(15.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
To nebyla žádná politická kampaň, to byla diskuse, která se odehrávala na odborné úrovni, která se odehrávala na úrovni traumatologické společnosti, která se odehrávala na úrovni Masarykovy univerzity, a přesto ministr zdravotnictví reagoval takovýmto arogantním způsobem, to znamená bez slova vysvětlení, respektive svým podpisem ředitele Úrazové nemocnice odvolal.
Zajímavý je také fakt, že tímto perzekuce ředitele, dnes již bývalého ředitele Úrazové nemocnice, neskončila. Poté, kdy odvolaný ředitel Úrazové nemocnice Janeček i nadále pokračoval v argumentaci proti zrušení Úrazové nemocnice, tak byl postižen. Protože i on nadále zůstal zaměstnancem této Úrazové nemocnice, tak obdržel důtku od nového ředitele nemocnice, a dokonce mu bylo sebráno osobní ohodnocení, a to pouze na základě několika jeho vyjádření v tisku. Opět se nejednalo o žádné porušení pracovních povinností. Nejednalo se o to, že by zanedbal to, co má v nemocnici na starosti, že by na něj byly stížnosti ze strany pacientů. Byl perzekvován v rámci pracovněprávního vztahu odebráním osobního ohodnocení a důtkou za to, že si dovolil vyjádřit svůj názor ve věci zrušení, plánovaného zrušení Úrazové nemocnice. Já si myslím, že to hodně vypovídá o poměrech, které pan ministr Julínek nastolil v přímo řízených organizacích, a také o strachu, který se samozřejmě šíří v důsledku takto uplatňovaných metod mezi managementem těchto organizací a mezi jejich zaměstnanci.
Chtěl bych také připomenout, že na jednání současného ředitele Úrazové nemocnice pana doktora Svobody, který nepochybně jednal v plném srozumění s vedením Ministerstva zdravotnictví, a pana ministra Julínka, protože Ministerstvo zdravotnictví se vůbec od toho kroku ředitele Svobody nedistancovalo, tak vědecká rada Lékařské fakulty Masarykovy univerzity přijala usnesení, ve kterém takovýto postoj vůči řediteli Janečkovi, bývalému řediteli Janečkovi, jednoznačně odsoudila. Chtěl bych tady, na půdě Poslanecké sněmovny, citovat ze stanoviska vědecké rady Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, které bylo přijato na zasedání této rady 21. února letošního roku. Cituji: "Vědecká rada v tajném hlasování většinou 27 hlasů ku 11, to znamená 71 %, vyslovuje důrazný protest proti potlačování svobody slova, zde odborného názoru člena akademické obce Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vaší represí uplatněnou vůči profesoru Janečkovi vytváříte, vážný pane řediteli, nebezpečený precedens omezující demokracii v naší republice." Tolik citace ze stanoviska vědecké rady Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Těžko můžete, pane ministře Julínku, obviňovat vědeckou radu Lékařské fakulty z toho, že vede nějakou senátní kampaň, že se chystá kandidovat v nějakých volbách. To je stanovisko lidí, kteří mají autoritu. Je to stanovisko lidí z akademické obce a oni touto zvláštní formou, velmi neobvyklou formou, vyjádřili svůj důrazný protest proti praktikám, které zavedl vámi jmenovaný ředitel v Úrazové nemocnici v Brně.
To, co je také důležité, je si uvědomit, že pan ministr Julínek rozhodl o zrušení Úrazové nemocnice už před jedenácti měsíci. Jedenáct měsíců jsou všichni zaměstnanci Úrazové nemocnice a také její současní či potenciální pacienti v naprosté nejistotě, co se stane. V médiích se objevila informace, že ministr zdravotnictví má svým vlastním rozhodnutím do konce března rozhodnout o sloučení Úrazové nemocnice a Fakultní nemocnice v Brně. Ani to se podle dostupných informací nestalo. To znamená zaměstnanci Úrazové nemocnice dostávají rozporuplné informace jednak ze strany vedení Fakultní nemocnice v Brně, jednak ze strany Ministerstva zdravotnictví. Jsou v neustálé nejistotě. Nevědí přesně a dodnes je nikdo neinformoval, co se s nimi stane, kdo z těchto lidí bude moci pokračovat, kdo pokračovat nebude.
