(15.30 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Jediné, co mohu nabídnout, je podrobný rozklad, popřípadě seminář na téma jednotlivé vlivy na výši inflace v České republice.
Váš výpočet, pane poslanče, musím odmítnout. Chci si myslet, že víte, že je hodně zjednodušený. Nechci si myslet, že si opravdu myslíte, že se to dá takhle spočítat a takhle porovnávat, protože chci si myslet tu variantu, která je lepší, vlídnější vůči míře vaší poučenosti v makroekonomickém prostoru.
Já jsem chtěl reagovat na onu predikci, kterou tady prezentovala Českomoravská konfederace odborových svazů.
Dámy a pánové, já se věnuji 17 let problematice veřejných rozpočtů a 17 let tak či onak asistuji u mzdových vyjednávání. Každý rok. Každý rok logicky, a já bych to na jejich místě dělal také, konfederace odborových svazů nebo jacíkoliv zástupci zaměstnanců samozřejmě nafukují předpokládanou míru inflace, protože to je ten argument, kterým logicky tlačí na nárůst mezd. Že jednou za 15 let se stalo, že nárůst cen na komoditních burzách se trefil do jejich přefouknutého odhadu, no, to se jednou stát muselo. A vláda není slepá, vláda na to samozřejmě reaguje například návrhem pana místopředsedy vlády Nečase na mimořádnou valorizaci důchodů. Že se tak stalo jednou za 15 let, je prostě statistická nutnost, nikoliv pravda, pravda loňského podzimu.
Na dotaz pana místopředsedy Urbana, který řekl: příjmy z prodeje ČEZ, které realizuje Ministerstvo financí, nejsou příjmem státního rozpočtu. Jsou příjmem účtu zlikvidovaného Fondu národního majetku, takzvaných privatizačních účtů, a ony samy nemají vliv na zlepšení salda v roce 2007, protože tam byly ty příjmy rozpočtovány jako mimořádný příjem do fondu dopravní infrastruktury ve výši 31 miliard. Ta myšlenka by se dala rozvést, do jaké míry má na to vliv skutečnost, že fond dopravní infrastruktury neutratil rozpočtované peníze, ale to se týká celé řady i jiných správců. Ale příjmy z prodeje ČEZ samy o sobě nejsou tím faktorem, který by výrazně ovlivnil výši deficitu oproti plánovanému rozpočtu. To, co ovlivní v roce 2008, bude zcela jistě, nebo dovolím si předpokládat, výše dividendy, která je také příjmem těchto privatizačních účtů, a mám důvod se domnívat, že ta dividenda bude vyšší než rozpočtovaná; promiňte mi, že teď neřeknu konkrétní číslo, protože to je věcí valné hromady ČEZ, ale už dnes jsem schopen předvídat, že ta dividenda bude vyšší než rozpočtovaná a logicky tak ovlivní saldo bilance roku 2008.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan ministr Petr Nečas se přihlásil do této suity.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Možná by jako nezávislý rozhodčí této přestřelky kdo a co může za inflaci nejenom v České republice, ale v celé eurozóně, mohla sloužit nezávislá autorita. Já nabízím například Evropskou radu, čili zasedání hlav států a vlád členských zemí Evropské unie, konkrétně její závěry ze 14. března letošního roku, strana 1 článek 3, kde se jednoznačně říká, každý si to může ověřit na internetu, že základním impulsem inflace, který je v celé eurozóně, tedy včetně celé Evropské unie, je nárůst cen energií a potravinářských komodit na světových trzích. Je to tam řečeno naprosto jednoznačně, každý si to může najít.
