(11.20 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Já jenom upozorňuji, že moje přihláška po dohodě s vaším předchůdcem v křesle řídícího nebude faktická, že to bude reakce předsedy klubu s přednostním právem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tož ale teď nevím, jestli jste byl přihlášen dřív než místopředseda Zaorálek. (Posl. Kováčik: Na předřečníka.) Nebyl. Takže máte smůlu. Dvě minuty a pak se přihlaste znovu.
Poslanec Pavel Kováčik: Rád bych, pane předsedající, paní a pánové reagoval na slova pana předsedy Paroubka, zejména na ta slova, v nichž hovořil o svém omylu, a nerad bych přitom, a to budiž jasné, útočil, napadal nejbližšího programového a ideového spojence na politické scéně v Poslanecké sněmovně, nicméně pan předseda Paroubek se i v tomto případě mýlí. KSČM přeci jasně už při kampani o vstupu do EU dávala najevo, že vnímá evropskou integraci jako nutný proces, že má ovšem výhrady ke způsobu přistupování České republiky k vyjednávaným podmínkám. A v této souvislosti musím říct, že teď při projednávání Lisabonské smlouvy nechceme nic jiného, než - za prvé - aby bylo možno se rozhodovat na základě relevantních informací, a ne nějaké právně nezávazné knížky, kterou jsme tady obdrželi, a že chceme prosazovat, aby občané měli možnost vyjádřit se k Lisabonské smlouvě v referendu.
A co se týká našeho vztahu k evropské integraci, je skutečně rozdíl mezi rozumnou eurorealistickou pozicí a svým způsobem bezhlavým eurohujerstvím.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Exner. Pana poslance Kováčika se zeptám, zdali mám brát jeho vyjádření jako přihlášku do rozpravy. Nikolivěk. Děkuji. Teď bude s faktickou poznámkou mít dvě minuty času pan poslanec Václav Exner, poté vystoupí pan Zaorálek.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, jak už řekl pan předseda Kováčik, jestliže za nás chce o našich postojích pan předseda Paroubek mluvit, bylo by dobře, aby se s našimi stanovisky seznámil. My dlouhodobě prosazujeme spolupráci i sjednocování v Evropě, různé formy integrace, ale na základě demokratického přístupu, nikoliv to, co momentálně chce udělat Evropská unie. Podporujeme také celou řadu opatření a zásad, o kterých konkrétně pan Paroubek hovořil, včetně cílů EU, ale často konstatuji, že jde bohužel víc o slova než činy. Vezměte si příběh tzv. Lisabonské strategie.
Za třetí. Pokud jde o to, studovat smlouvu, tak to, pane předsedo, prostřednictvím předsedajícího, právě mnoho našich poslanců i našeho zázemí zkusilo, ale je to opravdu tak těžká práce, že si myslím, že poslanci mají nárok na to, aby měli pořádné podklady.
A nakonec, podobný proces prochází i ve Spolkové republice Německo. Tam totiž dokonce souběžně s prvním čtením Lisabonské smlouvy provedli první čtení změny jejich tzv. základního zákona, tj. ústavy. Taková věc je možná, ale musíme mít všichni nárok na to, to projednat, nikoliv nás namačkat do řešení, aniž bychom měli pořádné podklady! (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Nyní vystoupí pan místopředseda Sněmovny Lubomír… S faktickou poznámkou pan poslanec Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Já jsem si, dámy a pánové, zvykl za ta léta, co jsem v politice, že se všechno dá zdůvodnit, i opak toho, co je realita. Já bych reagoval na slova pana předsedy Kováčika, prostřednictvím předsedajícího, kdy hovořil o eurorealismu a o eurohujerství. Já si myslím, že pozice sociální demokracie je realistická, evropská a myslím si, že také životaschopná.
Vy se nad svou pozicí musíte trošku zamýšlet! Jestli chcete opravdu do Evropy, tak evropská ústava nebo dokument ústavního charakteru k tomu je správnou cestou. Obstrukce nejsou správnou cestou! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nyní bude hovořit… S faktickou poznámkou pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Zdá se, že pan předseda Paroubek stále není v Evropě. Na rozdíl od něj my se stále v Evropě už teď cítíme. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Evropa byla také Evropou Jurského parku. To máte pravdu!
