(18.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Řádně přihlášený je pan kolega Rabas. Jako zpravodaj má přednostní právo, ale s faktickou připomínkou pan kolega Jandák, pokud je faktická. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom dvě malé připomínky.
Jednu k panu kolegovi Rabasovi. Víte, proč asi chápu potřebu zákona, třeba proto - vy jste tady uvedl příklad Krügerova národního parku, Yellowstonského národního parku . Zkuste si porovnat, jaký tam vládne, někdo z nás to zažil, pořádek, disciplína a na jaké úrovni jsou tyto parky, a například třeba Krkonošský národní park. Proto chápu v podstatě třeba touhu předložit něco, co by nás dostalo k těmto standardům. To bylo k vám, pane kolego. Děkuji moc.
K panu ministrovi. Začal bych: slova, slova, slova, slova. A hlavně, pane ministře, neříkejte, že tam vládne pořádek, klid. Tam vládne strach. A mám tu zkušenost a mluvil jsem s mnoha starosty. Když jsem říkal: pomohu vám, chcete? Ne, bojíme se Bursíka.
Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času pro faktickou poznámku.
Slova se ujme pan kolega Rabas, řádně přihlášený je pan kolega Ambrozek, pokud nebudeme příliš přes sedmou hodinu, protože v 19 hodin hodlám schůzi přerušit, byť vprostřed bodu. Prosím, pane kolego.
Poslanec Přemysl Rabas: Pane předsedající, to bude velice stručné. Já se s odvoláním na zpravodajskou zprávu připojuji k návrhu na zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, čili návrh na zamítnutí.
Nyní se svým stanoviskem pan kolega Libor Ambrozek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Libor Ambrozek: Ano, pane předsedající, já bych také rád, abychom to dneska odhlasovali, takže vystoupení zkrátím i vzhledem k tomu, že tady hovořil velmi podrobně pan ministr, který nám dalších argumentů moc nenechal.
Nicméně považuji za velmi vážné, že bychom o takové záležitosti, jako je zákonná úprava Národního parku Šumava, měli rozhodovat na základě iniciativy skupiny poslanců, a to ještě jenom z jedné politické strany. Je zvláštní, že tady nikdo nenavrhuje zákon o Krkonoších, že tady nikdo nenavrhuje zákon o Národním parku Podyjí, i když jsou to také parky, které nejsou upraveny dosud zákony. Podle stávající legislativy jsou všechny tři vyhlášené národní parky naprosto v pořádku, protože byly vyhlášeny před účinností zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992, nově byl vyhlášen zákonem pouze Národní park České Švýcarsko.
Já jsem přesvědčený, že úprava musí být jednotná a musí navazovat na zákon o ochraně přírody a krajiny, kde je problematice národních parků věnována řada paragrafů, a není možné upravovat podmínky zásadní v každém národním parku zvlášť. Proto podporuji koncepci, aby při novelizaci nebo tvorbě nového zákona o ochraně přírody a krajiny byly všechny národní parky upraveny samostatnými zákony v návaznosti na tuto obecnou normu.
Samozřejmě i já považuji za nepřijatelné ustanovení § 4 odst. 1, že by občané rozhodovali v referendu, zda chtějí patřit do národního parku, či nikoliv, a to by bylo velmi vážné právě v jistotě dlouhodobé péče o území.
To, co považuji z hlediska ochrany přírody za asi nejhorší ustanovení tohoto zákona, je § 10 odst. 3, kdy by ztratil smysl samovolný vývoj a kdy bychom nemohli toto nejcennější území chránit způsobem, kvůli kterému se národní parky zřizují.
Proto se i já připojuji k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny pan Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, děkuji za pomoc.
Musím vystoupit ještě jednou, ač jsem to nemínil. Myslel jsem si, že stačí úvodní vystoupení, ale vystoupení pana místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Martina Bursíka je podle mého soudu velmi nekorektní vůči tomuto textu. Na jednu stranu říká, že se tvářím jako ředitel parku a že tady vnucujeme parku něco jiného. Já chápu, že z jeho pozice samozřejmě je on jakoby ohrožen ve svých právech, ale když si přečte ten text a nebude se odkazovat na Legislativní radu vlády, tak zjistí, že tomu tak vůbec není. Pokud si správně přečte text o tom, jak se zřizuje Správa národního parku Šumava a že je to příspěvková organizace, zřizovatelem že je Ministerstvo životního prostředí, v čele stojí ředitel, co má za práva a za povinnosti, tak zjistíme, že mu ubíráme práci, protože zřizujeme jednotnou správu národního parku. Vyhýbáme se tomu, co se odehrává dnes na úrovni Jihočeského a Plzeňského kraje. To je jedna věc, docela zásadní.
