(10.00 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, a ptám se, kdo dál do obecné rozpravy. Pokud si nikdo nehlásí, tak můžeme obecnou rozpravu ukončit.
Zeptám se, jestli navrhovatel nebo zpravodaj ještě nemají co sdělit. Prosím, pan poslanec Vidím.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Já bych chtěl pouze poděkovat všem kolegům, kteří v rozpravě vystoupili. S některými kritickými výtkami nezbývá než souhlasit, na druhou stranu si myslím, že je dobré, že jsme se pokusili s odstupem nepříjemný stav odstranit a že se nám to podaří i po projednání ve výboru pro obranu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, takže můžeme hlasovat v prvním čtení.
Organizační výbor - ale tady bylo navrženo, aby byl ten návrh dán k projednání výboru pro obranu. Já se musím zeptat, jestli ještě nějaký návrh je. Pokud není, budeme hlasovat o tom návrhu, který tady byl podán.
Byl tady tedy podán návrh, aby byl přikázán předložený návrh k projednání výboru pro obranu.
Zahajuji hlasování. Kdo je tedy pro, přikázat to takto, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 45, přítomno je 164, pro hlasovalo 138, proti 1, návrh byl přijat.
A teď tady byl návrh na zkrácení lhůty projednávání na pět dní, takže budeme hlasovat o návrhu zkrátit lhůtu na projednávání na pět dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zkrátit lhůtu projednávání takovýmto způsobem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 46. Přítomno je 165, pro hlasovalo 132, proti hlasovali 2, návrh byl přijat.
To je podle mne vše. Děkuji tedy všem zúčastněným. Projednali jsme tím pádem návrh změny zákona o Hasičském záchranném sboru a ukončuji bod č. 19.
Další bod je bod číslo
20.
Návrh poslanců Petra Rafaje, Josefa Smýkala, Miloslava Vlčka,
Alexandra Černého, Milana Urbana, Petra Wolfa, Ladislava Mlčáka
a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb.,
o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 215/2002 Sb., o státním
dluhopisovém programu k získání finančních prostředků na poskytnutí
návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplaty náhrad
ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen, ve znění zákona č. 177/2003 Sb.
/sněmovní tisk 454/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení, podle § 90 odst. 2. Stanovisko vlády máme jako tisk 354/1.
Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Petr Rafaj. Současně ale sděluji, že poslanecký klub ODS podává veto na návrh na zkrácené projednávání tohoto sněmovního tisku č. 454. Takže zkontroluji podpisy a pan poslanec Rafaj se může mezitím ujmout slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Rafaj: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vidím, že naši kolegové z ODS se tomu věnovali velice pečlivě, protože potřebují hodně času, aby si to ještě jednou přečetli. Jsem velmi rád. Ale teď k předložené materii.
Předkládáme vám tady návrh zákona, aby se odstranilo nerovnoprávné (řečník se několikrát přeřekl) - už ani mluvit z toho neumím - nerovnoprávné postavení členů družstevních záložen, a to těch družstevních záložen, které jsou dneska v nucené správě, v konkursu, v likvidaci nebo jim byla odebrána licence.
Nerovnoprávnost postavení těchto členů je nerovnoprávné právě vůči těm, kteří dostali odškodnění hlavně v bankách. Když jsme počítali, jakým způsobem došlo k odškodnění těchto členů družstevních záložen oproti bankám, tak musím říci, že tito členové dostali při odškodnění pouze 2,5 % proti tomu, co bylo vyplaceno u bank. Členové družstevních záložen samozřejmě na tom celkově byli podstatně hůře, poněvadž mají své členské vklady, o které v těchto záložnách přišli, měli tam další svá aktiva, o která přišli, a přišli o ně bez náhrady, a ještě navíc jim jejich vklady nebyly plně vyplaceny. Celkově by jim bylo uhrazeno 90 % vkladu, maximálně do výše 400 tisíc korun, což proti bankám je velmi nerovnoprávné.
My tedy navrhujeme, aby jim byla vyplacena dodatečně náhrada do výše 2 milionů korun a aby toto bylo kryto přes státní dluhopisy. Já si myslím, že bychom tady k tomuto měli přistoupit opravdu odpovědně a těmto členům toto odškodnění umožnit. Proto bych vás poprosil, abyste propustili tady tento návrh do dalších čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teď by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jiří Dolejš. Prosím ho také, aby tak učinil.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, máte před sebou nepochybně nikoliv jednoduchou materii, která má jednoduchý cíl a jejíž naplnění jednoduché až tolik není.
Pokud klienti bývalých kampeliček cítí jisté nerovnoprávné zacházení, uspokojení jejich nároků z doby, kdy nám končil bankovní socialismus, kdy se transformovaly jednotlivé segmenty bankovního trhu a v této oblasti došlo k transformaci rozhodně ne standardní, tak si myslím, že na nejen své pocity, ale i své nároky mají jistý druh oprávnění. A je na nás, abychom zvážili, zda tato legislativní forma je odpovídající, nebo zda se dostáváme do pásma, které nám ve svém stanovisku vytýká a připomíná vláda, že jde o řešení nejen nesystémové - to by koneckonců odpovídalo i tehdejší ne zcela systematické a systémové době - ale že je hlavně nadstandardní a že se dopouští retroaktivity práva.
Já si myslím, že to tvrzení vlády není jednoznačně průkazné, a že tudíž bychom této materii měli věnovat pozornost nejen dnes v prvním čtení, ale pustit ji do dalších čtení a případně ve druhém čtení některé pochybnosti vyvrátit, popř. korigovat pozměňujícími návrhy.
Mám na mysli především onu pochybnost, která se týká částky k úhradě, částky, která bude představovat určitý objem peněz. Ten objem peněz musí logicky projít určitým kanálem, tedy Zajišťovacím fondem. Víme, že máme v programu schůze další, tentokrát vládní tisk, který se chce vypořádat s historií a existencí tohoto fondu a také s tím, jakého typu vlastně ti poškození jsou. Argumentuje se tím, že vlastně to jsou pouzí klienti, pouzí vkladatelé, že to nejsou na úrovni spoluvlastníků tehdejšího družstevního financování. Na druhou stranu ta částka dvou milionů může pro někoho být nadnesená z hlediska toho, že měli majitelé větších finančních sum zvážit rizika, která už, myslím, v tom roce 1999 a 2000 byla poměrně zjevná.
***