(18.10 hodin)
(pokračuje Stehlíková)
Dalším problémem, kde jsme museli řešit mnoho restů, nebo jeden velký rest, je problematika antidiskriminačního zákona. Objektivně řečeno, je to, nehledě na kontroverzní přijetí tohoto zákona ve společnosti, je to vina minulé vlády, že nedokázala prosadit tento zákon ve Sněmovně a v podstatě ještě prohloubila mnohaletý skluz, který hrozí sankcemi od Evropské unie a velmi vysokými pokutami. V podstatě v posledních týdnech chaotického vládnutí minulé vlády opravdu nebyla žádná politická vůle toto téma opravdu prosadit a realizovat ve Sněmovně. Teprve vláda Mirka Topolánka dokázala ve velmi krátké době znovu předložit tento zákon, udělat ho transparentnějším, konsolidovanějším a nyní úspěšně prošel prvním čtením. To znamená, že i v této oblasti, pokud opoziční poslanci z řad ČSSD kritizují počínání této vlády v oblasti lidských práv, tak toto počínání buď je účelovým tvrzením, nebo pokrytectvím, protože velmi často nynější vláda realizuje v mnoha případech to, co přislíbily, ale nesplnily vláda Jiřího Paroubka a vlády předchozí.
Já bych na závěr chtěla podotknout, že vidím objektivní příčinu toho, že problematika lidských práv a ochrany práv menšin nebyla úspěšně realizována nebo úspěšně prosazována, byla také v tom, že neexistovala na vládní úrovni -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, paní ministryně, já vás opravdu velmi nerada přerušuji, ale zdá se mi, že hluk v jednacím sále překročil únosnou mez. Děkuji kolegyním a kolegům za pochopení.
Prosím, paní ministryně.
Ministryně vlády ČR Džamila Stehlíková - že byla absence zastřešující struktury na vládní úrovni. A právě to, že tato vláda jmenovala ministra pro oblast lidských práv a menšin, vede k tomu, že problematika lidských práv přestala být okrajovou, marginální specifickou oblastí, ale v podstatě může teď se promítnout do všech oblastí vládní politiky, do všech vládních politik.
Pochopitelně naše vláda nedotahuje jen resty, které tu nechaly vlády předchozí, ale otevírá a řeší nová témata. Mohu zmínit především problematiku dětí a seniorů. Tyto skupiny obyvatel potřebují intenzivnější ochranu zejména v situaci, kdy rodina jim nemůže poskytnout potřebnou oporu, a dokonce jim ubližuje. Zde jsou případy, kdy musí účinně zasáhnout stát a ochránit tyto zranitelné skupiny.
Dovolte mi, abych na závěr konstatovala, že lepší ochraně lidských práv a práv menšin rozhodně nepomůže vyslovení nedůvěry této vládě, protože započatá práce se zbrzdí dříve, než by mohla přinést plody. Jsem však přesvědčena o tom, že tento pokus je dnes předem odsouzen k nezdaru.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní ministryně.
Faktickou poznámku má paní kolegyně Anna Čurdová. A dvě minuty na tuto faktickou poznámku.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já si myslím, že někdy platí mluviti stříbro, mlčeti zlato, a to je v tomto případě.
První poznámka, kterou bych chtěla říct. Díky vašim reformám pod tu hranici chudoby a do těch různých ghett, o kterých jste tady hovořila, která vy budete řešit pouze pro romskou populaci, spadne celá řada rodin, které v tuto chvíli žijí poměrně na slušné úrovni. To za prvé.
A za druhé. Zřejmě byste si měla zamést před vlastním prahem a udělat si tam pořádek, protože antidiskriminační zákon - jaký je jeho osud? Vždyť ho chtějí zamítnout poslanci vládní koalice v ústavněprávním výboru Sněmovny! Tak já v tuto chvíli opravdu nevím, jak to je.
A myslím, paní ministryně, prostřednictvím paní předsedající, že byste si opravdu měla zjistit více informací, než tady budete hovořit o tom, co vláda sociální demokracie udělala či neudělala v oblasti, kterou vy reprezentujete.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka paní poslankyně Čurdové. Reagovat chce paní ministryně Stehlíková.