Podle mého soudu by pan ministr životního prostředí, když už mě napadl, že se chovám jako ředitel parku - já se tak nechovám, já jen řeším problém, který tam nastal a který není nijak uklidněn. Uklidnění bylo ve chvíli, když jsme řekli ano, jsou tady určitá práva obcí, a ta práva nebyla zajišťována zejména na přelomu 90. let. Vím, jaké obrovské problémy nastávaly v roce 1998, 1999 a co se tady muselo řešit, kolik jednání bylo na úrovni tehdejšího výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí, kolik jednání bylo uvnitř parku.
Jestli mi vyčítáte § 4, to znamená vystoupení z parku, prosím vás, to místní referendum, které tam je, jenom říká, že intravilán obce buď je součástí parku, pokud to lidé chtějí, protože v jiné části je, že není, že je součástí chráněné krajinné oblasti, aby tam vůbec mohly probíhat procesy, které jsou. Jestli tady pan místopředseda vlády říká, jak to uklidnil, tak opak je pravdou.
Minulý týden byl poslanecký. Já jsem byl teď ve Vimperku, ve Volarech, na Nových Hutích, a jestli si pan ministr myslí, že to nevím, co se tam děje, tak já to vím možná lépe než on. V tomto ohledu nemohu souhlasit s jeho argumentací, protože není pravdivá. Pokud chceme udržet toto prostředí, tak prosím vás, můžeme samozřejmě rozhodnout, že se tím nebudeme zabývat, že o tom tady nebudeme diskutovat, že je to návrh špatný, a čeká nás ostrý spor, který bude evidentně z onoho vstupu do schengenského prostoru a toho tlaku, který tam je.
Jestli si někdo tady myslí, ale vážně myslí, že se nic nestalo po tom, co se odehrálo po povětří, po orkánu Kyrill, tak se tam jeďte podívat, nebo alespoň na výboru pro životní prostředí si prohlédněte letecké snímky, abyste viděli, o co jde.
Já chápu, že je tady spor i možná uvnitř vlády, a jestli jde o spor Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva obrany, já nevím, já to nebudu zkoumat, ale evidentně jde o to, že je to 40 tisíc hektarů lesa, který má nějakou hodnotu, a o tuto hodnotu se nějakým způsobem tady dohadujeme. Dohadujeme se o to, kolik budeme platit obcím, dohadujeme se, kolik se tam bude těžit a jakým způsobem, jak se budeme chovat k rezonančnímu smrku, jak se budeme chovat k jiným věcem.
Jestli vám je to opravdu jedno, tato hodnota, tak mi to zamítněte. Řekněte si - napsal to Filip, nemá pravdu. Uvidíte, jak se na to budou tvářit lidé v těch obcích, jak se na to budou dívat lidé, kteří tam vidí problémy každý den a jsou politicky nalevo, napravo, ve středu, nebo jsou politicky neutrální. Tady přece nejde o politický návrh zákona, jde o to, abychom řešili tento vážný ekonomický a ekologický problém, a jestli to vláda vzala, že to je návrh KSČM, omlouvám se, jenže nikdo jiný na tom nechtěl dělat.
Já opakuji: Šest let jsem nechal oběma krajským zastupitelstvům na to, aby zpracovala návrh zákona, aby se na tom podílela, aby se pokusila najít řešení vztahů mezi šumavským národním parkem a obcemi, které leží na území parku v obou krajích. Nic se nestalo. Každý jenom řešil, jakým způsobem z toho těžit, místo toho, aby se starali o to, jak park má vypadat.
Já opravdu odmítám nařčení, které tady řekl pan ministr. Nebývá zvykem, že mluvím tímto tónem, ale opravdu jsem se nikdy nechoval jako ředitel parku, opravdu jsem nepředložil nic, co by nebylo možné tady diskutovat. Naopak, snažil jsem se najít přesně stanoviska, která znamenají, že ta nejbolavější místa pojmenujeme, začneme je jeden krok za krokem řešit a dojdeme k nějakému výsledku.
***