Místopředseda PSP Jan Kasal: Už se nikdo nehlásí s faktickou poznámkou, takže má příležitost pan poslanec Lubomír Zaorálek, místopředseda Sněmovny. Potom pan poslanec Petr Bratský.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jestli by bylo možné se vrátit k Lisabonské smlouvě.
Já tedy mám pocit, že už se tou smlouvou mám možnost zabývat několik měsíců i bez českého konsolidovaného překladu, takže já nemám dojem, že bych potřeboval další měsíce čekání na to, abych tady mohl vystoupit k Lisabonské smlouvě, a mám pocit, že práce je asi tak těžká jako zhruba podobné práce, které už jsme v této oblasti museli dělat. Chtěl bych ovšem ocenit to, že jsme dostali konsolidovaný text na lavice, protože to určitě je plus pro ty, kteří se tím chtějí zabývat, a asi se zvětší množství těch, kteří budou moci studovat.
Ale prosím vás, k tomu, proč si myslím, že naše stanovisko, se kterým nás dnes seznámil tady seznámil Jiří Paroubek za sociální demokracii, je realistické. Víte, kdybych měl vysvětlit, proč je Lisabonská smlouva krok vpřed, tak bych začal parabolou: Znáte příběh o králi Šalamounovi, ke kterému přišly dvě ženy s čerstvě narozeným dítětem a hádaly se, které to dítě patří, a král Šalamoun vzal meč a řekl, že rozetne dítě na dvě půlky a každá si půlku vezme. A říká se, že - teď to tuším někde bylo napsáno - že Evropské unii, pokud by byl takovýto případ předložen k řešení, tak by to dopadlo tak, že by evropští vůdcové rozhodli o tom, že budou uvolněny finanční prostředky na to, že se najmou dvě chůvy a budou se platit dvě školky a celá věc se znovu vrátí k řešení v roce 2014. Takovýmto způsobem funguje současná EU.
Proč si myslím, že je třeba změnit tento stav, to bych vám předvedl ještě na jednom příkladu. Já nevím, to se možná moc neví, ale víte, jak se volil současný předseda Evropské komise? Ten se volil takovým způsobem, že v té době předsedali Holanďané Evropské unii a tehdejší premiér postupoval tak, že si zval na separátní jednání premiéra každé členské země EU a s každým premiérem probíral určité personální návrhy a dělal si čárky, proti kterému je nejvíc hlasů. Při těchto pohovorech, tedy diskrétních, vždy mezi dvěma, došlo k tomu, že byli vyřazeni všichni, proti kterým bylo nejvíc námitek, a zůstal ten, proti kterému bylo nejméně protestů. Tento způsob je způsob, jak se vybírá Evropská komise v současné době. Je určitě velice problematický.
Pravděpodobně jste si všimli, kdo jste studovali Lisabonskou smlouvu, že podle současné úpravy je to tak, že to bude Evropský parlament, který bude volit na základě návrhů šéfů vlád, bude volit a bude se přihlížet k výsledkům voleb do Evropského parlamentu. Já to vidím jako velmi konkrétní pokrok, rozumíte, oproti způsobu, jak se rozhodovalo o předsedovi Evropské komise, k tomu, ke kterému se dopracujeme po přijetí Lisabonské smlouvy.
Kdybych měl shrnout výsledek četby, tak současná podoba Lisabonské smlouvy je samozřejmě kompromis, ale rozhodně je v ní lepší rozdělení a definování kompetencí i mezi státy a Evropskou unií a dochází tam k tomu, že se posiluje demokratičnost fungování, že se posiluje transparentnost a efektivnost Unie.
Mně připadá, je tam jedna věc - protože nechci téma vyčerpávat úplně, to bych vás také zřejmě vyčerpal - ale jedna věc, kterou bych rád zdůraznil: Mně se zdá být důležité to, že se v určité oblasti, velice podstatné, to je justice a policie, zavádí hlasování kvalifikovanou většinou a nebude tam nutná jednomyslnost.
***