To, že mezi osmi postkomunistickými zeměmi, které jsou členskými zeměmi Evropské unie, má největší míru inflace Slovinsko a Česká republika, není přece překvapivé. V těchto dvou zemích, které jsou ekonomicky nejsilnější z této osmičky, přece dochází k nejrychlejší ekonomické, a tím pádem, ať se to někomu líbí nebo ne, i cenové konvergenci s eurozónou a s průměrem Evropské unie. Dosahuje-li tedy Slovinsko 6,5procentní inflace, tak beze sporu 7,5procentní inflace v České republice, vzhledem k tomu, že ve Slovinsku neprobíhají žádné reformní nebo daňové změny, tak to není překvapivý fakt. Samozřejmě korektně musím uvést, že jsou dva základní kanály, kterými probíhá tato cenová konvergence, a to vzestup cenové hladiny a posilování národní měny ve Slovinsku. Tím, že zavedlo euro, tak tento druhý kanál cenové konvergence zmizel a o to silnější byl onen inflační impuls, protože se můžou cenové hladiny vyrovnávat pouze nárůstem cen.
Na druhé straně i pan předseda rozpočtového výboru Sobotka tady citoval údaj - já ho chci zdůraznit - že vliv zvýšení snížené sazby DPH z 5 na 9 % má vliv pouze 0,8 procentního bodu na vývoj inflace. Myslím si, že to je nesmírně důležité konstatování, a ty údaje, které jsme tady citovali, kde, pravda, analytici Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí se mírně liší v řádech dvou tří desetin u vlivu daňových změn, tak jednoznačně ukazují, že vliv těch změn v oblasti nepřímých daní se pohybuje mezi 1,1 až 1,4 procentního bodu. Pokud je odečteme od 7,5procentní inflace, která je z ledna na leden nebo z února na únor, tak jednoznačně vidíme, že ten vliv reformních změn v oblasti nepřímých daní je naprosto marginální.
A moje poslední poznámka. Já považuji za neuvěřitelné, jestliže pan předseda rozpočtového výboru tady kritizuje vládu za to, že zavedla spotřební daně na energie, a že tudíž i toto má vliv na ono zvýšení inflačního impulsu. Zavedení spotřebních daní na energie od 1. ledna 2008 dojednal v rámci přístupové dohody ministr financí Bohuslav Sobotka, a tuto povinnost uvést tyto ekologické daně k 1. lednu letošního roku do života v České republice. To, že to kritizuje, já považuji za přesně to, o čem tady mluvil pan Sobotka - za selektivní ztrátu paměti a za naprosto neuvěřitelný krok. (Potlesk pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Sobotka chce reagovat.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já si myslím, že je dobré, aby tady zaznívala fakta, která se alespoň se přibližně blíží realitě. A já bych byl velmi rád, kdyby tady, v Poslanecké sněmovně, docházelo k nekonečné relativizaci pravdy, až bychom my sami ani veřejnost nevěděli, co je vlastně pravda a co je lež. Chtěl bych konstatovat, že v době, kdy jsem přišel na Ministerstvo financí, už byla uzavřena příslušná kapitola z hlediska vyjednávání s Evropskou komisí, která se týkala této oblasti. To je první věc.
Druhá věc, kterou chci také jasně říci: Když se podíváte na vývoj inflace v zemích, které mají vyšší hospodářský růst než Česká republika, to znamená dochází tam k rychlejší konvergenci momentálně než u České republiky, jako je například sousední Slovensko, tak tamní inflace je 4 %. Česká republika má 7,5 %. Prostě v situaci, kdy tato vláda začala realizovat své kroky, tak výrazně zrychlila v České republice inflace, a to je myslím věc, kterou vidí každý občan.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď se vracíme k původnímu pořadí přihlášených - a to je pan poslanec David Rath, pan poslanec Václav Šlajs a Michal Doktor. To tady mám v písemných přihláškách.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, myslím, že na začátku, než se dostanu k našemu hlavnímu tématu, tak by stálo za to se podívat na některá slova, která tady pronesl pan ministr financí Kalousek.
Teď jsem slyšel, že pan ministr financí Kalousek říká, že tady nemusí být. Pravda, něco by se třeba dozvěděl, poučil by s. Odchází, jeho škoda.
Tedy on tady jasně řekl, že bychom v tuto chvíli měli mít přebytek. Myslím, že jste to slyšeli stejně jako já. Dokonce to říkal velmi hlasitě, hřímal tady, zvedal výstražně ukazovák. Při té příležitosti bych se chtěl zeptat: Kdo je dnes ministrem financí? Kdo sestavoval rozpočet na letošek?
***