen bych stručně reagoval na pana ministra, a to v tom smyslu, že nejsem přesvědčen o tom, že tímto sňatkem vždy vzniká nárok na státní občanství, resp. stává se tento občan po sňatku státním občanem České republiky. Je to jistě ulehčení v proceduře, ale rozhodně bych chtěl poukázat na to, že automaticky tímto neodstraníme všechny případy, které se týkají nabývání státního občanství fiktivně.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nevidím žádnou další přihlášku. Ještě paní kolegyně Dundáčková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Potvrzuji slova pana ministra, že spor vedeme všichni jen k dvanácté části zákona. Bylo by naprosto nesmyslné, abychom vraceli k dalšímu projednání ve výboru celý tisk, když spor je o několik málo paragrafů části dvanácté, kterou je možné případně vypustit celou. I k tomu myslím směřuje ten rozmnožený pozměňovací návrh paní kolegyně Kateřiny Jacques. Pokud ona jen nepozdvihne v podrobné rozpravě, učiním nějaký krátký návrh v tomto smyslu já.
Já si jen dovolím teď říci, protože jsem k té problematice vystupovala i v souvislosti s jinou právní úpravou, která byla předkládána Poslanecké sněmovně a která rovněž měla řešit problematiku fiktivních sňatků: Vydáváme se cestou restrikce, která znamená postižení i té poctivé části cizinců a především našich občanů a dětí z takto smíšených manželství vzniklých. Zdá se zdánlivě, jako by žádná jiná možnost neexistovala a jako by proti fiktivním manželstvím nebylo možné bojovat jinými prostředky. Z analýzy, která byla dána k dispozici poslancům v Poslanecké sněmovně, si dovolím upozornit na řešení, které zvolili ve Francii, kde jsou předpoklady pro manželství upraveny příslušnými ustanoveními francouzského občanského zákoníku.
V článku 63 jsou vyjmenovány náležitosti, které jsou snoubenci povinni předložit matričnímu úřadu. Jedná se o průkaz totožnosti, rodný list ne starší tří, popř. šesti měsíců. Povolení k pobytu či jiný doklad o legálnosti pobytu na území Francie zmíněn není. Je tam ale také stanoveno, že pracovník matričního úřadu může provést s každým snoubencem zvlášť pohovor, pokud existuje podezření, že by manželství mohlo být neplatné vzhledem k nedostatku vůle snoubenců uzavřít manželství, pod tato ustanovení francouzská praxe zařazuje tedy i tzv. fingovaná manželství, nebo dochází k uzavření manželství z donucení či z omylu v osobě či v podstatných náležitostech druhého snoubence.
***