Ministryně vlády ČR Džamila Stehlíková Jenom jedna věta. Tato informace se nezakládá na pravdě, ta práce v ústavněprávním výboru pokračuje. Naopak v jiných výborech to bylo zamítnuto. Ale myslím, teď není prostor podrobně rozebírat osud antidiskriminačního zákona, který v nejbližší době přijde na projednávání v této Sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla paní ministryně Stehlíková. Nyní řádná přihláška pan poslanec Bohuslav Sobotka, poté je přihlášen pan kolega Urban. Celkem máme ještě 7 přihlášek.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Hezký podvečer, dámy a pánové, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Já bych přece jenom na úvod svého vystoupení ještě rád reagoval na vystoupení paní ministryně Džamily Stehlíkové.
Víte, stojí za to si připomenout, že v roce 2006, v době, kdy končil mandát vlády vedené sociální demokracií, měla Česká republika nejnižší procento lidí ohrožených chudobou v rámci celé Evropské unie. To je statistický údaj, který pochází z této doby. Chtěl bych také připomenout, že to je právě vláda, v níž sedí paní ministryně Džamila Stehlíková, která odmítla zvýšit minimální mzdu, je to tato vláda, která v příštím roce odmítla zvýšit tarify platů ve veřejném sektoru, je to tato vláda, která krátí rodičovské příspěvky, je to vláda, ve které sedí paní Stehlíková, která sebrala třetině rodin s dětmi dětské přídavky, je to tato vláda, která valorizuje důchody důchodcům nižší mírou, než bude inflace v příštím roce. Je to vláda, ve které sedí zelená paní ministryně Stehlíková, která se chystá rozšířit skupinu lidí, kteří spadnou do té oblasti sociálního vyloučení, protože přibude celá řada seniorů, a obávám se, že tam také přibude celá řada zaměstnanců veřejného sektoru, protože jim vláda v příštím roce, a dokonce tři roky po sobě garantuje pokles reálných mezd.
Takhle já osobně si boj s chudobou nepředstavuji. To je myslím přesně cesta k tomu, aby Česká republika dopadla hůř z hlediska počtu lidí ohrožených chudobou, než tomu bylo na konci vlády vedené sociální demokracií.
Pan ministr Julínek tady hovořil o uklízení. Použil takové oblíbené klišé, jako by pravicové vlády, pořádné a čistotné, uklízely po levicových vládách.
Já bych chtěl připomenout rok 1998, prostě proto, že ho tady zmínil i ministr financí, pan ministr Kalousek. V roce 1998 ODS prohrála volby, zvítězila sociální demokracie a přebírala zemi v katastrofálním stavu. Tehdy bylo třeba uklízet. Tehdy bylo potřeba uklízet po bankovním socialismu, tehdy bylo potřeba uklízet po kuponové privatizaci, tehdy bylo potřeba uklízet po nepromyšlených reformách v sociální a důchodové oblasti. Tak to prostě v té době bylo.
A myslím si, že argument, který tady použil ministr financí v oblasti ratingu, silně kulhá, a to na obě nohy. Pan ministr financí tady hovořil o tom, že v roce 1998 se zhoršil rating České republiky, a dal to přímé souvislosti s tím, že v tomto roce byla zahájena osmiletá úspěšná éra vlády sociální demokracie. Ale ke zhoršení ratingu nedošlo proto, že v roce 1998 vyhrála sociální demokracie vedená Milošem Zemanem. Ke zhoršení ratingu došlo proto, že v roce 1997 se zhroutila Klausova Potěmkinova vesnice hospodářské reformy a ukázalo se, jak to je ve skutečnosti s hospodářskou politikou Klausovy vlády. Zavedla nás do hospodářského poklesu, k vyšší inflaci, zavedla nás k miliardovým dluhům, které způsobily neprivatizované či špatně privatizované banky. Proto se zhoršil rating České republiky v roce 1998. Prostě proto, že první perioda vládnutí ODS skončila fiaskem, skončila rozpočtovou a hospodářskou a také sociální katastrofou. A pak osm let sociální demokracie dělala všechno pro to, aby předala zemi v lepším stavu.
***