Ve světle této nejistoty, která se neustále prohlubuje, je, myslím, naprosto absurdní výrok pana ministra Julínka, kterého se dnes dopustil na půdě Poslanecké sněmovny, o tom, že titíž lidé, kteří dnes zachraňují životy v Úrazové nemocnici v Brně, budou tyto životy zachraňovat bez problémů i na půdě Fakultní nemocnice. Ta realita je jiná. Tady hrozí riziko, že to, co má Úrazová nemocnice skutečně unikátní, to znamená lidská kapacita, kvalifikované týmy, se tímto necitlivým a arogantním způsobem přístupu k rušení Úrazové nemocnice rozpadne a prostě ti lidé se nepřesunou automaticky do Fakultní nemocnice v Brně a nezůstane zachována kvalita péče, která je dnes na půdě Úrazové nemocnice v Brně poskytována. Myslím si, že je důležité si toto uvědomit. A já nemám žádný důvod věřit panu ministrovi Julínkovi, když tvrdí, že tyto týmy se přesunou do Fakultní nemocnice a že se z pohledu pacientů vůbec nic nestane.
Já jsem byl poměrně nedávno účasten demonstrace, která se uskutečnila v Brně - a pan ministr Julínek zde několikrát zmínil, že on je přece Brňák -, demonstrace, která se uskutečnila v Brně na Moravském náměstí. A musím říci, že mne samotného překvapilo, kolik lidí se této demonstrace zúčastnilo. Tam přišlo více než dva tisíce obyvatel Brna a okolí, kteří přišli vyjádřit svůj protest proti zrušení Úrazové nemocnice v Brně. Nevzpomínám si, že bychom na jižní Moravě v uplynulých letech byli svědky takto vysoce navštíveného spontánního protestu občanů proti nějakému kroku vlády. Já si myslím, že v Brně samotném to byl pravděpodobně za posledních pět, možná deset let největší protest z hlediska počtu občanů, kteří se takovéto protestní akce zúčastnili.
Více než dva tisíce lidí protestovalo proti zrušení Úrazové nemocnice a více než dva tisíce lidí také jednoznačně podpořilo ten záměr, který v tuto chvíli předkládáme Poslanecké sněmovně proto, aby Úrazová nemocnice byla převedena na město Brno.
Myslím si, že také nelze arogantně přehlížet a ignorovat fakt, že petici proti zrušení Úrazové nemocnice podepsalo téměř 50 tisíc obyvatel. To už tady také několikrát zaznělo a já se domnívám, že není mnoho petic, které zde dostáváme v Poslanecké sněmovně, které by za tak krátkou dobu podepsalo tak velké množství našich občanů. A mě mrzí, že pan ministr Julínek vlastně tady říká, že je mu to úplně jedno, že ten názor padesáti tisíc lidí nic nezmění na jeho rozhodnutí, které učinil před jedenácti měsíci, ještě stále ho nedotáhl do konce a ještě také nevysvětlil, na základě jakých podkladů a na základě jaké analýzy to rozhodnutí o zrušení Úrazové nemocnice v Brně učinil.
Je také zvláštní, že ministr nejprve rozhodl o zrušení Úrazové nemocnice, oznámil to do médií, a teprve poté nechal vytvořit komisi, která tento jeho deklarovaný záměr měla posoudit. To já myslím, že je také docela zajímavý přístup k objektivnímu posouzení toho, zda v Brně má, či nemá být takto situovaná a koncipovaná Úrazová nemocnice.
Myslím, že stojí také za to se zastavit u otázky nemovitostí, které dnes nemocnice užívá. Myslím si, že stojí za to připomenout, že tyto nemovitosti převedlo město Brno na stát za velmi výhodných podmínek právě proto že bylo zřejmé, že stát tyto nemovitosti bude využívat pro provoz Úrazové nemocnice. Je tedy otázka, a během dosavadního průběhu rozpravy pan ministr Julínek na tu otázku nikdy ani náznakem neodpověděl, co se stane s majetkem, který tady zbude po Úrazové nemocnici, pokud ministr zdravotnictví svůj záměr dotáhne do konce. Co tedy bude s budovami a pozemky v samém centru města Brna? Jestli k těmto nemovitostem Ministerstvo zdravotnictví přistoupí stejným způsobem, jakým přistoupilo k prodeji nemovitostí a zámků na severní Moravě. Co se s těmi majetky stane? Proč Ministerstvo zdravotnictví nenabídne tyto nemovitosti městu Brnu? Proč se Ministerstvo zdravotnictví vůbec brání v této situaci převedení Úrazové nemocnice na město Brno?
Já jsem byl velmi zvědav a těšil jsem se, jaké argumenty zde pan ministr zdravotnictví použije, proč ignoruje trvalou žádost rady města Brna o zahájení jednání o převodu Úrazové nemocnice na město Brno.
***