(9.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Dovolte mi, abych zdůraznil, že navržený zákon oproti současnému stavu nerozšiřuje spektrum povinných osob. Seznam povinných osob, které jsou podle stávající legislativy povinné dnes, zůstává stejný. Naopak se navrhuje, aby konkrétně pojišťovny byly nadále povinnými osobami pouze při činnostech souvisejících se životním pojištěním.
Co se naopak nově zavádí, jsou osoby, které jsou povinny provést identifikaci vzhledem k tomu, že jsou politicky angažovány. Jejich seznam je součástí tohoto zákona. Kterých osob se to bude týkat, ať již ministrů, jejich náměstků, členů bankovní rady, soudců nejvyšších stupňů, vůči jejichž rozhodnutí už teoreticky neexistuje opravný prostředek - já si uvědomuji nesmírnou citlivost této otázky a předpokládám, že bude předmětem živé podrobné diskuse v jednotlivých orgánech Poslanecké sněmovny. Jsem samozřejmě k té diskusi připraven, jenom prosím o pochopení, že v některých otázkách by Česká republika měla dostát svým mezinárodním závazkům a že tento zákon by měl být projednán a schválen pokud možno bez velkých průtahů, samozřejmě s těmi připomínkami a návrhy, které Sněmovna uzná jako relevantní a dá jim svoji většinovou podporu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Dolejš. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, máte před sebou poměrně obsáhlou materii, a proto i já se přimlouvám za to, abychom jí hlavní pozornost věnovali ve druhém čtení. Je to materie závažná. Jistě se všichni shodneme, že praní peněz stejně tak jako financování terorismu jsou věci zavrženíhodné. A že se nejedná o maličkosti, dokládá i fakt, že podle nižších odhadů se ve světě vypere kolem jednoho bilionu amerických dolarů. Česká republika se na tom nepodílí nějakou významnou měrou, spíše je specifické, že u nás se perou peníze jiného typu. Spíše jde o finanční podvody než o některé takové tradiční obory, jako je obchod s drogami či s bílým masem.
Pokud jde o samotné monitorování podezřelých transakcí a zjišťování a předávání citlivých informací o klientovi, tak to je samozřejmě zejména ve finančním bankovním sektoru velice citlivá věc a nepochybně ti, kteří se této otázce věnují, budou pozorně pročítat jednotlivé návrhy.
Z důvodové zprávy k tomuto tisku, a samozřejmě i k tisku 386, který na to navazuje, vyplývá, že návrh nejde nad úroveň, kterou požaduje zmiňovaná eurosměrnice. To se samozřejmě říká v důvodových zprávách často, čili je třeba si to velice pozorně pročíst.
Druhou otázkou je efektivnost spolupráce příslušných složek, které se sledováním, stopováním organizovaného zločinu a finanční trestné činnosti zabývají. Mám na mysli především kontakt na policejní složky, ale samozřejmě i na dozorové orgány, které v této oblasti fungují, počínaje Českou národní bankou a dalšími orgány v oblasti pojišťovnictví.
Je pravdou, že příslušná směrnice již měla být transponována, a to již koncem loňského roku. Přesto si myslím, že bychom si měli dopřát dost klidu, abychom tuto věc projednali, protože si nemyslím, že je to tak akutní, že bychom hned v únoru či březnu za to byli nějakým významným způsobem potrestáni.
Pokud jde o symetrii těch opatření, jsou tam opatření zpřísňující, například se vyžadují podrobnější informace o některých obchodech včetně chování tzv. osob politicky angažovaných. Zavádí se tam nižší práh pro povinnost identifikace u povinných osob, které se, pravda, nerozšiřují, ale zpřesňují se, takže tam se objevuje vymezení tzv. nových her atd., uvolňující opatření jsou tam samozřejmě také, zmínil bych výjimky pro tzv. bezrizikové klienty u placení s pomocí žirových karet atd. atd.
Je to skutečnost záležitost, která je velmi strukturovaná, provázaná do dalších zákonů. Vzpomněl bych zejména zákon devizový, kde problematika devizové licence, registrace směnáren nebo zpřesnění povinností při výkonu těchto činností bude jistě všechny, kteří se tím zabývají, zajímat. Živnostenský zákon upravuje otázku živnosti pro směnárenství, zákon o bankách zpřesňuje úpravu povinností nebo mlčenlivost o bankovním tajemství. Samozřejmě i takový zákon o správě daní, když se tam zpřesňuje otázka mlčenlivosti, či lépe řečeno prolomení mlčenlivosti daňových orgánů směrem k příslušné jednotce Ministerstva financí, je hoden pozornosti. Na druhou stranu v zákoně o svobodném přístupu k informacím se mohou vyžadovat informace o činnosti příslušných orgánů. Mám na mysli především Ministerstvo financí České republiky, pokud ho schválíme podle zákona obsaženého v tisku 385.
Vidíte, že je to skutečně obsáhlá a strukturovaná otázka, a proto se spolu s vámi budu těšit na diskusi ve druhém čtení.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Do této rozpravy se přihlásil pan poslanec Zdeněk Maršíček, kterému tímto udílím slovo.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, chci vyjádřit stanovisko k vládnímu návrhu na vydání zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, sněmovní tisk 385.
Projednávaný zákon má nahradit stávající zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. Zákon č. 61/1996 Sb. byl přijat 15. února 1996 s účinností od 1. července 1996. Na základě tohoto zákona byl v rámci Ministerstva financí zřízen specializovaný odbor, finančně analytický odbor. Zákon č. 61/1996 Sb. byl celkem jedenáctkrát novelizován, přičemž významnější novely byly dvě, a to zákonem č. 159/2000 Sb. s účinností od 1. července 2000 a zákonem č. 284/2004 Sb. s účinností od 1. září 2004. Posledně uvedeným zákonem byla provedena zejména harmonizace s tehdy platným právem Evropské unie, současně však byla řešena i možnost užití opatření proti praní špinavých peněz i pro oblast boje proti financování terorismu. Postupnými novelizacemi však zákon ztrácel přehlednost a systematičnost.
Toto moje stanovisko se zabývá pouze částí navrhovaného zákona, která specifikuje získávání informací nezbytných pro plnění povinností podle tohoto zákona od Policie České republiky, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci, to je část třetí, činnost ministerstva a dalších orgánů, hlava 1, činnost ministerstva a dalších orgánů, § 1, získávání informací.
Zákonná úprava získávání informací je nutná, když v souvislosti s šetřením přijatých oznámení o podezřelých obchodech potřebuje Ministerstvo financí, případně finančně analytický odbor úřadu, informace, které mají k dispozici jiné orgány vykonávající státní správu, například Policie České republiky, zpravodajské služby a orgány veřejné moci.
***