(18.50 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Územně již samospráva krajská byla vytvořena, protože to je ústavní požadavek. Zde nebylo možno jej nerealizovat, nebylo možno mít stát, kde jen centrum, a pak okresy, které neměly samosprávný charakter, a samosprávný charakter okresům dost dobře nebylo možné dát, protože to jsou příliš malé celky. Ale zároveň v rámci územní samosprávy, jak jsme ji přijali, došlo k určitým jednostrannostem.
Opravdu z ničeho neplyne, že organizace územní samosprávy má být modelem, jemuž se má přizpůsobovat veškerá státní správa, to z ničeho neplyne; resp. veškeré organizace celého státu. Ani za první republiky soudní organizace nebyla totožná s organizací veřejné správy. A tady už se hovoří samozřejmě o tom, že by mělo být 14 krajských soudů.
Myslím, že tyto věci opravdu je třeba posuzovat komplexně. Myslím, že není v zájmu České republiky, abychom pokračovali ve smyslu její federalizace. Podívejte se, mně to trochu připomíná, ačkoliv autoři jistě takovéto srovnání odmítnou, že by v určité podobě se měl obnovit stav, byť na demokratické bázi, který tu byl za starého režimu, že nejvyšším funkcionářem v kraji byl krajský tajemník. Tak teď to bude krajský hejtman. Prostě není důvodu k tomu, aby organizace policie, organizace soudů byla totožná s územní samosprávou.
My jsme přijali tzv. koncepci jednotné správy, to znamená veřejná správa a samospráva, resp. státní správa, samospráva se organizačně neliší, ale nebylo to vůbec nutné, také v řadě zemí to tak není, ale nemyslím si, že skutečně je nutno územní samosprávě vytvářet jaksi pandán ve všech ostatních složkách státní organizace.
Bezpečnost ve státě přece musí být jednotná. Musí být jednotná i organizace. Když mám na mysli bezpečnost, mám na mysli bezpečnost jako pojem ve smyslu hodnoty, že občané mají v celém státě jednotnou bezpečnost, která je také jednotně zajišťována. Vytváření čtrnácti územně samostatných policejních správ po mém soudu je v rozporu s tímto principem. Bezpečnost po mém soudu musí být organizována jednotně, tj. v tomto směru musí být centrální organizaci, její centrální vedení, policejní prezident, musí mít pravomoci v určitých situacích disponovat s těmi, kdo plní bezpečnostní funkce v krajích. To nemůže být čtrnáct samostatných jednotek. To je po mém soudu v rozporu s jednotným pojmem bezpečnosti v České republice.
Samozřejmě problém policie má řadu aspektů, má problém organizační, má problém kádrový. V tomto ohledu nepochybně se nám vracejí vady, které začaly na začátku devadesátých let, ještě za Jana Rumla, kdy velmi zjednodušená personální politika vedla k tomu, že spousta dobrých odborníků např. z kriminalistiky od policie odešla. Prostě personální politika v policii nebyla - uznávám to, i za vlád sociální demokracie - silnou stránkou jejího fungování.
Policie - a toto je zákon pro policii - má přirozeně vždy tendenci posilovat své pravomoci vůči občanům. Projevuje se to i v tomto návrhu. Řada kolegů o tom hovořila, tak nebudu podrobně tyto věci opakovat.
Ale velmi vážná věc je ta - na to bych rád pana ministra upozornil, sice ho teď zaujal pan místopředseda Filip, ale myslím, že ta věc je vážná, že se to týká celé vlády. Opravdu nechápu, proč v případě tak závažného zákona, jako je zákon o policii, nebyl uplatněn normální legislativní postup, to znamená nebyl tu věcný záměr, který byl projednáván v normálním legislativním procesu podle legislativních pravidel vlády, a je tu předložen už přímo návrh zákona. Pokud je mi známo, ani tento legislativní návrh nebyl projednáván tak, jak v normálním legislativním procesu je běžné, nebyly vypořádány všechny připomínky, nebyly připomínky, které z různých míst legislativního procesu byly uplatněny, řádně zpracovány. Čili to u tak závažné předlohy se mi jeví jako závažný nedostatek.
Je to věc, která není toho druhu, aby musela být přijata ve spěchu. Poslanecká sněmovna má samozřejmě možnost návrh důkladně projednávat, měnit, ale jsou určité návrhy, které není vhodné předělávat na půdě Poslanecké sněmovny. Tady má vláda dát velmi seriózní návrh, který potom Poslanecká sněmovna posoudí, v tom nebo onom ho koriguje, ale nemění. Ale tady je celá řada otázek, včetně postavení inspekce, které vůbec jasné nejsou. Čili mně se zdá, že to, co říkal pan ministr o veřejné rozpravě, že to není pravda. Já sám také s řadou policistů mám styky a mají velmi vážné výhrady k celé řadě otázek. To jsou věci, které po mém soudu nebyly při přípravě této předlohy vzaty v úvahu.
Paní kolegyně Jacques se zde dovolávala surovosti policistů na technoparty. Nechci problém znovu oživovat, ale neměli bychom nechávat stranou také to, kolik policistů tam tehdy bylo zraněno v důsledku chování oněch pokojných technopartistů.
Další problém - a to je problém vážný. Pan ministr zde hovořil o odprivatizování policie. Ale to se musí skutečně velmi zvážit, protože to, co je veřejným zájmem, nemůžeme zase tak jednoznačně a jednoduše zužovat. Veřejný zájem je relativně široký pojem a policie musí veřejný zájem chránit včetně onoho veřejného pořádku, který souvisí s různými akcemi, jež jinak s policií sice nesouvisí, ale konání těchto akcí veřejný pořádek tak nebo onak může narušit a policie se svého úkolu zajišťovat veřejný pořádek nemůže zříci.
To je několik základních poznámek k tomuto návrhu zákona.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vidím, že se hlásí o slovo poslanec Petr Tluchoř.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji i svému předřečníku, že jsme zvládli před devatenáctou hodinou přednést jeden procedurální návrh, a to je takový, abychom o zákonech hlasovali dnes i po 19. hodině, abychom mohli doprojednat tento bod. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Už zvoním. Musíme dát možnost poslancům, aby se nahrnuli do Sněmovny. Prosím, vraťte se.
Je zde návrh na odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Kdo bude hlasovat, prosím, aby se znovu přihlásil. Tedy prosím všechny, ať se znovu přihlásí. Ještě chviličku.
Návrh, který byl podán poslancem Tluchořem, je, aby se hlasovalo o zákonech po 19. hodině. To je podstata.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, odhlasovat hlasování o zákonech po 19. hodině, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 242, přítomno je 146, pro hlasovalo 114, proti 4. Návrh byl přijat.
Ještě se o slovo hlásí pan místopředseda Jan Kasal.
***