(13.00 hodin)
(pokračuje Bratský)
Prostě mi nějak chybí ta myšlenka, že by měl být občan chráněn, občan, který je součástí toho družstva, o kterém se jedná, občan, v jehož prospěch, podle mého, by Ústavní soud rozhodl spíše než ve prospěch korporací. Takže předjímat, jak rozhodne Ústavní soud, říkat nám zde ve Sněmovně dopředu jasné stanovisko, že Ústavní soud by to stejně zamítl, to je trošku předčasné, přátelé. Já myslím, že když dojde k tomu, aby po rozsáhlých rozpravách nad tímto zákonem a i po případném jeho schválení by někdo měl pocit, že něčí ústavní práva jsou postižena, může ten podnět dát a počkáme si na to, jak Ústavní soud rozhodne, ale takto dopředu předjímat a nedat v zájmu občanů zákonu, který se jednoznačně staví na jejich prospěch, ani tu šanci, aby šel zákon do druhého čtení, to mi připomíná licoměrné. A skutečně bych chtěl poprosit, abyste aspoň do druhého čtení tento zákon pustili.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec profesor Zdeněk Jičínský. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, moje poznámka bude velmi stručná. Nebude se týkat způsobu věci, bude se týkat způsobu chování.
Jakkoli považuji za normální, že vyjdeme-li do foyeru, pokud se dobře známe, že si tykáme, považuji za normální, aby na poslanecké půdě se užívalo normálního vykání, protože to patří k parlamentním zvyklostem. Jakmile jeden druhému bude tykat a druhému bude vykat, vytváří to nerovnoprávné prostředí pro jednání. Zavedli jsme tuto elementární parlamentní zvyklost už začátkem nového parlamentarismu v 90. letech ve Federálním shromáždění. Byl jsem překvapen, že včera pan premiér tykal jako premiér svému známému z Ostravy a nepovažuji to za správné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo další do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není.
Pan zpravodaj shrne rozpravu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Babor: Já děkuji za slovo. Jen snad shrnu. Diskutovalo osm kolegů, nechci hodnotit jednotlivé diskusní příspěvky, a byly tady podány dva návrhy na zamítnutí. Takže zřejmě bychom měli hlasovat o těchto návrzích.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mám také poznamenaný asi trojnásobný návrh na zamítnutí. Obhajobu jak návrhu, tak protinávrhu. Já vás všechny odhlásím. Už jsem gongoval, aby ti, kteří mají zájem o tomto rozhodnout, přišli z předsálí do jednacího sálu.
Mohli bychom rozhodovat v hlasování pořadové číslo 108. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Provedl jsem odhlášení a o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu rozhodneme teď, když jsem zahájil toto hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti návrhu na zamítnutí? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 108. Z přítomných 136 pro 60, proti 62. Návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání.
Poslankyně Hana Orgoníková: (s technickou poznámkou) Já se omlouvám, pane předsedající. Jen pan zpravodaj pozapomněl připomenout, že pan kolega Vojíř navrhl, aby byla prodloužena lhůta o 40 dnů na projednání ve výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní kolegyně, mám to poznamenáno, dal bych o tom hlasovat poté, co položím otázku, až přečtu tu zásadní větu.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme tedy nyní hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a to hlasování pořadové číslo 109, které jsem nyní zahájil, a ptám se, kdo je pro toto přikázání. Kdo je proti? Děkuji vám
Hlasování pořadové číslo 109. Z přítomných 141 poslance pro 136, proti nikdo, návrh byl přijat.
Nyní k návrhu jednoho z předkladatelů. V rozpravě padl návrh na prodloužení lhůty k projednání o 40 dnů. O tom nechám hlasovat v hlasování pořadové číslo 110, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 110. Z přítomných 141 poslanců pro 137, proti jeden, návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jeho lhůta k projednání je stanovena na sto dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod č. 48, poslední pevně zařazený bod dnešní dopolední schůze.
Podle pořadu schůze budeme pokračovat bez přestávky a řízení schůze převezme předseda Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Budeme pokračovat bodem
58.
Návrh poslanců Robina Böhnische, Antonína Sedi, Petra Wolfa,
Karla Černého a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození
Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku
k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům
národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 370/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Ale proti tomuto postupu zde mám vzneseno veto, takže pak jak přijde na pořad hlasování, budeme pokračovat podle normálního režimu. Upozorňuji na to, že bylo navrženo veto, a nemůžeme s návrhem vyslovit souhlas již v prvém čtení.
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 370/1. Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Böhnisch. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych za skupinu 27 poslanců uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů.
Jak asi víte, jmenovaný zákon upravuje zvláštní příspěvek k důchodu některým osobám. Jde o účastníky odboje či květnového povstání roku 1945, jakož i o osoby rehabilitované podle zákonů o soudní rehabilitaci, tedy zákonů č. 82/1968 Sb. a č. 119/1990 Sb., nebo o vyjmenované skupiny osob rehabilitované podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Mezi těmito vyjmenovanými skupinami osob rehabilitovaných podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, chybějí dosud v zákoně č. 357/2005 Sb. vojáci a zaměstnanci resortu obrany, s nimiž došlo v letech 1948 až 1989 z důvodů politické perzekuce ke skončení služebního nebo pracovního poměru.
Náš návrh tuto historickou křivdu napravuje a do skupiny osob, kterým náleží zvláštní příspěvek k důchodu, rehabilitované vojáky zařazuje. Tito občané se stali pro své postoje a přesvědčení nepřijatelnými pro tehdejší režim. Stali se občany druhé kategorie s omezením jejich občanských a lidských práv. Řadu let, někteří i více než dvacet, nesměli vykonávat odpovědnou práci, mnozí z nich byli vyloučeni z vysokých škol. Perzekuce byla uplatňována i vůči jejich rodinám, např. jejich děti nesměly dosáhnout vyššího vzdělání.
Předkladatelé jsou zaskočeni příkrým postojem vlády, která vyslovila s návrhem zákona nesouhlas. Dovolte, abych se v krátkosti s připomínkami vlády vypořádal.
***