(10.10 hodin)
(pokračuje Opálka)
A já mám dojem, že toto mělo být vše řešeno dříve, než se jednalo o vstupu těchto fondů, tak jak to ukládá směrnice Evropského společenství. Svým způsobem se tedy vytváří monopol, i když zatím nefungujícího systému, v ČR pro zahraniční instituce. A třetí pilíř dnes stojí před transformací s požadavkem na větší příspěvky ze státního rozpočtu bez toho, abychom věděli, jakým způsobem se budeme chovat k zaměstnaneckému penzijnímu připojištění.
Problémy vidím samozřejmě i s velkou fluktuací zaměstnanců, krachem řady odvětví či firem, kdy jsou problémy s vytvářením rezerv, s určitou administrativní náročností a nemožností, či nedostupností pro malé zaměstnavatele tohoto pojištění. Vidíme také ztrátovost těchto institucí, zejména ve Spojených státech amerických a Velké Británii, a zkušenosti z kampeliček u nás, ale i s Enronem. Je problém v garantované ochraně prostředků.
Naše rozhodnutí, které vedlo v tehdejší době k nepodpoře tohoto zákona, vycházelo také ze selektivního přístupu ES v liberalizaci vůči České republice, a to: vstup kapitálu do ČR bez problémů, zato pohyb pracovní síly z ČR s problémy. Novela, která transponuje rozhodnutí smíšeného výboru Evropského hospodářského prostoru č. 88/2006 však ještě dle našeho názoru některé kritizované nedostatky prohlubuje - ať už je to rozšíření počtu členských států, i když to není samozřejmě problém kruciální, tak komplikace možností dohledu České národní banky, která přenáší výraznou část tohoto dohledu na domovské státy. Nedozvěděl jsem se také ani z materiálu, který je předložen, ani z vystoupení pana ministra, o sporných bodech transpozice směrnice, které vláda projednala s Evropskou komisí 18. 6. a které tedy nejsou součástí harmonizace. Zavedení tzv. druhého pilíře důchodového systému formou zaměstnaneckého penzijního pojištění probíhá sice v ČR jakoby od roku 1994, ale bylo v podstatě zákonem umožněno až v roce 2006.
Upozorňuji, že dochází k určitému polovičatému řešení a že je třeba věci napravit. Doporučuji proto, aby tento tisk byl přikázán nejenom rozpočtovému výboru, ale také výboru pro sociální politiku. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji a tážu se, zdali se někdo další chce zapojit do této rozpravy. Není tomu tak, rozpravu tedy končím.
Pane ministře, pane zpravodaji, přejete si přednést svá závěrečná slova? Nikoliv.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru, v rozpravě poté pan poslanec Opálka výboru pro sociální politiku. Rozhodneme tedy v tomto pořadí v hlasováních.
Nejprve v hlasování pořadové číslo 103, které tímto zahajuji, se vás tážu, kdo souhlasí s přikázáním návrhu k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 163 poslankyň a poslanců pro 105, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.
V hlasování s pořadovým číslem 104, které tímto zahajuji, rozhodneme o přikázání výboru pro sociální politiku. Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím? Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 164 poslankyň a poslanců pro 73, proti 9. Tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému, a končím prvé čtení sněmovního tisku 401.
Nyní se budeme zabývat bodem 11 našeho dnešního programu. Je jejím
11.
Vládní návrh zákona o předcházení ekologické újmě
a o její nápravě a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 322/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí pan Martin Bursík. Vážený pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předkládám vám vládní návrh zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, a to ve druhém čtení.
Návrh zákona zavádí provozovatelům některých vybraných činností, které jsou specifikovány v příloze č. 1, podmínky pro předcházení a nápravu ekologické újmy; ekologické újmy, která je způsobena buď na chráněných druzích a přírodních stanovištích, nebo vodách, nebo půdě, nebo jejich kombinaci. Výběr nebo výčet provozovatelů, kteří jsou v příloze č. 1, zahrnuje např. zařízení, která podléhají vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, zařízení pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech, vypouštění odpadních vod do vod povrchových, odběr povrchových nebo podzemních vod, vzdouvání povrchových vod, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a jejich přeprava, nakládání s geneticky modifikovanými organismy a také přeshraniční přeprava odpadů.
Návrh má tři principy: princip prevence, princip znečišťovatel platí a princip naturální restituce. Důležité je, že provozovatel je finančně odpovědný. Znamená to, že tady bude ekonomický nástroj, který povede tyto vybrané podnikatele k tomu, aby sami předcházeli ekologické újmě. Zákon však rovněž stanoví důvody, pro které mohou být provozovatelům již vynaložené náklady zpětně proplaceny, a to např. tehdy, kdy se jedná o situaci, kdy provozovatel způsobil ekologickou újmu, ale neporušil přitom zákon anebo povolení, které bylo vydáno na jeho základě.
Důležitý instrument je tady povinnost zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů na preventivní či nápravná opatření. Jedná se buď o sjednání pojištění, anebo o nějakou jinou formu zajištění. A tady je zapotřebí upozornit na to, že navrhujeme odložení této povinnosti do roku 2013, a to z toho důvodu, že teprve v dubnu roku 2010 očekáváme od Evropské komise vyhodnocení, resp. zprávu, která bude popisovat návrhy na systém harmonizovaného povinného finančního zajištění, protože takovéto finanční nástroje v tuto chvíli ještě nejsou k dispozici, ale nepochybně to, že se objeví i v našem zákoně, bude důležitý signál pro pojišťovací a bankovní trhy, aby takovéto instrumenty připravily.
Návrh byl projednán v prvním čtení v říjnu 2007, potom byl přikázán výboru pro životní prostředí. Ten jej projednával na dvou zasedáních, posléze Ministerstvo životní prostředí k tomu uspořádalo speciální seminář. Důležité je, že výbor pro životní prostředí nepřijal závěrečné usnesení, které by obsahovalo předtím odsouhlasené návrhy. To znamená, že výbor pro životní prostředí sem přichází s tzv. oponentní zprávou menšiny výboru pro životní prostředí. S touto oponentní zprávou Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel souhlasí, protože to není v rozporu s cíli směrnice ani s účelem tohoto zákona.
A teď, dámy a pánové, jeden důležitý argument, který bych byl velmi rád, kdybyste zaznamenali v tuto chvíli. Já jsem dostal dnes ráno informaci o tom, že kolegium Evropské komise rozhodlo na včerejším zasedání o zaslání odůvodněného stanoviska České republice, a to z důvodu nesdělení opatření pro provedení směrnice Evropského parlamentu o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Co to znamená? K tomu je ještě potřeba říci, že řízení s Českou republikou ze strany Komise se vede od 1. června 2007, kdy nám bylo zasláno tzv. formální upozornění. ČR se vyjádřila dopisem, ve kterém jsme uvedli, že je ve fázi přípravy návrh zákona o předcházení a nápravě ekologické újmy, čili tento návrh zákona, kterým bude zajištěno plné provedení směrnice.
***